CEFAS.CZ – Česká Fotovoltaická Asociace z.s.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přichází s jednou z nejzásadnějších změn v oblasti renovací budov za poslední roky. Nový systém energetických poradců spolu se zavedením tzv. renovačních pasů má ambici zásadně proměnit způsob, jakým domácnosti přistupují k úsporám energií a modernizaci svých domů. Cílem není pouze podpora čerpání dotací, ale především odstranění dlouhodobého problému českého trhu – tedy nekoordinovaných a často neefektivních renovací, které nepřinášejí očekávané energetické úspory. Nový systém poradenství: dostupnost a odbornost Základem změny je vznik rozsáhlé sítě energetických poradců, kteří budou působit napříč celou Českou republikou. Systém je koordinován státem ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Poradci nebudou poskytovat pouze obecná doporučení, ale i konkrétní technická řešení – včetně návrhu optimální renovace a doporučení vhodných dotačních programů, zejména Nová zelená úsporám. Renovační pas: klíč k efektivní a naplánované rekonstrukci Nejdůležitější inovací je zavedení tzv. renovačního pasu – dokumentu, který zásadně mění přístup k renovacím budov. Nejde o jednorázové doporučení, ale o komplexní plán renovace. Majitel nemovitosti tak

Dřívější anomálie tu a tam výskyt záporných cen na trhu se stává téměř denodenní součástí moderní energetiky. Záporné ceny elektřiny už nejsou výjimečným jevem, ale strukturální součást evropské energetiky. V roce 2025 zaznamenalo několik zemí EU více než 500 hodin záporných cen ročně a jejich počet dále roste . V některých trzích se negativní ceny objevují již ve více než 5 % všech hodin! Co je považováno za hlavní příčinu: Výsledkem byla opět extrémní volatilita – od záporných cen v poledne po špičky pohybující se 500 €/MWh, což bylo typické pro 26. dubna 2026. Proč takové extrémy vznikají v Evropě? S narůstajícím vycházejícím sluncem je pokryta stávající snížená spotřeba energie (svátky, soboty, neděle) a s pokračujícími hodinami ceny padají k nule, protože existuje nerovnováha výroby a spotřeby. K večeru slábne přebytek výrobní bilance a tzv. kachní křivkou ceny rostou, asi tak jako když kachna zvedá hlavu od země. Grafické znázornění (modelový extrémní den) Vývoj ceny elektřiny během dne Čas Situace v síti Typická cena 00:00–06:00

Období let 2024 až duben 2026 představuje pro českou energetiku zásadní přechod od dynamického, až překotného růstu k postupné stabilizaci a profesionalizaci trhu. Po mimořádném boomu instalací fotovoltaických elektráren v letech 2022 a 2023, který byl tažen především vysokými cenami energií a v té době štědrou dotační podporou, se trh dostal do fáze konsolidace. Tento vývoj nelze interpretovat jednoduše jako útlum, ale spíše jako návrat k realitě a udržitelnému tempu růstu, v němž začínají hrát roli jiné důležitější faktory než jen primární rychlost instalace. Fotovoltaika se v České republice v tomto období definitivně etablovala jako standardní součást energetického mixu. Instalovaný výkon nadále rostl, i když pomaleji než v předchozích letech, a celková výroba elektřiny ze slunce dosáhla úrovně, která ji řadí mezi klíčové domácí zdroje. Zásadní změnou však není samotný objem instalací, ale proměna struktury trhu. Zatímco v předchozích letech dominovaly instalace na rodinných domech, v letech 2024 a zejména 2025 se začal trh diverzifikovat směrem k firemním instalacím, větším

Odborný článek navazuje na předchozí uveřejněný článek „Škodí, vysvětluje detaily profesor Turánek o větrných elektrárnách, pokud jsou příliš blízko obydlených oblastí“. Článek byl velmi sledovaný u našich členů a nejenom tam, což nás velmi potěšilo a obdrželi jsme na něj velice mnoho různých typů připomínek. Požádali jsme proto autora článku pana prof. RNDr. Jaroslava Turánka, CSc., DSc. aby pro odborné společnosti (jako je i naše odborná profesní asociace) poskytl detailnější vysvětlení svých myšlenek ve formě odborného článku pro technické pochopení problematiky související s provozem větrných elektráren. S jeho souhlasem proto uveřejňujeme tento odborný článek v textové podobě a ke stažení jej naleznete v závěru textu také ve verzi PDF. Jaroslav Turánek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1982), kde tentýž rok získal titul RNDr. V období 1982–1983 absolvoval povinnou vojenskou službu. V letech 1984–1987 postgraduálně studoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a v jihočeském Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. V roce 1987 obhájil svou doktorskou práci v oblasti enzymologie a získal tak

Jediný způsob eliminace nevratných škod, ale i prevence budoucích problémů, je začít konečně respektovat evropskou legislativu i zdraví občanů a zastavit výstavbu větrných parků v blízkosti obydlených oblastí, na zemědělské půdě a místech, kde hrubě narušují krajinný ráz, říká profesor RNDr. Jaroslav Turánek, DSc. Často v souvislosti s větrnými elektrárnami hovoříme o infrazvuku. Můžete našim čtenářům vysvětlit, o co jde? Lidské ucho vnímá akustické vlnění, ale pouze od určité frekvence hlubokých tónů až po ty vysoké. Infrazvuk je takové vlnění, které naše ucho nedokáže vnímat, ale je vlastně také zvuk, se kterým se mohou dorozumívat jiní tvorově v přírodě, například velryby na stovky kilometrů. Pro nás je to ale zvuk, který neslyšíme. Může být tichý a hlasitý, občasný i stálý, ale my jen ho neslyšíme. Pokud je hlasitý a stálý, má vliv na lidský organismus podobný, jako kdybychom třeba seděli před reproduktory na koncertě nebo měli celý den nahlas puštěné rádio. Opakem infrazvuku je ultrazvuk. Ten také neslyšíme, ale slyší ho psi a