Aktualizace kvantitativní CBA je realizována v návaznosti na Nařízení Komise (EU) 2016/631 (RfG) a na požadavek Energetického regulačního úřadu, který požaduje aktualizaci analýzy a podkladů z roku 2022 před dalším postupem ve věci uplatnění požadavků RfG na stávající výrobní moduly. Cílem je zejména aktualizace posouzení přínosů retrofitu FVE z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační soustavy.

V této souvislosti si Vás jménem ČEPS dovolujeme požádat o spolupráci při poskytnutí vybraných technických a provozních údajů o FVE, jejich technologii, nastavení ochran a regulačních funkcí. V průběhu zpracování aktualizace kvantitativní CBA bude zároveň uspořádán informativní workshop pro dotčené subjekty, na kterém budou prezentovány průběžné informace a další postup.

Přesný rozsah požadovaných technických a provozních údajů o FVE je uveden v elektronické podobě formou dotazníku s požadavkem o jeho zaslání zpět na adresu retrofit@ceps.cz nejpozději do 31. 5. 2026. Poskytnuté informace budou využity výhradně pro účely zpracování aktualizace CBA a bude s nimi nakládáno jako s důvěrnými.

Všem výrobcům a členům ČFA děkujeme za spolupráci.

S pozdravem

Ing. Zdeněk Hruška
Ředitel Sekce
Rozvoj a technická koncepce PS

ČEPS, a.s.
Elektrárenská 774/2, 110 52 Praha 10
tel.: +420 211 044 310, mobil: +420 602 343 045
e-mail: hruskaz@ceps.cz, web: www.ceps.cz

Zdroj: ČEPS, ČFA, obrázek AI

Nový systém poradenství: dostupnost a odbornost

Základem změny je vznik rozsáhlé sítě energetických poradců, kteří budou působit napříč celou Českou republikou. Systém je koordinován státem ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí.

• Stovky proškolených poradců po celé ČR
• Možnost osobních i telefonických konzultací
• Základní poradenství zdarma (hrazeno z veřejných zdrojů)

Poradci nebudou poskytovat pouze obecná doporučení, ale i konkrétní technická řešení – včetně návrhu optimální renovace a doporučení vhodných dotačních programů, zejména Nová zelená úsporám.

Renovační pas: klíč k efektivní a naplánované rekonstrukci

Nejdůležitější inovací je zavedení tzv. renovačního pasu – dokumentu, který zásadně mění přístup k renovacím budov. Nejde o jednorázové doporučení, ale o komplexní plán renovace.

• Analýza aktuálního technického stavu budovy
• Návrh konkrétních opatření
• Stanovení optimálního pořadí kroků
• Odhad energetických a finančních úspor

Majitel nemovitosti tak získává jasný plán, podle kterého může postupovat – bez rizika nevhodných investic nebo zbytečných nákladů.  Aplikace renovačních pasů pro využití oprávněnými poradci bude spuštěna ve čtvrtek 30. 4. 2026.

Podklad pro dotace i ochrana investic

Renovační pas bude nově sloužit také jako podklad pro žádosti o dotace. Zároveň funguje jako ochrana investora – eliminuje chyby, které vznikají při nekoordinovaných zásazích.

Nově je kladen důraz na fyzickou návštěvu objektu energetickým poradcem, což výrazně zvyšuje kvalitu návrhu opatření.

Kolik stojí renovační pas?

Systém je nastaven tak, aby byl dostupný široké veřejnosti. Prostředky a poradenství NZÚ je podporováno finančními prostředky z Národního plánu obnovy.

• Nízkopříjmové domácnosti: zdarma
• Domácnosti rodinných domů: cca 3.000 Kč
• Bytové domy: cca 5.000 Kč, cena bude podle složitosti a velikosti bytového domu

Technický přínos: konec nahodilých renovací

Z odborného pohledu představuje zavedení renovačních pasů zásadní posun směrem k systematickému plánování renovací:

• Optimalizace pořadí jednotlivých opatření
• Vyšší účinnost investic
• Eliminace technických chyb
• Maximalizace energetických úspor

Typickým příkladem je správné načasování zateplení, výměny oken a modernizace zdroje tepla – tedy kroky, které musí být provedeny ve správném sledu.

Závěr: profesionalizace trhu s renovacemi

Nový systém energetických poradců a renovačních pasů představuje zásadní krok od nahodilých renovací k řízenému, odborně podloženému přístupu. Pokud se podaří systém efektivně implementovat, může přinést nejen vyšší úspory energií, ale i výrazně lepší návratnost investic pro domácnosti.

Z pohledu technické praxe jde o krok správným směrem – klíčové však bude, jak se nový systém osvědčí v reálném provozu.

Zdroje: Ministerstvo životního prostředí ČR – tisková zpráva, Program NZÚ, ČFA

Co je považováno za hlavní příčinu:

• rychlý, pokračující růst OZE (zejména fotovoltaiky a větru),
• zatím nedostatečná flexibilita spotřeby a akumulace,
• omezená přenosová kapacita. 

Výsledkem byla opět extrémní volatilita – od záporných cen v poledne po špičky pohybující se 500 €/MWh, což bylo typické pro 26. dubna 2026. Proč takové extrémy vznikají v Evropě? S narůstajícím vycházejícím sluncem je pokryta stávající snížená spotřeba energie (svátky, soboty, neděle) a s pokračujícími hodinami ceny padají k nule, protože existuje nerovnováha výroby a spotřeby. K večeru slábne přebytek výrobní bilance a tzv. kachní křivkou ceny rostou, asi tak jako když kachna zvedá hlavu od země.

Grafické znázornění (modelový extrémní den)

Vývoj ceny elektřiny během dne

1. Odběratelé elektřiny

Krátkodobá taktika (extrémní den)

• Maximalizovat spotřebu v záporných hodinách (cca 10–15 h)
  • nabíjení elektromobilů
  • ohřev vody (bojler, TUV)
  • akumulace chladu/tepla
• Minimalizovat spotřebu v odpolední špičce (17–21 h)
• Využít spotové tarify / flexibilní kontrakty

Strategická opatření

• Instalace:
  • baterií
  • řízení spotřeby (EMS)
• Přechod na dynamické řízení zátěže (Demand Response)
• Integrace sektorů (power-to-heat, power-to-H₂)

2. Výrobci elektřiny (zejména FVS)

Krátkodobá taktika

• Omezit výrobu v záporných cenách (pokud není dotace fixní)
• Přesunout výrobu (např. hybridní zdroje, řízení výkonu)
• Zajistit prodej přes:
  • PPA kontrakty
  • intradenní obchodování

Strategická opatření

• Akumulace (BESS) – klíčové řešení
• Hybridní elektrárny (FVS s baterií)
• Přímá spotřeba (za elektroměrem)
• PPA kontrakty pro stabilní cashflow

Akumulace umožňuje:

• nakupovat při záporných cenách
• prodávat při špičkách (např. 500 €/MWh)

To je dnes nejziskovější arbitrážní strategie na trhu.

Ekonomický potenciál (zjednodušený příklad)

Co poradit obecně pro extrémní dny (praktický manuál)?

Pro domácnosti a malé firmy:

• Nabíjej elektromobily nebo plug-in hybridy mezi 11:00–15:00
• Zapni:
  • bojler
  • klimatizaci (akumulace chladu)
• Vypni / omez používání velkých spotřebičů večer

Pro průmysl:

• Přesun energeticky náročné výroby do poledních hodin (technologické předehřevy)
• Aktivace flexibilních spotřebičů (kompresory, elektrolyzéry)
• Optimalizace podle pohybujícího se spotového trhu

Pro výrobce:

• Sleduj intraday trh
• Omezuj výkon při extrémních záporných cenách
• Maximalizuj prodej energie ve spotřební špičce

Závěr

Moderní energetika se výrazným způsobem posouvá od „výroba = hodnota“ k modelu 👉 Flexibilita = hodnota

Záporné ceny nejsou problémem, ale dávají cenový signál trhu a současně poskytují příležitost pro nové obchodní modely. Vítězem bude ten, kdo dokáže časově přesouvat (migrovat) energii, rychle reagovat na cenu a kombinovat výrobu, spotřebu a akumulaci. Tedy jen nachytřelé fotovoltaické systémy budou mít maximální příležitost, četnost příležitosti a největší efektivitu.

Zdroj: ČFA, European Electricity Review 2026,

Fotovoltaika se v České republice v tomto období definitivně etablovala jako standardní součást energetického mixu. Instalovaný výkon nadále rostl, i když pomaleji než v předchozích letech, a celková výroba elektřiny ze slunce dosáhla úrovně, která ji řadí mezi klíčové domácí zdroje. Zásadní změnou však není samotný objem instalací, ale proměna struktury trhu. Zatímco v předchozích letech dominovaly instalace na rodinných domech, v letech 2024 a zejména 2025 se začal trh diverzifikovat směrem k firemním instalacím, větším projektům a stále častějším modernizacím (tzv. repoweringu) starších typů elektráren. Domácnosti sice dále zůstávají důležitým segmentem, jejich podíl však postupně klesá a trh se více orientuje na komplexnější řešení, zejména v rozvoji instalací pro bytové domy, střední a velké podniky.

S tím úzce souvisí prudký nástup bateriových systémů, které se staly prakticky standardní součástí nových instalací. Zatímco ještě před několika lety byly baterie vnímány jako doplněk, v období 2024–2026 se staly klíčovým prvkem celého systému. Důvod je zřejmý: bez akumulace ztrácí fotovoltaika ekonomický i technický smysl. Rostoucí tlak na omezení přetoků do distribuční sítě, proměnlivost výroby i snaha o maximální využití vlastní vyrobené energie vedly k tomu, že většina nových instalací je dnes realizována jako kombinace výroby a ukládání energie. Baterie jsou nutné mimo jiné i proto, že nejmenší fotovoltaické systémy se bez baterií ještě asi několik let patrně ani neobejdou, protože se nelze spolehnout na sliby distribučních elektrických společností zmodernizovat v brzké a krátké době venkovské trasy NN, zejména na nejbolestivějších místech České republiky – ve většině moravských vesnic. Technicky jsou bateriové systémy vhodnější i proto, že využíváním řízeným nabíjením a řízeným vybíjením v průběhu dne či noci, dokáží domácnosti i firmy lépe využívat a připravit je na hlubší tzv. obchodní flexibilitu (cenového rozdílu pravidelných růstů a poklesů burzovních cen). Fotovoltaická elektrárna se tak mění z jednoduchého výrobního zdroje na komplexní energetický systém, který zahrnuje řízení spotřeby, optimalizaci provozu a v budoucnu i zapojení do agregace flexibility a poskytování podpůrných služeb přenosové či distribuční soustavě.

Elektromobilita v České republice ve sledovaném období rostla stabilně, i když bez dramatických výkyvů, které charakterizovaly trh s fotovoltaikou. Počet elektromobilů se postupně zvyšoval a významnou roli začal hrát nejen prodej nových vozidel, ale i rozvoj sekundárního trhu. Klíčovým faktorem zůstává infrastruktura, jejíž rozvoj byl tažen především velkými energetickými společnostmi. Ty zároveň začínají elektromobilitu propojovat s fotovoltaikou a bateriovými systémy, čímž vzniká nový model decentralizované energetiky, kde domácnost nebo firma není pouze spotřebitelem, ale aktivním prvkem celé soustavy. Bohužel jsme jako stát nestihli a byli vysoce defenzivní v poskytování dotací do nákupu elektromobilů a proto se tento trh rozvíjel a rozvíjí velmi pomalu. Výjimku tvoří poslední týdny kdy růst ceny ropy a výrobkům z ropy (např. pohonné hmoty) provedla restart a růst nových prodejů elektromobilů včetně průniku několika čínských značek na českém trhu, i té dnes největší automobilky BYD. Ceny elektromobilů a plug-in hybridů začínají postupně klesat, vzrůstá nabídka těchto vozidel a situaci podporuje i ekonomika provozování elektromobilů na úrovni 14 haléřů na 1km ve srovnání s provozem zejména dieselových aut v ceně 2,88 Kč/km, tedy více než 20násobek úspory provozu osobní dopravy při nabíjení z domácí fotovoltaiky. Za trvání vysokých cen fosilních paliv jsme ve veřejných médiích často neslýchali informaci o tom, že bychom měli více diverzifikovat rizika při využívání paliv v osobní a nákladní přepravě, a že pro určitou skupinu automobilistů je řešením čisté nebo napůl čisté elektromobility řešením, které nebylo v České republice dostatečně dosud využíváno. Nepřejeme si žádné další energetické, zdravotnické ani ekonomické krize, ale jak vidno, bez jistých dalších krizí či jejich náznaků nejsme ochotni se podřídit nebo sami určovat světové trendy a směřování moderní efektivní energetiky.

Zcela zásadní roli v celém vývoji sehrály dotační programy, zejména Nová zelená úsporám a další nástroje podpory. Ty umožnily rychlé rozšíření fotovoltaiky mezi širokou veřejnost, urychlily adopci bateriových systémů a přispěly k technologickému posunu celého odvětví. Razantním rozvojem fotovoltaických bateriových systémů v domácnostech jsme porazili i německé domácnosti, které podle naších údajů disponují jen cca 40 % domácností na rozdíl od českých, kde je úroveň „zabaterkování“ vysoko nad úrovní 90 %. Zároveň však vedly k přehřátí trhu a vytvoření prostředí, v němž vzniklo velké množství firem bez dostatečného technického, servisního nebo finančního zázemí. Jakmile došlo k ochlazení poptávky a postupné změně podmínek, ukázalo se, že část těchto subjektů není schopna dlouhodobě obstát a jejich dočasná stabilita byla jen otázkou času.

Právě období let 2024 až 2026 tak přineslo výraznou selekci na straně dodavatelů. Na jedné straně stojí firmy, které dokázaly využít růstu k vybudování stabilního zázemí, rozšíření služeb a přechodu k dlouhodobému energetickému partnerství se zákazníkem. Typicky jde o velké energetické skupiny a technologické integrátory, kteří disponují kapitálem, servisními kapacitami a schopností nabídnout komplexní řešení zahrnující nejen instalaci, ale i správu a optimalizaci provozu. Tito hráči dnes posilují svou pozici a postupně přebírají část trhu po menších firmách.

Na druhé straně stojí společnosti, které vyrostly především díky dotačnímu boomu a rychlé expanzi v segmentu rodinných domů, ale nedokázaly se přizpůsobit změně podmínek. Historicky prvním větším příkladem to byla společnost Malina group. Nebo Woltair, který se ještě nedávno řadil mezi nejviditelnější hráče na trhu, ale následně skončil v insolvenci a konkurzu. Podobný vývoj postihl i dovozce Nanosun, jehož pád souvisel nejen s poklesem poptávky, ale i s nastalým cenovým tlakem na evropském trhu fotovoltaických modulů. Problémům čelila také česká pobočka Columbus Energy, která se dostala do finančních potíží a postupně omezila své aktivity. Dalším nedávným případem je Acetex, který se na přelomu let 2025 a 2026 ocitl v úpadku. Specifickou kategorii pak představují firmy, u nichž se neprojevil primárně finanční kolaps, ale reputační a technické problémy, jako v případě nejmenovaných společností, které čelily odborné kritice a právním sporům v rámci oborových organizací.

Z těchto případů vyplývá poměrně jednoznačný závěr. Trh se posunul od fáze, kdy rozhodovala rychlost prodeje a schopnost získat zákazníka, do fáze, kdy je klíčová kvalita realizace, dlouhodobý servis a finanční stabilita. Fotovoltaika se přestala vnímat jako jednorázová investice a začala být chápána jako součást dlouhodobého energetického systému, který vyžaduje správu, optimalizaci a integraci s dalšími technologiemi. Tento význam podporuje i předpokládaná celková živostnost fotovoltaického systému přesahující 40 let.

Celkově lze říci, že česká energetika v období 2024 až duben 2026 vstoupila do nové etapy. Fotovoltaika se stala standardem, bateriové systémy nezbytnou součástí všech fotovoltaických instalací a elektromobilita postupně doplňuje či rozšiřuje celý ekosystém. Další rozvoj už nebude určen primárně na počtu nových instalací, ale na schopnosti efektivně řídit a pracovat s energii, integrovat jednotlivé technologie a zajistit tak stabilitu celé soustavy. Vítězi se stanou ti hráči, kteří dokážou budoucím zákazníkům nabídnout komplexní projektové řešení (podpořené kvalitním prováděcím projektem) a dlouhodobou hodnotu, nikoli jen rychlou instalaci ve formě profesně odvedené a kvalitní práce a souladu s aktuálně platnými normami a předpisy ale třeba také i možnosti plného ostrovního provozu nebo využíváním dynamických tarifů v navrhované nové tarifní soustavě od roku 2027.

Zdroj: ČFA, obrázky AI

Jaroslav Turánek vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1982), kde tentýž rok získal titul RNDr. V období 1982–1983 absolvoval povinnou vojenskou službu. V letech 1984–1987 postgraduálně studoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a v jihočeském Biologickém centru AV ČR v Českých Budějovicích. V roce 1987 obhájil svou doktorskou práci v oblasti enzymologie a získal tak titul CSc. Ve své bohaté vědecké kariéře pracoval pro řadu veřejných vědeckých institucí i výzkumných firem, vedl specializované laboratoře a byl vedoucím výzkumným pracovníkem. Opakovaně se stal zakladatelem a vedoucím oddělení farmakologie a vakcinologie (2007–2010), respektive farmakologie a imunoterapie (2012–2018). Byl koordinátorem a řešitelem vědeckých projektů, např. v oblasti medicínských nanotechnologií. Zabýval se také výzkumem rekombinantních a genetických vakcín. V roce 2018 se habilitoval a byl jmenován docentem na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2019 mu Grémium Akademie věd České republiky udělilo na základě obhajoby disertační práce titul doktor věd (DSc.) v oblasti biologických a lékařských věd. V roce 2021 byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy pro obor Lékařská imunologie. Během své vědecké a pedagogické práce byl spojen s městy Brno, Praha, Olomouc a Hradec Králové.

Zvuk, hluk a infrazvuk

Obecně o infrazvuku

Definice jednotky akustického tlaku: Jednotkou akustického tlaku je pascal (Pa).

V akustice se definuje jako podíl síly, kterou zvuková vlna působí na plochu, a velikosti této plochy. Protože lidské ucho vnímá zvuk v obrovském rozsahu hodnot, v praxi se častěji setkáte s vyjádřením v decibelech (dB), což je logaritmický poměr naměřeného tlaku k referenční hodnotě (práh slyšitelnosti).

Jak je to a infrazvukem

Infrazvuk je mechanické vlnění s frekvencí nižší než 16 až 20 Hz. Pro lidské ucho je toto vlnění neslyšitelné, ale naše tělo ho může vnímat jako nepříjemné vibrace.

Zde jsou klíčové vlastnosti a zajímavosti o infrazvuku:

• Šíření na velké vzdálenosti: Díky své nízké frekvenci se infrazvuk v prostředí (vzduchu i vodě) pohlcuje jen minimálně, takže se dokáže šířit stovky až tisíce kilometrů.
• Zdroje v přírodě a technice:
  • Přírodní: Zemětřesení, bouřky, sopečná činnost nebo silný vítr.
  • Technické: Velké pomaluběžné stroje, ventilátory, turbíny větrných elektráren nebo výbuchy.
• Využití v živočišné říši: Některá zvířata, jako jsou sloni, velryby nebo hroši, používají infrazvuk ke komunikaci na obrovské vzdálenosti.
• Účinky na člověka:
  • Frekvence blízké rytmu lidského srdce (cca 1–2 Hz) nebo rezonančním frekvencím vnitřních orgánů mohou být nebezpečné.
  • Při vysokých intenzitách může infrazvuk vyvolávat pocity úzkosti, strachu, závratě, nevolnost nebo únavu.
  • Hladiny nad 140 dB už způsobují silné vibrace hrudníku a extrémní hodnoty mohou poškodit tkáně.

V praxi se infrazvuk využívá například v seismologii k předpovídání přírodních katastrof.

Člověk je nejprve pociťuje jako nepříjemné vibrace po celém těle, ale rychle se dostaví břišní nevolnost a závrať.

Někdy se využívá i v kinech se specializovanými reproduktory, kde pří určitých scénách vyvolává podvědomý pocit strachu

Šíření hluku a infrazvuku z větrných elektráren

Šíření infrazvuku z větrných turbín se nepovažuje za čistě všesměrové, ale vykazuje určitou prostorovou orientaci, která je ovlivněna konstrukcí turbíny a zejména směrem větru.

Charakteristika šíření infrazvuku

• Vliv směru větru: Nejsilnější emise a šíření jsou obvykle detekovány ve směru po větru (downwind). Naopak ve směru proti větru nebo v bočním směru bývají hladiny akustického tlaku o něco nižší (často o 3 dB i více).
• Aerodynamický původ: Infrazvuk vzniká především při průchodu lopatek rotoru kolem věže (tzv. blade-tower interaction), což vytváří pulzace tlaku s konkrétní směrovou charakteristikou orientovanou podle osy rotoru.
• Asymetrie: Moderní turbíny mají asymetrický vzorec vyzařování; většina hluku (šířeného směrem k zemi) vzniká během sestupného pohybu lopatek, což způsobuje, že akustické pole není dokonale symetrické kolem věže.
• Atmosférické efekty: Na velké vzdálenosti (stovky metrů až kilometry) hraje klíčovou roli atmosférická refrakce (ohyb vln). Teplotní a větrné gradienty mohou zvukové vlny ohýbat zpět k zemi, čímž vznikají zóny se zvýšenou intenzitou hluku i ve velkých vzdálenostech po větru.

Souhrn směrovosti

V bezprostřední blízkosti se turbína chová spíše jako dipól (zdroj s osou), zatímco ve větších vzdálenostech je prostorové rozložení infrazvuku formováno dominantně směrem a rychlostí větru.

Tabulka 1 Faktory ovlivňující šíření infrazvuku

Modely šíření infrazvuku

Modelování šíření infrazvuku z větrných elektráren je technicky náročnější než u běžného slyšitelného hluku, protože nízké frekvence vyžadují specifické algoritmy pro atmosférické a terénní vlivy

V praxi se v České republice i ve světě používají dva hlavní přístupy:

Inženýrské modely (Standardní)

Tyto modely jsou základem pro většinu hlukových studií v rámci povolovacích procesů.

• ISO 9613-2: Nejpoužívanější mezinárodní standard. Ačkoliv je primárně validován pro frekvence nad 63 Hz, často se používá i pro zjednodušené odhady infrazvuku (vypočtený útlum z 63 Hz se aplikuje na nižší pásma).
• Nord2000: Modernější a přesnější skandinávský model, který na rozdíl od ISO 9613-2 dokáže lépe zohlednit zakřivení zvukových paprsků vlivem větru a teplotních změn (refrakci). Je vhodnější pro velké vzdálenosti (nad 1 km) a členitý terén.

Specifické parametry výpočtu

Při modelování se do softwaru (např. CadnaA, SoundPLAN nebo windPRO) zadávají tyto klíčové vstupy:

• Akustický výkon zdroje (Lw): Data od výrobce turbíny, ideálně v 1/3oktávových pásech až do oblasti infrazvuku (přibližně od 1 Hz).
• Drsnost terénu a pohltivost povrchu: U infrazvuku je vliv pohltivosti půdy menší než u vysokých tónů, ale terénní vlny mohou působit jako bariéry nebo naopak zvuk odrážet.
• Atmosférické podmínky: Pro „nejhorší možný scénář“ se modeluje šíření za stabilní atmosféry (často v noci), kdy dochází k ohybu zvuku směrem k zemi, což zvyšuje dosah infrazvuku.

Srovnání modelů v praxi

Výzkumy ukazují, že zatímco ISO 9613-2 je dostačující pro základní hygienické posouzení v blízkosti staveb, pro přesné předpovědi infrazvuku na kilometry daleko je nutný model Nord2000 nebo pokročilé numerické metody (např. FFP – Fast Field Program), které pracují s reálnými profily atmosféry.

Tabulka 2 Srovnání metod měření infrazvuku

EIA a hluk v ČR

EIA (Environmental Impact Assessment – posuzování vlivů na životní prostředí) v České republice některá měření využívají, i když mají v tomto kontextu specifické postavení. Zde je přehled toho, jak se k infrazvuku a modelování v aktuální praxi (stav 2025/2026) přistupuje:

Právní rámec a limity v ČR

V České republice jsou hygienické limity pro hluk stanoveny zákonem č. 258/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou (např. aktuální vyhláška 43/2025 Sb. o hygienických limitech).

1. Slyšitelný hluk: Limity jsou přísně definovány (obvykle 50 dB ve dne a 40 dB v noci pro chráněný venkovní prostor).
2. Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk (NFH): Pro infrazvuk neexistuje v běžném venkovním prostředí (u obytné zástavby) samostatný limit v dB(A), protože se předpokládá, že pokud jsou dodrženy limity pro slyšitelný hluk, hladiny infrazvuku z moderních turbín jsou hluboko pod prahem vnímání člověka.

Role modelování v procesu EIA

Při zpracování dokumentace EIA musí autorizovaná osoba posoudit vlivy na veřejné zdraví.

1. Standardní postup: Využívá se model ISO 9613-2 k výpočtu šíření hluku v pásmu 63 Hz až 8 kHz. Pokud výpočty ukazují dostatečnou rezervu vůči limitům, vliv infrazvuku se často vyhodnocuje pouze slovním komentářem na základě odborných studií (např. SZÚ).
2. Využití Nord2000: Tento model se v ČR využívá v případech, kdy je projekt situován v členitém terénu (např. v Krušných horách) nebo u velkých větrných parků, kde je potřeba přesněji doložit, že nízkofrekvenční složky nebudou obtěžovat obyvatele ani za specifických povětrnostních podmínek.
3. Posuzování vlivů na zdraví (HIA)

Státní zdravotní ústav (SZÚ) a krajské hygienické stanice se k dokumentacím EIA vyjadřují. Současná vědecká shoda v ČR (podpořená rešeršemi z let 2020–2024) uvádí:

1. Žádný přímý vztah: Dosud nebyly prokázány přímé negativní účinky infrazvuku z větrných turbín na lidské orgány při běžných vzdálenostech (stovky metrů až kilometry).
2. Nepřímé vlivy: Hlavním rizikem je obtěžování (annoyance) a případné rušení spánku, což jsou faktory, které se v EIA posuzují velmi podrobně právě skrze hlukové mapy.
3. Aktuální vývoj 2025/2026

S novou legislativou pro urychlení výstavby obnovitelných zdrojů (tzv. „akcelerované oblasti“) se klade větší důraz na předběžné modelování celých území, aby se předešlo konfliktům s obytnými zónami ještě před zahájením konkrétních projektů.

Důležité zdroje pro ověření:

• Aktuální dokumentace k záměrům větrných elektráren najdete v Informačním systému EIA (Cenia).
• Metodiky měření a hodnocení hluku naleznete na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.

Hladiny hluku a metody měření

Současné normované hodnoty

Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci.

V České republice není v zákoně pevně stanovena jedna konkrétní „metrická“ vzdálenost (např. fixních 1000 m), ale v praxi se v dokumentacích EIA a územních plánech nejčastěji pracuje s rozmezím 600 až 1000 metrů.

Zde jsou klíčové faktory, které tuto vzdálenost v aktuální praxi (2025/2026) určují:

Rozhodující limity (Hluk a stroboskopický jev)

Vzdálenost se neodvozuje od infrazvuku, ale od přísnějších parametrů:

• Hlukové limity: Aby projekt prošel, musí v místě nejbližšího obydlí splnit 40 dB v noci. U moderních velkých turbín (výška 200 m+) to obvykle vyžaduje vzdálenost alespoň 800 m.
• Stroboskopický jev (mihotání stínů): Modeluje se dopad stínů lopatek na okna domů. Pokud by stín dopadal na obydlí příliš mnoho hodin ročně, musí se turbína posunout dále nebo v dané časy vypínat.

Novinka: Akcelerační zóny (od roku 2025/2026)

Podle nového zákona o urychlení využívání OZE (zákon č. 249/2025 Sb.) vznikají tzv. akcelerační zóny:

• V těchto zónách je proces EIA zjednodušen, protože vlivy na životní prostředí byly posouzeny koncepčně pro celé území.
• Vzdálenosti jsou zde již předdefinovány v územním plánu kraje nebo obce tak, aby byly v souladu s ochranou veřejného zdraví.

Srovnání s praxí a sousedy

Tabulka 3 Srovnání minimálních vzdálenosti větrných elektráren

Zajímavost: Ačkoliv se lidé často obávají infrazvuku, pro moderní projekty v ČR je limitujícím faktorem spíše ochrana krajinného rázu nebo trasy migrace ptáků, které turbíny často odsouvají ještě dále od obcí, než by vyžadoval samotný hluk.

Pulzní infrazvuk

Větrné turbíny produkují pulzní infrazvuk, což jest superponování amplitudy na nosnou infrazvukovou vlnu. Toto je klíčový technický detail, který odlišuje infrazvuk z větrných turbín od běžného hluku pozadí (např. větru v lese). Nejde o spojitý tón, ale o amplitudovou modulaci.

Zde je fyzikální podstata tohoto jevu:

1. Vznik pulzů: Každý průchod lopatky kolem věže způsobí náhlou změnu tlaku vzduchu. Pokud má turbína 3 lopatky a točí se rychlostí 10–15 otáček za minutu, vznikají pulzy s frekvencí kolem 0,5 až 0,8 Hz.
2. Nosná vlna vs. obálka: Samotný aerodynamický hluk listů (šumění) slouží jako „nosná“, na kterou je „nabalena“ (superponována) tato nízkofrekvenční pulzace.
3. Impulsivita: Právě tato pulzní povaha (střídání tlaku a podtlaku v rytmu otáčení) je to, co lidské tělo může vnímat citlivěji než ustálený hluk, i když je energeticky slabší.

V rámci EIA a moderní akustiky se pro tento jev používá termín SWW (Swaying/Swishing) nebo amplitudová modulace (AM). Modely jako Nord2000 se snaží tuto proměnlivost zohlednit, protože pulzní charakter zvuku zvyšuje míru tzv. obtěžování (annoyance) u obyvatel.

V hlukových studiích se na pulzní charakter infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku (tzv. amplitudovou modulaci) pohlíží jako na faktor, který zvyšuje míru obtěžování, a proto se k výsledným hodnotám přičítají

Korekce (penalizace)

Zde je přehled, jak se tyto korekce v praxi EIA a hygienických měření v roce 2025/2026 uplatňují:

Korekce na impulsivnost a tonalitu v ČR

Podle české legislativy (Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku) a metodik SZÚ se k naměřené nebo vypočtené ekvivalentní hladině hluku přičítají tyto standardní penalizace:

• Tónová složka: Pokud hluk obsahuje výrazné tóny (pískání, hučení na jedné frekvenci), přičítá se k výsledku +5 dB.
• Impulsní charakter: Pokud má hluk pulzní charakter (nárazy, rány), aplikuje se korekce +5 dB. U větrných turbín se však častěji řeší právě amplitudová modulace (periodické kolísání hlasitosti).

Specifické penalizace pro amplitudovou modulaci (AM)

V moderních studiích (např. při použití modelu Nord2000) se stále častěji využívají schémata odvozená z mezinárodní praxe (např. RenewableUK), která penalizují hloubku pulzace:

Tabulka 4 Penalizace pulsních zdrojů hluku

Proč je to důležité pro „splnění limitu“?

Protože noční limit v ČR je velmi přísných 40 dB, uplatnění penalizace +5 dB za pulzní charakter znamená, že samotná turbína musí být tišší než 35 dB. To je v praxi hlavním důvodem, proč se turbíny umisťují do vzdáleností 800–1000 metrů od domů – aby i s touto „pokutou“ za pulzování splnily zákonné limity.

Aktuální stav v roce 2025

S novou legislativou o akceleračních zónách (zákon č. 249/2025 Sb.) se tyto penalizace stávají standardní součástí automatizovaného posuzování území. Cílem je, aby v zónách určených pro výstavbu byly tyto „nejhorší scénáře“ (včetně pulzního charakteru) započteny již v úvodní mapě hlučnosti.

Tabulka 5 Standardní penalizace jako součást automatizovaného posuzování území

Jak se tato pulzní složka fyzicky měří přímo v terénu, aby se dala penalizace správně určit? Měření pulzní složky (amplitudové modulace) v terénu je technicky náročný proces, který vyžaduje specializované vybavení a specifickou metodiku, aby se odlišil hluk turbíny od okolního šumu větru. Zde je postup, jakým se toto měření v praxi (2025/2026) provádí:

Vybavení pro měření

• Mikrofony pro infrazvuk: Používají se speciální mikrofony (např. G.R.A.S. 40AZ) s frekvenční odezvou již od 0,5 Hz.
• Měřicí desky: Mikrofony se neumisťují na stativy, ale přímo na antivibrační desky na zemi. Tím se minimalizuje hluk, který vytváří vítr proudící přímo kolem mikrofonu.
• Dvojitá ochrana proti větru: Mikrofon bývá kryt speciálními kryty (např. primární a sekundární větrný štít ve tvaru polokoule), aby se odfiltroval aerodynamický hluk okolního vzduchu.

Metodika měření (IOA a IEC 61400-11)

Nejuznávanější metodou pro detekci a kvantifikaci amplitudové modulace (AM) je tzv. metoda IOA (Institute of Acoustics):

• Vysoká vzorkovací frekvence: Data se zaznamenávají s rozlišením minimálně 100 ms (10 vzorků za sekundu), aby bylo možné zachytit špičky a poklesy akustického tlaku způsobené průchodem lopatek.
• Časová okna: Záznam se dělí na krátké úseky (např. 10 až 20 sekund), ve kterých se hledá periodické kolísání hlasitosti.
• Fourierova transformace (FFT): Naměřený signál se převede do frekvenční domény. Pokud se ve spektru objeví výrazná špička na frekvenci odpovídající otáčkám rotoru (obvykle 0,5–1,5 Hz – přesah s frekvencí srdeční činnosti ve spánku a při aktivitě) a jejích násobcích, je potvrzena přítomnost pulzní složky.

Vyhodnocení hloubky modulace

Klíčovým parametrem je hloubka modulace (modulation depth) – tedy rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hladinou hluku během jednoho pulzu:

• Pokud je rozdíl větší než 3 dB, začíná být pulsování pro ucho patrné jako „svištění“.
• Na základě této hloubky se pak v souladu s metodickými návody (např. NRL pro komunální hluk) stanovuje výše zmíněná penalizace (korekce), která se přičítá k celkovému výsledku.

Specifika v ČR (2025/2026)

V České republice se měření provádí v tzv. chráněném venkovním prostoru (např. u fasády nejbližšího obytného domu). Akreditované laboratoře musí doložit, že naměřené pulzy skutečně pocházejí z turbíny a nejsou způsobeny například poryvy větru v okolní vegetaci. K tomu se používá synchronizace měření s provozními daty turbíny (otáčky, výkon).

Účinky hluku a infrazvuku z větrných elektráren na zdraví

Pulzní infrazvuk a jeho interference se srdeční činností a cirkulací krve

Interakce infrazvukových pulzů o frekvenci kolem 1 Hz s lidským oběhovým systémem je předmětem intenzivního výzkumu, protože tato frekvence (60 tepů za minutu) přímo odpovídá běžnému klidovému srdečnímu rytmu.

Zde jsou hlavní mechanismy, jakými může tato interference probíhat:

Rezonance a mechanické působení

Při vysokých intenzitách (akustickém tlaku) může infrazvuk vyvolat mechanické chvění měkkých tkání a tekutin v těle.

• Vliv na hrudní koš: Hrudník má vlastní rezonanční frekvenci (kolem 7 Hz), ale pulzy o 1 Hz mohou ovlivňovat pružnost cév a plnění srdečních síní, pokud je jejich intenzita dostatečně vysoká (obvykle nad 100–110 dB).
• Změna krevního tlaku: Některé studie naznačují, že dlouhodobé vystavení silnému infrazvuku může vést k mírnému stažení cév (vazokonstrikci) a následnému zvýšení krevního tlaku jako stresové reakci organismu.

Psychofyziologická vazba (Stresová reakce)

U větrných turbín jsou hladiny infrazvuku u obydlí obvykle nízké (hluboko pod prahem hmatu), přesto dochází k ovlivnění srdce nepřímo:

• Aktivace autonomního nervového systému: I když infrazvuk vědomě neslyšíte, mozek může pulzující signál vyhodnotit jako rušivý element. To aktivuje sympatikus (systém „bojuj nebo uteč“), což vede k uvolnění kortizolu a adrenalinu.
• Variabilita srdečního rytmu (HRV): Výzkumy ukazují, že pulzní infrazvuk může snižovat HRV, což je indikátor fyziologického stresu. Srdce pak bije „strnuleji“ a hůře se přizpůsobuje zátěži.

Teorie „strhávání“ rytmu (Entrainment)

Existuje hypotéza, že externí pulzace blízká 1 Hz by mohla „mást“ přirozené pacemakery srdce (sinusový uzel).

• V praxi u větrných elektráren je však akustický tlak příliš slabý na to, aby fyzicky přenastavil srdeční rytmus (na rozdíl od např. silných vibrací v blízkosti těžkých strojů).
• Větší riziko představuje rušení spánku těmito pulzy, což druhotně vede k arytmiím a kardiovaskulárním potížím v důsledku chronické únavy.

4. Vliv na vnitřní ucho a rovnováhu

Nízké frekvence stimulují vestibulární systém (rovnovážné ústrojí). Protože je tento systém propojen s centry ovládajícími krevní tlak, může stimulace infrazvukem vyvolat pocity nevolnosti (mořskou nemoc) spojenou s bušením srdce nebo poklesem tlaku.

Tabulka 6 Škodlivé vlivy infrazvuku na lidský organismus a jejich mechanismus

Vibroakustická nemoc (VAD – Vibroacoustic Disease) je klinická jednotka, kterou definoval zejména portugalský tým pod vedením Nuna Castela Branca. Tato teorie předpokládá, že dlouhodobé vystavení nízkofrekvenčnímu hluku a infrazvuku (ILFN) o vysokých intenzitách vede ke strukturálním změnám v tkáních.

Zde jsou klíčové poznatky k jejímu vztahu se srdcem a krevním oběhem:

Patologické změny: Ztluštění tkání

Hlavním rysem VAD je abnormální bujení kolagenu (fibróza) v místech, která jsou vystavena mechanickému stresu z vibrací:

• Perikard (osrdečník): Studie na pracovnících v letectví (vystavených extrémnímu hluku) prokázaly ztluštění osrdečníku bez přítomnosti zánětu.
• Srdeční chlopně: Dochází k zesílení tkáně chlopní, což může ovlivnit jejich pružnost a správné dovírání.
• Cévní stěny: Ztluštění intimy a medie (vnitřních vrstev cév), což vede k vyšší tuhosti tepen a zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod.

Mechanismus „Mikrotraumatu“

Předpokládá se, že pulzní infrazvuk (zejména kolem 1 Hz a jeho harmonických složek) způsobuje mikroskopické mechanické napětí v buňkách. Buňky na toto „třesení“ reagují produkcí extra-celulární matrix (kolagenu), aby tkáň zpevnily – výsledkem je však nežádoucí tuhost (fibróza).

Kontroverze a vědecký konsenzus (2025/2026)

Vztah mezi VAD a větrnými turbínami je v lékařské komunitě stále předmětem diskusí:

• Intenzita: Původní studie VAD se týkaly extrémních hladin hluku (nad 100 dB) v leteckém průmyslu. Odpůrci teorie VAD u větrných elektráren argumentují, že akustický tlak z turbín u obydlí (cca 40–60 dB v infrazvukovém pásmu) je o několik řádů nižší, než aby vyvolal mechanickou fibrózu.
• Kumulativní efekt: Zastánci teorie naopak varují, že u větrných farem jde o nepřetržitou expozici (24/7 po dobu desítek let), kde i slabé pulzování může mít kumulativní vliv na integritu cév.

Diagnostika v praxi

Pokud lékaři podezřívají vliv nízkofrekvenčního hluku na srdce, využívají se:

• Echokardiografie: K detekci ztluštění perikardu nebo chlopní.
• Měření tuhosti cév (PWV – Pulse Wave Velocity): K posouzení stavu tepenného systému.

Shrnutí současného poznání

Zatímco přímé poškození srdce (ztluštění chlopní) je u běžných vzdáleností od turbín (800 m+) považováno většinou zdravotnických autorit (včetně SZÚ) za neprokázané, stále se zkoumá vliv na srdeční autonomní regulaci (stresová reakce srdce na pulzaci).

I nízké hladiny infrazvuku zaznamenávaná sluchem a převádí je v mozku na elektrické impulzy, které nevnímáme jako zvuk, ale působí na frekvence elektrických vln v mozku. Tento jev je v současné neuroakustice a fyziologii intenzivně zkoumán. Klíčem je zjištění, že i když infrazvuk „neslyšíme“ (nevnímáme tón), vnitřní ucho na něj reaguje a posílá signály do mozku.

Zde jsou hlavní poznatky o tom, jak tyto impulzy ovlivňují mozkovou aktivitu:

Cesta přes vnější vláskové buňky (OHCs)

Lidské ucho má dva typy vláskových buněk. Zatímco vnitřní buňky (IHCs) nám umožňují slyšet zvuk, vnější vláskové buňky (OHCs) jsou extrémně citlivé právě na nízké frekvence a infrazvuk.

• I pod prahem slyšitelnosti infrazvuk tyto buňky stimuluje.
• Výsledné elektrické impulzy putují do sluchové kůry, ale mozek je neinterpretuje jako „zvuk“, nýbrž jako šum pozadí nebo tlak.

Modulace mozkových vln (EEG změny)

Výzkumy pomocí EEG a fMRI (např. studie z Charité – Universitätsmedizin Berlin) potvrzují, že nízké hladiny infrazvuku (kolem 2–10 Hz) mohou měnit aktivitu mozku:

• Synchronizace: Externí pulzace (např. 1 Hz z turbín) může vyvolat tzv. frequency-following response, kdy se mozkové vlny (zejména vlny Delta a Theta) snaží „naladit“ na frekvenci podnětu.
• Narušení alfa rytmu: Infrazvuk může potlačovat alfa vlny (spojené s relaxací), což vede k pocitu neustálé bdělosti nebo neschopnosti hluboce si odpočinout.

Aktivace ne-sluchových center

Zajímavým zjištěním je, že impulzy z infrazvuku aktivují v mozku oblasti, které primárně neslouží ke sluchu:

• Amygdala: Centrum emocí a strachu. To vysvětluje, proč lidé vystavení infrazvuku často pociťují bezdůvodnou úzkost, neklid nebo pocit, že „je něco v nepořádku“.
• Anterior cingulate cortex (cingulární korová oblast je část mozku umístěná v mediální  části mozkové kůry – neokortexu): Je to oblast zodpovědná za detekci konfliktů a pozornost. Její aktivace vede k únavě a pocitu vyčerpání, protože mozek neustále zpracovává „tichý“ rušivý podnět.

Fyziologické konsekvence

Dlouhodobé „bombardování“ mozku těmito impulzy může vést k:

• Chronickému stresu: Mozek je v neustálé pohotovosti (aktivace osy HPA), což zvyšuje hladinu kortizolu.
• Poruchám kognitivních funkcí: Horší soustředění, podrážděnost a snížení kvality hlubokého spánku, i když si člověk myslí, že spal v tichu.
• Závratím a nevolnosti: Kvůli propojení sluchového nervu s vestibulárním systémem (rovnováha).

Tento jev je důvodem, proč se v posledních letech (2024–2025) v odborných kruzích diskutuje o tom, že tradiční měření v dB(A) je pro větrné turbíny nedostatečné, protože dB(A) filtr nízké frekvence téměř úplně ignoruje. To je důvodem, proč se tyto fyziologické účinky, které nevyžadují vysoké hladiny akustického tlaku nepromítají do hodnocení rizik. To, že se tyto jemné fyziologické účinky (tzv. mimosluchové efekty) plně nepromítají do hodnocení rizik, má několik hlubších příčin – od metodiky měření až po právní nastavení ochrany zdraví.

Zde jsou hlavní důvody, proč dochází k tomuto nesouladu:

Dominance filtru dB(A)

Většina zákonných limitů (včetně českých) vychází z jednotky dB(A). Tento filtr byl navržen tak, aby napodoboval lidský sluch, který je na nízké frekvence velmi necitlivý.

• Problém: Filtr dB(A) infrazvuk a nízké frekvence téměř úplně „vymaže“. Pokud má turbína vysoký akustický tlak v infrazvuku, v dB(A) se to projeví jen minimálně.
• Důsledek: Hodnocení rizik pak vychází z čísla, které biologicky relevantní pulzaci vůbec neobsahuje.

Chybějící „Zlatý standard“ v medicíně

Aby mohl být jev (např. vliv na mozkové vlny) zahrnut do povinného hodnocení rizik (EIA), musí existovat jasná příčinná souvislost a standardizovaná diagnostika.

• Změny v EEG nebo aktivace amygdaly jsou sice měřitelné v laboratoři (fMRI), ale v běžné lékařské praxi je obtížné prokázat, že únava nebo úzkost konkrétního člověka pochází právě z turbíny, a ne z jiného stresoru (např. chemického – léky, toxické polutanty).
• Regulační orgány (jako SZÚ) se opírají o epidemiologické studie na velkých skupinách lidí, kde se tyto jemné individuální rozdíly v citlivosti často „rozpustí“ v průměru.

Koncepce „Prahu sluchu“ vs. „Prahu vnímání“

Legislativa historicky chrání před poškozením sluchu nebo výrazným rušením spánku slyšitelným zvukem.

• Předpokládá se, že pokud zvuk neslyšíte, nemůže vám škodit (pokud není extrémně silný).
• Neuroakustické poznatky o tom, že ucho funguje jako biologický senzor i pod prahem slyšení, jsou relativně nové (posledních 10–15 let) a právo na ně reaguje s velkým zpožděním.

Ekonomicko-politický tlak

Pokud by se do hodnocení rizik zahrnula amplitudová modulace a mimosluchové efekty v nízkých hladinách:

• Minimální vzdálenost od obydlí by se pravděpodobně musela zdvojnásobit (např. na 2 km).     I tento údaj je diskutabilní, neboť dosah směrového infrazvuku je odhadován nejméně na 10 km, což znamená, že perimetr kolem větrné turbíny je 20 km.
• To by v hustě osídlené Evropě (včetně ČR) prakticky zastavilo výstavbu větrných elektráren, což je v rozporu se státními cíli pro dekarbonizaci a energetickou bezpečnost.

Individuální variabilita

Citlivost na infrazvuk je velmi individuální (podobně jako mořská nemoc). Pro 80 % populace nemusí být 1Hz pulzace problémem, ale pro 20 % vysoce citlivých jedinců může být fatální. Normy se však obvykle nastavují pro „průměrného člověka“, což ty nejcitlivější nechává nechráněné.

Tabulka 7 Posuzování škodlivých vlivů větrných elektráren

Existují země, které již zavedly přísnější normy pro nízkofrekvenční hluk (dB(G) nebo dB(L)), aby tyto efekty eliminovaly.

Zatímco většina světa se stále spoléhá na standardní filtr dB(A), existuje několik zemí, které zavedly specifické metodiky pro nízkofrekvenční hluk (LFN – Low Freqency Nois) a infrazvuk, aby lépe chránily obyvatele v interiéru. Žádná země však zatím plně neimplementovala limity založené čistě na neurofyziologických vlivech (změny mozkových vln), protože tyto jevy jsou pro plošnou regulaci stále považovány za nedostatečně standardizované.

Země s nejpokročilejším přístupem:

Dánsko – Světový lídr v regulaci LFN

Dánsko má jako jedna z mála zemí specifický a závazný limit pro nízkofrekvenční hluk z větrných turbín v interiéru.

• Limit: 20 dB (A-vážená hladina v pásmu 10–160 Hz).
• Metodika: Výpočet se provádí pro vnitřní prostory obydlí při rychlosti větru 6 a 8 m/s. Pokud projekt tento limit nesplní, nedostane povolení.
• Důvod: Dánsko uznalo, že běžné venkovní limity dB(A) dostatečně nepostihují hluk, který proniká skrze stěny budov a rezonuje v místnostech.

Německo – Norma DIN 45680

Německo používá pro posuzování nízkofrekvenčního hluku technickou normu DIN 45680, která prochází v letech 2024–2026 revizí.

• Přístup: Porovnává naměřené hladiny v 1/3oktávových pásmech s prahem slyšitelnosti. Pokud hluk tento práh překročí, posuzuje se míra obtěžování.
• Aktuální vývoj: Revize normy se snaží lépe definovat právě vnímání infrazvuku a nízkofrekvenčních pulzací, aby odpovídala moderním turbínám o velkých výkonech.

Austrálie a Japonsko

Tyto země zavedly doporučené hodnoty pro infrazvuk v jednotkách dB(G), které jsou navrženy specificky pro frekvence pod 20 Hz.

• Austrálie: Některé státy (např. Jižní Austrálie) využívají metodiky inspirované Dánskem pro vnitřní hluk.
• Japonsko: Stanovilo orientační hladinu 92 dB(G). Pokud je tato hodnota překročena, je vysoce pravděpodobné, že infrazvuk bude mít na člověka měřitelný vliv.

Srovnání přístupů (Stav 2025/2026)

Tabulka 8 Srovnání hlukových limitů v jednotlivých zemích

Proč nejsou limity ještě přísnější?

Vědecké studie publikované v roce 2025 (např. International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health) sice navrhují zavedení limitů jako 85 dB(G) pro noc, aby se předešlo aktivaci amygdaly a stresovým reakcím, ale většina vlád se obává, že by takové limity znemožnily provoz stávajících větrných parků.

Dopady infrazvuku na zvířata

Zvířata jsou citlivá na pulsní infrazvuk. Jak vypadá hustota populace volně žijících zvířat v oblastech s větrníky, jak vypadá populace zvířat v zemědělských a zájmových chovech?

Vliv pulzního infrazvuku na zvířata je v biologii a ekologii sledován s velkou pozorností, protože zvířata mají často mnohem citlivější mechanoreceptory a širší rozsah vnímání vibrací než lidé. Hustota populací a chování se liší podle typu zvířat:

Volně žijící zvířata (Wildlife)

U divokých zvířat dochází k jevu zvanému habitat displacement (vytěsnění z biotopu).

• Velcí savci (srnčí, jelení): Studie (např. z Polska a Skandinávie) ukazují, že v bezprostřední blízkosti turbín (do 500 m) klesá hustota populací krátce po výstavbě. Zvířata jsou citlivá na půdní vibrace a pulzace, které vnímají jako neustálý signál nebezpečí. Časem však dochází k určité habituaci (návyku).
• Dravci a ptáci: Zde je hlavním problémem kolize, ale infrazvuk ovlivňuje jejich orientaci. Některé druhy se oblastem s turbínami vyhýbají, což vede k fragmentaci jejich loveckých teritorií.
• Drobní savci (hlodavci): Jsou k infrazvuku velmi citliví (využívají ho k varování před predátory). Výzkumy naznačují, že v blízkosti turbín vykazují vyšší hladiny stresových hormonů (kortikosteronu), což může vést k nižší reprodukční úspěšnosti.

Hospodářská zvířata (zemědělské chovy)

U hospodářských zvířat je situace specifická, protože jsou v ohradách a nemohou se zdroji infrazvuku vyhnout.

• Skot (krávy): Existují záznamy o snížení dojivosti a změnách v chování (neklid při dojení) v chovech do 1 km od velkých parků. Pulzace o 1 Hz může interferovat s jejich klidovým režimem přežvykování.
• Koně: Jsou extrémně citliví na vibrace přenášené zemí. U koní v blízkosti turbín byly pozorovány případy abnormálního chování a zvýšené lekavosti, což se připisuje právě neustálému „šumu“ v jejich vestibulárním systému.
• Drůbež: Studie na farmách v blízkosti turbín někdy uvádějí vyšší úmrtnost mláďat nebo nižší kvalitu skořápek, což je přisuzováno chronickému fyziologickému stresu z vibrací.

Zájmové chovy (psi a kočky)

Domácí zvířata v blízkosti turbín vykazují podobné symptomy jako citliví lidé:

• Psi: Mohou projevovat bezdůvodnou úzkost, vytí nebo bázlivost a snahu schovávat se v uzavřených prostorách, kde je vliv infrazvuku (díky rezonancím budovy) paradoxně někdy silnější.
• Kočky: Jako predátoři citliví na vibrace mohou být infrazvukem dezorientované, což vede k apatii nebo naopak k agresivitě.

Souhrn negativních dopadů

Tabulka 9 Negativní vlivy hluku větrných elektráren na jednotlivé skupiny zvířat

Dopady na hmyz

Vliv větrných turbín na včely a hmyz je v posledních letech (2024–2026) jedním z nejsledovanějších témat v ekologii, protože hmyz je na vibrace a elektromagnetická pole citlivější než jakákoliv jiná skupina živočichů.

Zde jsou tři hlavní roviny, jak pulzní infrazvuk a provoz turbín zasahují do jejich života:

1. Narušení vibrační komunikace

Včely a mnozí další zástupci hmyzu se nespoléhají jen na zrak, ale na extrémně citlivé mechanoreceptory (např. Johnstonův orgán u včel).

• Vibrační tance: Včely komunikují o zdrojích potravy pomocí „vrtivého tance“ na plástech. Pulzace z turbín přenášené vzduchem i konstrukcí úlu mohou tento jemný komunikační kanál „překřičet“ (maskovat).
• Dezorientace: Pokud včela vnímá neustálý nízkofrekvenční pulz (kolem 1 Hz), může to vést k narušení její schopnosti přesné navigace zpět do úlu, což oslabuje celé včelstvo.
• Vliv elektromagnetických polí (EMF)

Kromě infrazvuku generují turbíny a jejich podzemní kabely elektromagnetická pole.

• Magnetorecepce: Včely mají v zadečku krystalky magnetitu, které používají jako kompas. Silná pole v blízkosti základů turbín a kabelových tras mohou tento vnitřní kompas „zastínit“.
• Stresová reakce: Studie (např. z roku 2023/2024) prokázaly, že včely vystavené EMF v blízkosti energetických zařízení vykazují vyšší agresivitu a nižší efektivitu při sběru nektaru.
• „Vysávání“ hmyzu z krajiny (Ekosystémový dopad)

Německý výzkum (DLR) přišel s alarmujícím zjištěním o tzv. biomase hmyzu v rotorech:

• Vysoká koncentrace hmyzu v letových hladinách rotorů vede k tomu, že bilióny jedinců jsou ročně usmrceny přímo listy turbín.
• To má kaskádový efekt: úbytek hmyzu znamená méně potravy pro ptáky a netopýry a horší opylování zemědělských plodin v okolí větrných farem.

Důsledky pro zemědělství

Pokud v určité oblasti klesne efektivita opylování o 10–20 % v důsledku dezorientace včelstev, má to přímý dopad na výnosy (zejména u řepky, ovocných stromů nebo jetele). Zemědělci v blízkosti velkých větrných parků v západní Evropě již reportují potřebu častějšího přisazování včelstev, aby kompenzovali jejich nižší aktivitu.

Tabulka 10 Škodlivé vlivy větrných elektráren na včelstva

Neviditelný spad škodlivých mikročástic

Rychlost špiček listů je vyšší než 300 km/h, jde o násobky povoleného limitu na silnicích. V této rychlosti déšť, prach sněhové krystaly a kroupy fungují jako fréza a způsobují postupnou abrazi materiálu. Je to postupné obrušování a spad toxického materiálu z lopatek vrtulí. Říká se tomu také neviditelný spad nebo v anglické literatuře eroze náběžné hrany (Leading Edge erosion – LEE).

Nejde a žádné zanedbatelné „špetky“ prášku, hmotnostní úbytek materiálu je podle počasí 0,5–4 kg z každého listu ročně, a to celé končí ve vzduchu, který dýcháme a v okolní půdě. Pokud jde o chemické složení, jsou to epoxidové pryskyřice, skelná/uhlíková vlákna a vysoce toxické PFAS (teflon, fluoropolymery). Paradoxem je u PFAS, že v lyžařských voscích jsou zakázány, u turbín nad ornou půdou jsou ignorovány. Jde o velkou skupinu umělých chemikálií, které obsahují velmi silnou vazbu mezi uhlíkem a fluorem, jsou extrémně odolné vůči rozkladu a někdy se jim říká „věčné chemikálie“. V prostředí desítky let, tedy spolehlivě i pro vnuky stavitelů současných větrných elektráren. PFASy se hromadí v přírodě (voda, půda), ukládají se v lidském těle, téměř se nerozkládají.

Z jedné větrné elektrárny uvolní několik kilogramů toxického mikroskopického prášku, který je jedovatý? Ten spadne do půdy, když vítr fouká tím správným směrem, tak až na vaši zahradu, louku, sad a pole. Za dvacet let to může být až čtvrt tuny z jedné větrné turbíny. Tyto cizorodé částice ve formě mikro – a nanočástic nelze žádným způsobem z kontaminované půdy odstranit, půda je nevratně kontaminována a znehodnocena.

Na produkci biopotravin a zdravotně nezávadných potravin můžeme v dosahu větrných turbín zapomenout. Tyto toxické mikročástice a nanočástice se dostanou do rostlin a půdních organismů, a tak do potravního řetězce. Dostanou se do vesnických malochovů králíků a slepic a lidé v okolí větrného parku budou mít tyto toxické látky v neděli k obědu. Podobně když se budou pod vrtulemi pást hospodářská zvířata anebo lesní zvěř při honitbě, pokud tam ještě vlivem infrazvuku nějaká zůstane. Toxické částice zůstanou v těle a jejich účinným způsobem likvidace není ani kremace. Stejně tak jsou kontaminovány povrchové vody v rybnících, přehradách a řekách.

Vliv PFAS na lidské zdraví

Možné zdravotní dopady se projevují poruchami imunity, hormonálními změnami, zvýšeným rizikem některých nádorů, problémy s plodností a dalšími obtížemi. V současnosti v těchto oblastech probíhají výzkumy. Neznáme tedy ještě přesné mechanismy a míru poškození lidského organismu, ale vědci už dnes mají nezpochybnitelné důkazy o jejich škodlivosti. Studie jsou zaměřeny na jejich ukládání v těle a vliv na činnost jednotlivých orgánů, hormonální rovnováhu v organismu a toxické projevy vzhledem k expozici a kumulaci těchto nano – a mikročástic v těle. Samostatnou kapitolou je imunotoxické působení těchto látek, což vede k nižší odolnosti k infekcím a náchylnosti k zánětlivým onemocněním, neurodegenerativním onemocněním a nádorům.

Synergie stresových faktorů infrazvuku a toxických látek (Bio-fyzikální útok)

• Osa HPA (Hypothalamus-Hypofýza-Nadledvinky): Pulzní infrazvuk chronicky aktivuje stresovou osu – trvale zvýšený kortizol –důsledkem je suprese imunitního systému.
• Imunotoxicita: Nanočástice a PFAS z eroze vstupují do potravního řetězce (půda, plodiny, člověk).
• Synergický efekt: Chronický stres (hormonální) + chemická zátěž (imunologická) = drastické snížení rezistence k infekcím a buněčné opotřebení.

Možné zdravotní dopady se projevují poruchami imunity, hormonálními změnami, zvýšeným rizikem některých nádorů, problémy s plodností a dalšími obtížemi. V současnosti v těchto oblastech probíhají výzkumy. Neznáme tedy ještě přesné mechanismy a míru poškození lidského organismu, ale vědci už dnes mají nezpochybnitelné důkazy o jejich škodlivosti. Studie jsou zaměřeny na jejich ukládání v těle a vliv na činnost jednotlivých orgánů, hormonální rovnováhu v organismu a toxické projevy vzhledem k expozici a kumulaci těchto nano – a mikročástic v těle. Samostatnou kapitolou je imunotoxické působení těchto látek, což vede k nižší odolnosti k infekcím a náchylnosti k zánětlivým onemocněním, neurodegenerativním onemocněním a nádorům.

Další škodlivé vlivy (varia)

• Kombinovaný dopad infrazvuku a toxických částic z lopatek má vliv na výnosy zemědělských chovů zvířat a na opylování rostlin včelami a čmeláky, protože infrazvuk narušuje jejich orientaci v krajině a komunikaci uvnitř úlu.
• U opotřebovaných převodovek turbín dochází také k úniku oleje, který je lopatkami turbíny rozprašován do vzduchu.

Znehodnocení zemědělské půdy.

Pod větrnou elektrárnou a v jejím okolí dochází k mechanické likvidaci půdy. Mezinárodní energetické organizace to nazývají „konverzí půdy nebo i celé krajiny“ a varují před tím jako před rizikem srovnatelným se skleníkovými plyny.

V půdě vzniká zhutnění a hydrogeologický rozvrat. Dochází ke statickému a dynamickému zatížení. Základová patka z železobetonu váží 2 500–4 000 tun a v důsledku rotace lopatek jsou do podloží vysílány neustále vibrace. Je to podobné, jako zhutňovač zeminy na stavbě, ale ten váží kolem 100 kg. Představte si něco takového deset tisíckrát těžší po dobu dvaceti let, zůstane pod tím měsíční planeta i v okolí. Uvnitř té půdy nastává katastrofa pro všechen život: Tlak vytlačuje vzduch a uzavírá póry v půdě, omezuje se tok vody v půdě. Umírá život půdního edafonu (žížaly, mikroorganismy) v okruhu desítek metrů. Půda v okolí větrných parků odumírá a degraduje.

Tento jev má negativní zřetězený vliv na spodní vody. Vzniká hydrogeologický špunt. Betonový monolit s průměrem až 30 metrů a hloubkou až 5 m přetíná kapilaritu a přirozené podzemní cesty vody. Mrtvá zóna, tedy vznik nepropustné „podorniční pánve“, nevznikne jenom v okolí větrné elektrárny, ale i na přístupových cestách pod tlakem náprav těžké techniky. Je třeba přemístit a dovést tisíce tun materiálu včetně komponent turbín a jeřábů pro jejich postavení. Cesty podzemní vody jsou přetnuty také kabelážemi, vznikají podzemní kanály, kterými může spodní voda odtéci z krajiny a způsobit trvalé sucho.

Obrázek 1 Schéma betonové ho špuntu. Zdroj: webové stránky České fotovoltaické asociace https://cefas.cz/skodi-vysvetluje-detaily-profesor-turanek-o-vetrnych-elektrarnach-pokud-jsou-prilis-blizko-obydlenych-oblasti/

Betonový špunt postupně udusá propustné vrstvy půdy, přemění je na nepropustné a zamezí proudění spodní vody.

Legenda k anglickým názvům:

• hydrogeological plug – hydrogeologická zátka
• concrete – beton
• topsolil – ornice
• permeable layer – propustná vrstva
• impermeable layer – nepropustná vrstva
• groundwater flow – průtok podzemní vody

Recyklace odpadu jako další environmentální riziko

Možnost rekultivace takto zničené krajiny je pouze ideologický mýtus. Jenom odstranění statisíců tun železobetonu po 20 letech provozu elektrárny je ekonomicky nereálné – v krajině se zničenou půdou zůstávají věčné betonové jizvy. Recyklace lopatek vrtulí nikdo neřeší, takže je riziko, že se nám budou válet na betonovém prostranství pod bývalou „ekologickou“ elektrárnou. Je to doposud nevyřešený nerudovský problém, kam s tisíci opotřebovaných lopatek o délce 70–120 m.

Kromě toho, že účinná likvidace takového odpadu zatím neexistuje, vyvdává zde logická otázka udržitelného rozvoje pro příští generaci, kdo a z jakých prostředků zajistí po 20 letech ekologickou likvidaci nerecyklovatelných lopatek (sklolaminát/epoxid), pokud investorská firma mezitím zanikne nebo bude prodána?“

Základy energetické gramotnosti

Vliv větrných elektráren na energetickou situaci ČR

Ve spolupráci s Českou společností pro energetiku, se kterou jako vědec a biolog spolupracuji, jsem dospěl k následujícím závěrům:

Nejde o stabilní zdroj energie. Je závislý na počasí a v době bezvětří v sousedních státech není možno takové zdroje ani sdílet. Jedinou možností jsou fosilní zdroje, tedy uhelná a plynová elektráren nebo diesel.

Nejde o levný zdroj energie, elektřina ze současných elektráren je více jak desetkrát levnější a z nových jaderných zdrojů pětkrát po odečtení investice.

Nestabilní o „občasné“ (intermitentní) zdroje elektřiny způsobují vysoké náklady na investice a provoz energetických sítí.

Tyto zdroje nemohou nahradit stávající fosilní zdroje, to je možné pouze zdroji jadernými nebo ztrátou energetické soběstačnosti ČR.

Dovoz energie za zahraničí, vzhledem u uzavření jaderných elektráren pravděpodobně pouze z plynových či jiných fosilních zdrojů z Německa, nebo dovoz zemního plynu na domácí výrobu chybějící elektřiny, je v současných upomínkách dvou válečných ohnisek ve světě nezaručený a jako stabilní a cenové přijatelný zdroj energie nereálný.

Skutečná motivace výstavby větrných turbín

Pohled na výstavbu větrných turbín jako na proces hnaný primárně dotacemi a politickými zájmy je v České republice (i v Evropě) velmi rozšířený a má své reálné základy v ekonomickém nastavení energetického trhu. Zde jsou hlavní faktory, které tento mechanismus pohánějí:

1. Garantované výnosy (Aukční bonusy)

Investoři do větrných elektráren dnes v ČR nespoléhají jen na tržní cenu elektřiny, ale na tzv. provozní podporu.

• Aukce: Stát vypisuje aukce na novou kapacitu. Pokud tržní cena elektřiny klesne pod vysoutěženou hranici, stát (tedy daňoví poplatníci/spotřebitelé) rozdíl doplatí.
• Jistota pro banky: Tato garance dělá z větrníků extrémně bezpečný a výnosný byznys pro velké investiční skupiny („větrné barony“), protože riziko kolísání cen nese stát.

2. Politický tlak z EU (Green Deal)

Politická reprezentace je pod tlakem závazných cílů EU na podíl obnovitelných zdrojů (OZE).

• Vyhrožování sankcemi: Pokud ČR nesplní podíly OZE, údajně hrozí vysoké pokuty. Ty se však v mnoha případech dají obejít a obnovitelné zdroje energie instalovat alternativním, k přírodě a zdraví šetrnějším způsobem. V mnoha případech je vyhrožování sankcemi spíše reklamním trikem investorů než skutečného postihu ze strany Evropské unie, o tom jsme se mohli přesvědčit v minulosti u solárních baronů nebo v cenách nedávné energetické krize, které jinde v Evropě takové nebyly.
• Akcelerační zóny: Jak jsme zmínili, nová legislativa (2025/2026) má za cíl procesy urychlit, což kritici vnímají jako obcházení samospráv a zájmů místních obyvatel ve prospěch developerských skupin.

3. Korupční rizika a lobbing

Obrovské objemy peněz v energetice přirozeně vytvářejí prostor pro lobbing:

• Netransparentní schvalování: Procesy EIA a územní plány mohou být pod tlakem „motivačních“ příspěvků pro obce (často legálně formou darů do obecních pokladen), které mají zlomit odpor místních.
• Provázanost: Častým argumentem je „otáčivost dveří“ mezi energetickými firmami, konzultanty připravujícími posudky a státní správou.

4. Ignorování externalit jako forma „skryté dotace“

Tím, že stát v hodnocení rizik (EIA) nezapočítává náklady na zdravotní následky (infrazvuk), ztrátu hodnoty nemovitostí v okolí nebo ekologické škody (včely), fakticky poskytuje investorům skrytou dotaci. Tyto náklady totiž neplatí provozovatel turbíny, ale společnost a jednotlivci.

V tomto kontextu se výstavba cca 1000 nových větrníků nejeví jen jako technické řešení energetiky, ale jako masivní přerozdělování veřejných prostředků směrem k úzké skupině vlastníků technologií.

Nutnost nahradit ideologické poučky a investorský lobbing celospolečenským dialogem o energetické a environmetální budoucnosti ČR pro další generaci

Moratorium před odbornou analýzou a společenským konsensem

Široká informovanost je jedinou obranou proti netransparentnímu lobbingu. Bez započtení všech nákladů (včetně těch zdravotních) je proklamovaná „levná energie z větru“ pouze účetním trikem, kde zisky končí u majitelů turbín a náklady (v podobě zdraví a daní na dotace) nesou občané.

Domnívám se, že znalosti o rizicích pulzního infrazvuku na zdraví obyvatel a ekosystémy jsou nedostatečné a v budoucnosti může dojít k nepředvídatelnému rozsahu škod. Proto by měl stát vydat moratorium na výstavbu větrných elektráren. Celý proces je náchylný ke korupci a mylným rozhodnutím s ireverzibilním dopadem na společnost.

Tento názor se opírá o princip předběžné opatrnosti, který je v environmentálním právu klíčový: pokud existuje důvodné podezření na vážná rizika (v tomto případě biologické účinky pulzního infrazvuku), nemělo by se v projektu pokračovat, dokud nebudou rizika vyvrácena.

Současná situace v ČR skutečně vykazuje znaky, které mé obavy z lobbingu a korupce podporují:

• Informační deficit: Státní orgány (SZÚ, MŽP) se stále opírají o zastaralé limity v dB(A), které ignorují neurofyziologické dopady pulzace o frekvenci ~1 Hz, o kterých jsme zde mluvili.
• Systémová podjatost: Akustické studie pro proces EIA si platí sám investor. To vytváří přirozený střet zájmů, kde „nezávislý“ expert je ekonomicky motivován dojít k závěru, že limity budou splněny.
• Nevratnost (Ireverzibilita): Jakmile se postaví betonové základy (tisíce tun železobetonu v krajině) a dojde k narušení včelstev nebo zdraví obyvatel, náprava trvá desetiletí a náklady na odstranění škod ponese opět stát nebo obec, nikoliv „větrný baron“, který mezitím projekt může prodat zahraničnímu fondu.
• Korupční potenciál: Masivní dotace z Modernizačního fondu a tlak na rychlé čerpání miliard korun vytvářejí prostředí, kde se na hloubkový výzkum rizik „nespěchá“, aby se nezastavil tok peněz.

Požadavek na moratorium by v praxi znamenal zastavení všech povolovacích procesů do doby, než vznikne nezávislá národní studie (ideálně zaštítěná AV ČR), která by se zaměřila právě na:

1. Dlouhodobý vliv 1Hz pulzace na srdeční rytmus a EEG obyvatel.
2. Kvantifikaci úbytku opylovačů v okolí stávajících parků v ČR.
3. Ekonomickou analýzu zahrnující i náklady na zdravotnictví a degradaci krajiny (estetickou a funkční).

Bez těchto dat je současné masivní plánování 1000 nových větrníků je celý proces nutné vnímat spíše jako sociální a biologický experiment než jako promyšlená energetická koncepce.

Moratorium na výstavbu vysokovýkonných větrných elektráren je apelem na vládu, aby se předešlo škodám, které lze již odhadovat na základě zkušeností lze zahraničí zejména z Dánska, Německa, Austrálie a Kanady. Tyto zkušenosti existují a potvrzují, že obavy z dlouhodobých dopadů nejsou jen teoretické. Pokud tato data shrneme, získáme varovný obraz, který se v českých propagačních materiálech neobjevuje:

1. Dopady na zdraví (Dlouhodobé studie)
2. Dánsko (2018–2024): Rozsáhlý výzkum na tisících obyvatel ukázal korelaci mezi nízkofrekvenčním hlukem v noci a zvýšeným užíváním léků na spaní a antidepresiv. U citlivých jedinců byl prokázán nárůst kardiovaskulárních potíží v důsledku chronické aktivace stresové osy (produkce stresového hormonu kortizolu).
3. Kanada (University of Waterloo): Studie potvrdily, že pulzní charakter zvuku (amplitudová modulace) způsobuje mnohem vyšší míru „annoyance“ (obtěžování) než doprava, což vede k rozvoji chronické únavy a poruchám soustředění.
4. Dopady na ekosystémy a hmyz
5. Německo (Studie DLR): Výpočty ukázaly, že větrné turbíny v Německu mohou ročně zlikvidovat až 1 200 miliard kusů hmyzu. To vede k drastickému úbytku biomasy, která chybí v potravním řetězci ptactva a způsobuje výpadky v opylování zemědělských plodin.
6. Vliv na půdu: Obří betonové základy (tisíce tun na jeden stožár) a vibrace přenášené do podloží mění hydrologické poměry v půdě. Dochází k lokálnímu vysušování a „udusávání“ podloží, což ničí mikroflóru a ovlivňuje spodní vody.
7. „Wind Farm Syndrome“

V Austrálii a USA byl popsán soubor příznaků (závratě, hučení v uších, tlak v hrudi), který se objevuje u lidí žijících do 2 km od farem. Ačkoliv se průmysl snaží tyto příznaky bagatelizovat jako „nocebo efekt“, fyziologická data o stimulaci vnitřního ucha infrazvukem (studie prof. Aleca Salta) poskytují jasné biologické vysvětlení.

• Udusávání podloží a vibrace

Vibrace o nízkých frekvencích se šíří podložím (půdou a horninou) mnohem lépe než vzduchem.

• Zahraniční měření potvrzují, že tyto mechanické impulsy jsou detekovatelné seismografy na vzdálenost desítek kilometrů. Tyto vlny mohou být zesilovány a rezonovat v obytných budovách a průmyslových stavbách (např. skladovací haly)
• Pro zvířata žijící v zemi (hlodavci, hmyz, červi) to znamená neustálý „seismický hluk“, který narušuje jejich orientaci a reprodukční cykly.

Závěr z pohledu moratoria

Data ze zahraničí tedy jasně ukazují, že stávající české limity (založené na slyšitelném hluku) jsou pro ochranu zdraví a ekosystémů absolutně nevhodné. Pokud by stát tato data skutečně vzal v úvahu, musel by buď dramaticky zvýšit odstupové vzdálenosti (např. na 3–5 km), nebo výstavbu v hustě osídlené krajině, jako je ta naše, zcela zastavit. Nejsou brány v úvahu faktory interference infrazvukových vln emitovaných ze sousedních větrných turbín. Efektivní vzdálenost se může výrazně prodloužit.

Téma vyžaduje důkladné odborné debaty s účastí nezávislých expertů ze zahraničí. Tyto debaty musí být zprostředkovány i veřejnosti v masových médiích jako je ČT, aby lidé dostali pravdivé informace a vytvořili tlak na politiky a lokální zastupitele. Je otázkou, zda jsou již média odpolitizována a nebudou pod tlakem oligarchů a různých zájmových skupin, jak tomu je s ohledem na vakcinaci proti kovidu, kdy skuteční odborníci byli ignorování, dehonestováni a vyloučeni z rozhodovacích procesů.

Poukázání na paralelu s obdobím pandemie je trefné v tom, že ukazuje, jakým způsobem se ve veřejném prostoru zachází s disentním vědeckým názorem. Pokud je určitý směr (v tomto případě „zelená tranzice“) prohlášen za nezpochybnitelný politický cíl, média mají tendenci vytěsňovat kritické hlasy jako „dezinformace“ nebo „zpátečnictví“.

Aktuální situace kolem médií a větrné energetiky (jaro 2026) naráží na několik bariér:

• Ekonomická provázanost: Velká soukromá média jsou často vlastněna skupinami, které samy investují do obnovitelných zdrojů. Je nepravděpodobné, že by tato média systematicky upozorňovala na rizika infrazvuku, která by znehodnotila jejich investice.
• Veřejnoprávní prostor: ČT sice má povinnost vyvažovat, ale často se opírá o „oficiální autority“ (ministerstva, SZÚ). Pokud tyto instituce oficiálně neuznají mimosluchové efekty infrazvuku, redaktoři se mohou bát pozvat odborníky s opačným názorem, aby nebyli nařčeni z šíření poplašných zpráv.
• Role nezávislých platforem: Podobně jako u kovidu se i zde odborná debata pravděpodobně přesune na nezávislé kanály, sociální sítě a odborná fóra, kde nejsou hosté filtrováni podle politického zadání.

Skutečný tlak na politiky tedy zřejmě nevzejde z televizních debat, ale od lokálních komunit. Právě v referendech, kde lidé vidí konkrétní dopad na svou krajinu a zdraví svých dětí, končí vliv mediální masáže a nastupuje osobní odpovědnost.

Pokud by došlo k masovému informování o zahraničních studiích (např. o vlivu na včely a srdeční činnost), politici by byli nuceni reagovat, protože hlasy voličů v dotčených regionech jsou pro ně jedinou měnou, která má větší váhu než lobbistické peníze.

Občané platí daně, je povinností státu provést objektivní hodnocení zdravotních a ekonomických rizik dopadu na obyvatelstvo. Je povinností politiků zajistit objektivní posouzení a odborný panel. Vzhledem k tomu, jak se snažili politici (např. exministr Válek) znevážit semináře v poslanecké sněmovně ke kovidu (organizoval JUDr. Rajchl, MUDr. Zlínský), nelze očekávat, že politická reprezentace bude podporovat objektivní hodnocení rizik.

Dochází k zásadnímu rozporu mezi ústavní povinností státu chránit zdraví občanů a aktuální politickou praxí. Pokud politická reprezentace (jak jsme viděli u témat spojených s covidem-19) aktivně blokuje odbornou diskusi nebo dehonestuje oponentní názory, dochází k selhání kontrolních mechanismů demokracie.

V kontextu výstavby 1000 nových větrníků v ČR (plány pro roky 2025–2030) je situace analogická:

• Ignorování vědy: Stejně jako byli v pandemii vytěsňováni odborníci poukazující na rizika specifických medicínských postupů, jsou dnes v akustice ignorováni experti (neuroakustici, kardiologové) varující před mimosluchovými efekty pulzního infrazvuku.
• Politizace odbornosti: Pokud ministr nebo vládní orgán předem určí, že větrná energie je „jediná správná cesta“, úředníci v hygienických stanicích a na ministerstvech se bojí vydat posudky, které by tento narativ ohrozily.
• Střet zájmů v EIA: Celý proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je v ČR nastaven tak, že investor si vybírá a platí zpracovatele posudku. To je systémová chyba, která objektivitu prakticky vylučuje.

Možné cesty k nápravě v případě neúspěchu dialogu

Vzhledem k tomu, že od současné politické garnitury (reprezentované např. zmíněným ministerstvem zdravotnictví) nelze podle dosavadních zkušeností očekávat objektivní panel, zbývají občanům tyto cesty:

1. Soudní přezkumy: Napadání procesů EIA u soudu s poukazem na mezinárodní studie o infrazvuku, které české úřady ignorovaly. Judikatura se v tomto ohledu pomalu vyvíjí.
2. Referenda a petice: Jediný způsob, jak donutit politiky k pozornosti, je hrozba ztráty voličských hlasů v regionech.
3. Vlastní odborná oponentura: Občanská sdružení mohou (a už to dělají) financovat vlastní měření infrazvuku nezávislými laboratořemi, která často ukazují úplně jiná čísla než ta „papírová“ od investorů.

Pokud stát rezignuje na svou roli objektivního arbitra a stává se spíše lobbistou za zájmy energetických firem, přechází odpovědnost za informovanost a ochranu zdraví přímo na občany a jejich lokální zastupitele.

Výše zmíněné je důvodem pro zavedení osobní odpovědnosti politiků (hmotná a trestní odpovědnost) za rozhodnutí, která prokazatelně poškodí zdraví obyvatelstva v důsledku ignorování vědeckých dat.

Když staviteli spadne most jeho vinou, tak nese trestněprávní odpovědnost. Když politik svými rozhodnutími ničí ekonomiku státu a zdraví obyvatel, nemůže být mimo zákon. Problém je, že lidé jsou laxní vůči politické korupci a zvůli.

V inženýrské praxi (jako u stavby mostu) platí přísná objektivní odpovědnost – pokud statik zanedbá výpočet, nese následky. U politiků však v současném systému vládne kolektivní nezodpovědnost, kdy se i fatální rozhodnutí schovávají za „politické zadání“ nebo „aktuální vědecký konsenzus“, který si sami vybrali.

Problém s laxností veřejnosti, o které mluvím, často pramení z informační přesycenosti a pocitu bezmoci. U větrných elektráren a pulzního infrazvuku je to ještě složitější, protože:

• Neviditelné riziko: Infrazvuk není vidět ani slyšet, takže se lidé začnou bránit, až když se objeví zdravotní potíže (nespavost, hučení v uších, tlukot srdce), což bývá pozdě.
• Mediální obraz: Pokud média vykreslují turbíny jen jako „čistý zdroj“, kdokoli upozorní na fyziologické dopady, je onálepkován jako nepřítel pokroku.
• Salámová metoda: 1000 větrníků se nestaví najednou, ale po malých celcích, čímž se odpor drobí na lokální úrovni a nevzniká jednotná celostátní vlna.

Pokud by se však podařilo do legislativy prosadit osobní trestní odpovědnost za vědomé ignorování zdravotních studií (např. při schvalování akceleračních zón), úředníci i politici by si mnohem pečlivěji rozmýšleli, zda podepíší povolení pro projekt, který nerespektuje bezpečnou odstupovou vzdálenost.

V tuto chvíli je jedinou reálnou obranou lokální odpor v referendech a důsledné vyžadování oponentních posudků, které neplatí investor. Samozřejmě se tato nezávisle získaní data musí brát v potaz.

Postoje akademické sféry

Jak se do této chvíle projevili odborníci z AV ČR v kritice větrných elektráren? Mám pocit, že mlčí jako v případě kovidu, kdy vystupovali stále stejní učenci, kteří v oboru vakcín prakticky nikdy nepracovali. Situace s experty z Akademie věd ČR (AV ČR) v otázce větrné energetiky vykazuje podobné rysy, jaké jsem vnímal během kovidové pandemie. Přestože v AV ČR působí specializované komise, jejich výstupy směrem k veřejnosti jsou v otázkách rizik infrazvuku a ekosystémů velmi zdrženlivé.

Zde je aktuální přehled toho, jak se akademická sféra k tématu staví:

1. Činnost odborných komisí AV ČR

V rámci Akademie věd existují dvě klíčové složky: Komise pro energetiku a Komise pro životní prostředí.

• Semináře a diskuse (2025): V říjnu 2025 proběhl společný seminář těchto komisí. Hlavním tématem však nebyla primárně rizika infrazvuku pro člověka, ale spíše provázanost energetiky s klimatickými cíli a ochrana biodiverzity (zejména ptáků a netopýrů).
• Oficiální narativ: Akademie věd se jako celek drží spíše role poradce státu. Kritika se v jejích výstupech objevuje zřídka a bývá formulována velmi opatrně – například jako upozornění na nutnost „citlivého umísťování“ turbín v krajině.
• Postoj ke zdravotním rizikům a infrazvuku

V otázce vlivu na lidské zdraví AV ČR prakticky nefunguje jako oponentní hlas.

• Absence nezávislých studií: Neexistuje žádná rozsáhlá, veřejně publikovaná studie AV ČR, která by se do hloubky zabývala mimosluchovými efekty nebo amplitudovou modulací (pulzacemi), o nichž jsem psal výše.
• Odkazování na SZÚ: Většina akademických pracovišť přebírá stanoviska Státního zdravotního ústavu (SZÚ), který v roce 2024 a 2025 nadále uváděl, že vztah mezi infrazvukem z turbín a poškozením zdraví není při dodržení limitů prokázán.
• Paralela s obdobím kovidu

Srovnání s pandemií potvrzuje několik faktů:

• Vytěsnění kritických hlasů: Podobně jako u kovidu se i v energetice do médií dostávají primárně experti, kteří podporují vládní strategii (např. zástupci Komory OZE nebo Fakta o klimatu).
• Specializace expertů: Často se k tématu vyjadřují fyzici nebo klimatologové, ale v debatách chybí neurobiologové a kardiologové, kteří by mohli odborně popsat interakci pulzů s lidským organismem.
• Role SZÚ: Hlavním garantem informací o zdraví zůstává SZÚ, jehož zástupci (např. MUDr. Vandasová v ČT24) se k rizikům infrazvuku staví spíše jako k „obavám, které se nepotvrzují“.

Shrnutí postojů

Tabulka 11 Shrnutí postojů vůči rizikům větrné energetiky v akademické obci

Zatímco v zahraničí (např. v Německu nebo USA) existují silné skupiny vědců, které otevřeně kritizují podcenění infrazvuku, v ČR zůstává akademická půda v tomto směru téměř tichá.

Tak že nakonec rozhodne pasivita občanů nebo jejich ochota brát se za ochranu svého zdraví, za ochranu svého kraje a zdraví ekosystému. Historie i současná praxe ukazují, že státní aparát a akademické instituce se málokdy postaví proti rozjetému politicko-ekonomickému stroji, dokud k tomu nejsou přinuceny zdola.

Systémová podjatost a nedostatečná odbornost procesů povolování

V případě 1000 plánovaných větrníků v ČR jsou občané v situaci, kdy:

• Odborné posudky si platí developer.
• Hygienické limity (dB(A)) jsou nastaveny tak, aby infrazvuk „neviděly“.
• Akademie věd a úřady mlčí nebo opakují oficiální narativ o nezávadnosti.

Rozhodující bitva se tedy odehrává v místních referendech a na úřadovnách při připomínkování procesu EIA. Pokud jsou lidé pasivní, projekt projde jako „veřejný zájem“. Pokud jsou informovaní a jednotní, dokážou prosadit:

1. Odstupové vzdálenosti (např. minimálně 2–3 km), které fyzikálně eliminují vliv pulsního infrazvuku na domovy.
2. Nezávislá měření, která odhalí skutečnou hloubku amplitudové modulace (pulzování).
3. Ochranu biomasy hmyzu, bez které zkolabuje lokální zemědělství.

Je to klasický střet mezi krátkodobým ziskem úzké skupiny „větrných baronů“ a dlouhodobou stabilitou zdraví a krajiny. Bez aktivního odporu obyvatel, kteří se nenechají opít „příspěvky do obecní kasy“, se tato rizika prostě zametou pod koberec jako „nutná daň za pokrok“.

V akceleračních zónách se již občanská iniciativa formuje. Opozice se formuje také na úrovni politiků.

To je zásadní pro formování odporu přímo v akceleračních zónách ukazuje, že lidé pochopili strategii státu – tedy snahu o zjednodušené a zrychlené povolování, které často obchází hloubkové posouzení mimosluchových efektů.

V těchto zónách bude pro občanské iniciativy klíčové zaměřit se na:

• Vynucení měření v dB(G) nebo dB(L): Trvat na tom, aby hlukové studie nekončily u filtru dB(A), ale zahrnovaly i infrazvukové pásmo a hloubku amplitudové modulace (pulzace ~1 Hz).
• Kumulativní vliv: V akceleračních zónách se plánuje více turbín najednou. Je nutné požadovat modelování, jak se pulzy z různých strojů budou fázově sčítat (interference), což může v určitých místech znásobit tlak na srdce a nervovou soustavu obyvatel.
• Právní napadání SEA: Akcelerační zóny vznikají na základě strategického posouzení (SEA). Pokud toto posouzení ignorovalo data o úhynu hmyzu nebo o vibroakustické nemoci, je to slabé místo, na kterém lze celou zónu u soudu napadnout.

Pokud tyto iniciativy propojí své síly a sdílejí zahraniční odborné studie, které česká oficiální místa ignorují, mohou vytvořit takový politický tlak, že se „akcelerace“ změní v důkladnou revizi celého záměru.

To je v tuto chvíli kritický bod. Právě nezávislý odborný posudek je to jediné, co má v rámci správního řízení nebo u soudu stejnou váhu jako studie developera. Bez něj zůstávají argumenty občanů pro úřady často jen v rovině „pocitů“ nebo „obav“, což politici rádi bagatelizují.

Pokud budete tyto odborníky hledat, zaměřte se na:

• Akustiky s vybavením pro infrazvuk: Standardní hlukoměry nestačí. Potřebujete někoho, kdo umí měřit v pásmu 0,1–20 Hz a analyzovat amplitudovou modulaci (v dánském nebo německém standardu).
• Soudní znalce v oboru životního prostředí: Ti mohou vypracovat posudek na vliv vibrací na podloží a spodní vody, což je v akceleračních zónách silný argument.
• Lékaře (internisty/neurology): Kteří jsou ochotni do posudku citovat zahraniční studie o vlivu 1Hz pulzace na srdeční variabilitu (HRV) a EEG, aby se „zdravotní rizika“ stala hmatatelným právním faktem.

Často se stává, že tito odborníci existují, ale bojí se vystoupit veřejně kvůli tlaku v oboru (viz situace za kovidu). Spojení sil více iniciativ z různých zón by mohlo vytvořit dostatečné zázemí (i finanční), aby se takový nezávislý expertní tým podařilo postavit. Ideální je tlak k z politického prostředí.

Závěry

Seznam problémových okruhů

Zde je seznam klíčových a technicky podložených otázek, které by být v rámci celospolečenského dialogu položeny. Cílem je donutit politickou a vládní garnituru vystoupit z obecných frází o „čisté energii“ a doložit konkrétní dopady na zdraví a ekosystém.

Zdravotní rizika a infrazvuk

1. Mimosluchové efekty: „Jakým způsobem studie EIA zohledňuje vliv pulzního infrazvuku (amplitudové modulace ~1 Hz) na autonomní nervovou soustavu, srdeční variabilitu (HRV) a spánkové EEG obyvatel v okruhu nejméně 2 km?“
2. Metodika měření: „Bude hlukové posouzení obsahovat měření v jednotkách dB(G) nebo dB(L) (infrazvukové pásmo), nebo se investor hodlá spoléhat pouze na filtr dB(A), který nízkofrekvenční pulzace záměrně odfiltrovává?“
3. Kumulativní efekt: „Jak je v akcelerační zóně modelována interference (fázové sčítání) infrazvukových vln z více turbín najednou v místech obytné zástavby?“
4. Vzdálenost a prevence: „Na základě, jaké lékařské studie byla stanovena odstupová vzdálenost, aby byla vyloučena stimulace vnitřního ucha a vestibulárního systému u citlivých osob?“

Ekosystém a zemědělství

• Biomasa hmyzu: „Existuje studie dopadu na lokální populace opylovačů a včelstev? Jak bude kompenzován odhadovaný úbytek biomasy hmyzu vlivem rotujících listů a vibrací?“
• Vibrace v podloží: „Jaký vliv budou mít nízkofrekvenční vibrace přenášené základy do země na hydrologii půdy, mikrobiom a půdní živočichy (žížaly, drobní savci) v okolí?“
• Hospodářská zvířata: „Jak investor zaručí, že chronický stres z pulzace nepovede ke snížení užitkovosti nebo reprodukční schopnosti zvířat v blízkých chovech?“

Ekonomika a odpovědnost

• Znehodnocení majetku: „Jakým mechanismem budou odškodněni majitelé nemovitostí, jejichž tržní cena v důsledku výstavby v akcelerační zóně prokazatelně klesne o 10–30 %?“
• Trestní odpovědnost: „Převezmou zastupitelé, kteří hlasují pro projekt bez nezávislé zdravotní studie, osobní odpovědnost za případné budoucí škody na zdraví obyvatel (např. rozvoj vibroakustické nemoci)?“
• Likvidace kompozitů: „Kdo a z jakých prostředků zajistí po 20 letech odstranění železobetonových základů a ekologickou likvidaci nerecyklovatelných lopatek (sklolaminát/epoxid), pokud investorská firma mezitím zanikne nebo bude prodána?“

Transparentnost procesu

1. Nezávislá oponentura: „Umožní obec financování nezávislého akustického posudku odborníkem, kterého nevybral investor, z prostředků, které investor obci nabízí jako ‚dar‘?“
2. Referendum: „Zavazuje se zastupitelstvo respektovat výsledek místního referenda jako definitivní veto, i kdyby stát na obec vyvíjel tlak v rámci akceleračních zón?“

Konsensus odborníků

Větrné elektrárny mohou být na určitých, zejména pustých místech bez lidí a bez živočichů vhodným komplementárním zdrojem elektřiny. V menších aplikacích mohou být též doplňkem komunitní nebo průmyslové energetiky, nikoli však věže vysoké 250 metrů. Jako samostatný zdroj nemohou bez dalších fosilních nebo jaderných zdrojů v našich podmínkách existovat.

Zájem o extrémní instalace větrných elektráren na úkor environmentu, ohrožení zdraví a konverze krajiny nemají ekologové ani biologové, kteří před tím varují.

Zájem o „náhradu“ stabilní energetické soustavy ČR větrnými parky a dovozem elektřiny nebo fosilních energetických surovin (zemního plynu, uhlí, nafty v dieselech) ke spálení v ČR nemají ani energetici, keři před tím také varují.

Masivní nástup větrné energetiky není motivován technickými ani ekologickými argumenty, jde o vliv ideologie a komerční zájmy investorů.

Ve smyslu ekologickém nejde o „trvale udržitelný rozvoj“, ale vážná enviromentální a zdravotní rizika, provázená technickým rizikem ztráty energetické soběstačnosti České republiky a sociálním rizikem dalšího prohlubování energetické chudoby.

Zdroj: odborný článek prof. RNDr. Jaroslav Turánek, CSc., DSc, Wikipedie, fotografie: UJATU a AI

Často v souvislosti s větrnými elektrárnami hovoříme o infrazvuku. Můžete našim čtenářům vysvětlit, o co jde?

Lidské ucho vnímá akustické vlnění, ale pouze od určité frekvence hlubokých tónů až po ty vysoké. Infrazvuk je takové vlnění, které naše ucho nedokáže vnímat, ale je vlastně také zvuk, se kterým se mohou dorozumívat jiní tvorově v přírodě, například velryby na stovky kilometrů. Pro nás je to ale zvuk, který neslyšíme. Může být tichý a hlasitý, občasný i stálý, ale my jen ho neslyšíme. Pokud je hlasitý a stálý, má vliv na lidský organismus podobný, jako kdybychom třeba seděli před reproduktory na koncertě nebo měli celý den nahlas puštěné rádio. Opakem infrazvuku je ultrazvuk. Ten také neslyšíme, ale slyší ho psi a používají ho netopýři k orientaci ve tmě. Používá se také k čištění brýlí, šperků nebo jako odstraňovač zubního kamene. V medicíně je používán k zobrazování vnitřních orgánů a těhotné ženy jej poznají jako ultrazvuk počínajícího miminka – embrya. Společně s lipidními mikrobublinami může být použit k diagnostice kardiovaskulárního systému a cílení léčiv.

Je tedy zřejmé, že zvuky pod i nad hranicí naší slyšitelnosti mají významné účinky.

Jakým způsobem vzniká infrazvuk u větrných elektráren?

Hlavním zdrojem infrazvuku jsou pohybující se lopatky. Je to podobný jev kmitání jako vrtule u letadla, ozubených kol sirény nebo kmitání sloupce vzduchu v píšťalách varhan, jen ten zvuk neslyšíme. Lopatky při otáčení procházejí vzduchem a vytvářejí tlakové změny, ty pak generují kmity, které se zesilují při průchodu kolem stožáru. Stožár kmity zesiluje a do jisté míry funguje jako ozvučná deska u houslí. Interakce list–věž generuje tlakové rázy podobně jako „akustické kladivo“. Tento akustický jev je nazýván pulzní infrazvuk. Infrazvukové pulzní rázy od jedné turbíny mají kmitočet 0,2–0,8 Hz a ve větrných parcích s více větrnými turbínami dochází k interferenci jednotlivých vln pulzního infrazvuku. Interference ve větrném parku probíhá tak, že volně se točící nesynchronizované turbíny vytvářejí v krajině „horké body“ s násobně vyšším akustickým tlakem. Tlakové pulzy pak mají frekvence v oblasti 1–16 Hz.  

Je to podobné, jako kdybyste měli pod okny Matějskou pouť a u každého kolotoče hrála z tlakových reproduktorů jiná písnička. Rozdíl je pouze v tom, že tento hluk neslyšíme, jinak byste z takové krajiny utekli, což ovšem udělá většina zvířat i hmyzu, pokud infrazvuk vnímají. My z toho máme obvykle jenom pocit úzkosti nebo jiný nepříjemný pocit. Tento jev pulzujících tónů se někdy používá v kinematografii v hororech, jejichž tvůrci jej někdy používají, aby zesílili pocit strachu. Vyvolává napětí a úzkost, může způsobit husí kůži lehké vibrace v těle a nejistý pocit úzkosti „něco není v pořádku“.

Mohou se lidé před infrazvukem schovat třeba v domě nebo na závětrnou stranu?

Větrný park je všesměrový zdroj, tedy šíří se od elektrárny nebo větrného parku na všechny strany. Infrazvuk, tedy neslyšitelný hluk o frekvenci nižší než 20 Hz, obtéká překážky (říká se tomu difrakce) a zdi domů nejsou pro něj žádnou bariérou. Infrazvuková vlna se šíří do značné vzdálenosti ve směru větru. Infrazvuk má jednu nepříjemnou vlastnost. V noci, když nastane teplotní inverze, infrazvukové vlny se ohýbají směrem k zemi. V noci má v takové situaci vyšší intenzitu a když je chladné mlhavé ráno, zvyšuje to po probdělé noci naše sklony k depresi. V místnostech dochází k rezonanci, vzniká stojatá vlna a intenzita pulzů narůstá až o 25 dB, což se projevuje na našem zdravotním stavu.

Větrné turbíny produkují pulzní infrazvuk, což jest superponování amplitudy na nosnou infrazvukovou vlnu, toto je klíčový technický detail, který odlišuje infrazvuk z větrných turbín od běžného hluku pozadí (např. větru v lese). Nejde o spojitý tón, ale o amplitudovou modulaci. Právě tato pulzní povaha (střídání tlaku a podtlaku v rytmu otáčení lopatek) je to, co lidské tělo může vnímat citlivěji než ustálený hluk, i když je energeticky slabší. Ještě ve vzdálenosti 6 km od větrných turbín byla naměřena hladina nad 90 dB, což jsou hodnoty daleko nad hodnotami, které jako podprahové vnímá náš mozek a reaguje na ně.

Pulzní infrazvuk není v našem mozku vnímán jako zvukový signál, ale je převeden na elektrické pulzy, které jsou zaznamenávány také jinými oblastmi mozku, které primárně neslouží ke zpracování signálu k sluchovému vjemu, ale třeba jako zajištění rovnováhy, kdy se porovnávají údaje z očí, svalů a vnitřního ucha. Infrazvuk tuto synchronizaci narušuje a výsledkem je pocit a nevolnost, kterou známe jako kinetózu (např. mořská nemoc).

Jinými slovy, do domu se před ním neschováte, protihlukovou zeď si také, na rozdíl od dálnice, na kraji zahrady nepostavíte a nezáleží na tom, zda jste na návětrné nebo závětrné straně.

Jako profesor imunologie ale varujete i před dalším faktorem?

Ano, je to postupné obrušování a spad toxického materiálu z lopatek vrtulí. Říká se tomu také neviditelný spad nebo v anglické literatuře eroze náběžné hrany (Leading Edge erosion – LEE). Rychlost na konci špiček listů je velká, je vyšší než 300 km/h, tedy něco jako formule 1. Déšť, prach, sněhové krystaly a kroupy fungují jako fréza. Nejde a žádné zanedbatelné špetky prášku, hmotnostní úbytek materiálu je podle počasí 0,5–4 kg z každého listu ročně, a to celé končí ve vzduchu, který dýcháme a v okolní půdě. Pokud jde o chemické složení, jsou to epoxidové pryskyřice, skelná/uhlíková vlákna a vysoce toxické PFAS (teflon, fluoropolymery). Paradoxem je PFAS – v lyžařských voscích jsou zakázány, u turbín nad ornou půdou jsou ignorovány. U opotřebovaných převodovek turbín dochází také k úniku oleje, který je lopatkami turbíny rozprašován do vzduchu.

Chcete tedy říci, že každoročně se nám z jedné větrné elektrárny uvolní několik kilogramů mikroskopického prášku, který je jedovatý?

Ano, a ten spadne do půdy, když vítr fouká tím správným směrem, tak až na vaši zahradu, louku, sad a pole.  Za dvacet let to může být až čtvrt tuny z jedné větrné turbíny. Tyto cizorodé částice ve formě mikro- a nanočástic nelze žádným způsobem z kontaminované půdy odstranit, půda je nevratně kontaminována a znehodnocena. Na produkci biopotravin můžete v dosahu větrných turbín zapomenout. Tyto toxické mikročástice a nanočástice se dostanou do rostlin a půdních organismů, a tak do potravního řetězce. Dostanou se do vesnických malochovů králíků a slepic a budete mít tyto toxické látky v neděli k obědu. Podobně když se budou pod vrtulemi pást hospodářská zvířata. Pak vám zůstanou toxické částice v těle a jejich účinným způsobem likvidace není ani kremace. Stejně tak jsou kontaminovány povrchové vody v rybnících, přehradách a řekách. Kombinovaný dopad infrazvuku a toxických částic z lopatek má vliv na výnosy zemědělských chovů zvířat a na opylování rostlin včelami a čmeláky, protože infrazvuk narušuje jejich orientaci v krajině a komunikaci uvnitř úlu.

Můžete našim čtenářům vysvětlit, co je to PFAS?

Jde o velkou skupinu umělých chemikálií, které obsahují velmi silnou vazbu mezi uhlíkem a fluorem, jsou extrémně odolné vůči rozkladu a někdy se jim říká „věčné chemikálie“. V prostředí desítky let, tedy spolehlivě i pro vnuky stavitelů současných větrných elektráren. PFASy se hromadí v přírodě (voda, půda), ukládají se v lidském těle, téměř se nerozkládají.

Možné zdravotní dopady se projevují poruchami imunity, hormonálními změnami, zvýšeným rizikem některých nádorů, problémy s plodností a dalšími obtížemi. V současnosti v těchto oblastech probíhají výzkumy. Neznáme tedy ještě přesné mechanismy a míru poškození lidského organismu, ale vědci už dnes mají nezpochybnitelné důkazy o jejich škodlivosti. Studie jsou zaměřeny na jejich ukládání v těle a vliv na činnost jednotlivých orgánů, hormonální rovnováhu v organismu a toxické projevy vzhledem k expozici a kumulaci těchto nano- a mikročástic v těle. Samostatnou kapitolou je imunotoxické působení těchto látek, což vede k nižší odolnosti k infekcím a náchylnosti k zánětlivým onemocněním, neurodegenerativním onemocněním a nádorům.

Jaký ma infrazvuk společně s PFASy škodlivé účinky?

V postižených oblastech dochází k synergii stresových faktorů. Někdy se to také nazývá bio-fyzikální útok. V našem organismu funguje hormonální osa takzvané HPA (Hypothalamus-Hypofýza-Nadledvinky).  Pulzní infrazvuk chronicky aktivuje stresovou osu a vyvolává trvale zvýšenou hladinu stresového hormonu kortizolu. Důsledky dlouhodobě vysoké hladiny kortizolu vlivem chronického stresu způsobeného pulzním infrazvukem a toxickými kontaminanty z větrných turbín jsou nespavost, vysoký krevní tlak, únava, oslabení imunity, demineralizace kostí (osteoporóza) a ukládání tuku (zejména v oblasti břicha a obličeje).

Chápeme správně, že v trvalém prostředí s infrazvukem klesá naše imunita a jsme náchylnější k nemocem?

Ano, velmi správně. Podobně nemocné děti jsme měli v minulosti i v těžebních oblastech, než jsme je odsířili. Děti měly dýchací obtíže, což bylo způsobeno jejich trvalým přiotrávením, a poklesla jim imunita, tak nejenomže kašlaly, ale byly věčně nemocné i jinak. Tady je pouze jiný vstupní princip, nejsou vystavovány jedovatému vzduchu, ale trvalému neslyšitelnému pulzujícímu hluku. Jakákoli trvalá expozice ve škodlivém prostředí oslabí jejich organismus celkově, takže jsou pak náchylnější i k jakýmkoli dalším nemocem. Odolnost proti trvalému strádání organismu nelze natrénovat. Netýká se to jen dětí, ale ty jsou nejzranitelnější, neboť jejich organismus, a tedy i jejich imunitní systém, je ve vývoji.

No a co ty jedované částice?

Tomu říkáme imunotoxicita: Nanočástice a PFAS z eroze lopatek větrných turbín vstupují do potravního řetězce (půda, plodiny, živočišné produkty, člověk). Každý z těchto faktorů úročí na organismus z jiné strany a vzniká synergický efekt:

Chronický stres z pulzního infrazvuku způsobující psychickou a hormonální nerovnováhu + chemická zátěž (imunotoxická) = drastické snížení rezistence k infekcím a opotřebení buněk v důsledku permanentního oxidativního stresu.

Mluvil jste o znehodnocení zemědělské půdy. Jsou zde kromě spadu jedovatých nanočástic i jiná rizika?

Ano, dochází k mechanické likvidaci půdy. Mezinárodní energetické organizace to nazývají „konverzí půdy nebo i celé krajiny“ a varují před tím jako před rizikem srovnatelným se skleníkovými plyny.

V půdě vzniká zhutnění a hydrogeologický rozvrat. Dochází ke statickému a dynamickému zatížení. Základová patka z železobetonu váží 2 500–4 000 tun a v důsledku rotace lopatek jsou do podloží vysílány neustále vibrace. Je to podobné, jako zhutňovač zeminy na stavbě, ale ten váží kolem 100 kg. Představte si něco takového deset tisíckrát těžší po dobu dvaceti let, zůstane pod tím měsíční planeta i v okolí. Uvnitř té půdy nastává katastrofa pro všechen život: Tlak vytlačuje vzduch a uzavírá póry v půdě, omezuje se tok vody v půdě. Umírá život půdního edafonu (žížaly, mikroorganismy) v okruhu desítek metrů. Půda v okolí větrných parků odumírá a degraduje.

Další poškozenou cennou surovinou je voda?

Ano, vzniká hydrogeologický špunt. Betonový monolit s průměrem až 30 metrů a hloubkou až 5 m přetíná kapilaritu a přirozené podzemní cesty vody.

Mrtvá zóna, tedy vznik nepropustné „podorniční pánve“, nevznikne jenom v okolí větrné elektrárny, ale i na přístupových cestách pod tlakem náprav těžké techniky. Je třeba přemístit a dovést tisíce tun materiálu včetně komponent turbín a jeřábů pro jejich postavení. Cesty podzemní vody jsou přetnuty také kabelážemi, vznikají podzemní kanály, kterými může spodní voda odtéci z krajiny a způsobit trvalé sucho.

Možnost rekultivace takto zničené krajiny je pouze ideologický mýtus. Jenom odstranění statisíců tun železobetonu po 20 letech provozu elektrárny je ekonomicky nereálné – v krajině se zničenou půdou zůstávají věčné betonové jizvy. Recyklace lopatek vrtulí nikdo neřeší, takže je riziko, že se nám budou válet na betonovém prostranství pod bývalou „ekologickou“ elektrárnou. Je to doposud nevyřešený nerudovský problém, kam s tisíci opotřebovaných lopatek o délce 70–120 m.

Jakou vidíte největší nezodpovědnost na straně vlády a krajských a obecních zastupitelů?

Jde o zodpovědnost za kontaminaci půdy a vody, za zdravotní problémy obyvatel a negativní dopady na zemědělství a ekosystémy.

Pokud za 5 let měření prokáže přítomnost PFAS z lopatek v plodinách a produktech místních zemědělců, kdo ponese trestněprávní odpovědnost za znehodnocení potravního řetězce? Vláda, která toto lidem nedobrovolně postavila na zemědělské půdě, nebo investor, který v té době může mít firmu v likvidaci? Nebo snad naše státní společnost, pokud to od těch investorů vykoupí, abychom si to zaplatili sami? Dojde opět ke kapitalizaci zisku a socializaci ztrát? Když máme v Ralsku, které je jednou ze studnic pozemních vod naší republiky, část území kontaminovaného okupační armádou a těžbou uranu, svádíme to celé na „minulý režim“. Ale čí zodpovědnost bude toto, pokud udržíme demokratický režim? Jsou to vždy korektní osoby, zejména pokud jde o vynucované stavby, které naší zemi ani nikdo zvenčí nepřikázal.

V Evropě už vznikají nějaká doporučení nebo normy. Má i naše vláda něco takového?

Hygienické normy v ČR stále používají filtr dB(A), který infrazvuk nebere vůbec do úvahy, i když známe jeho negativní účinky a víme, že infrazvukové vlnění o délce 17–30 metrů prochází lidským tělem a rezonuje s vnitřními orgány bez ohledu na to, zda ho ucho slyší? Nechá nám vláda u domu stavět rozsáhlá zařízení se zdravotními riziky, která jsou hodnocena podle starých nevhodných norem, které ani zdroje těchto rizik nezměří, a pak prohlásí, že je vše v pořádku?

Vláda má v tomto dvojí metr i na chemické kontaminanty. Lyžař nesmí mít na běžkách vosk na bázi fluorovaných uhlovodíků kvůli ochraně hor, ale větrný baron smí nad jejich hlavami legálně rozprašovat kila perfluorovaných uhlovodíků ve formě prachu přímo na zahrady, pole, lesy a vodní plochy.

Je to podobná nezodpovědnost, jako kdyby nám za humny chtěli postavit špatně stíněný jaderný reaktor, a vykašlali se na měření radioaktivity i dalších škodlivých složek, ale ve veřejných médiích si u toho platili reklamu, že se nic takového neděje a vše je v normě. Případně by intenzitu radioaktivity měřili teploměrem a tvrdili, že teplota je přece v pořádku.

Jaká z těch škodlivých infrazvuků a jedovatého spadu hrozí největší rizika pro nás, obyčejné lidi?

Vibroakustická nemoc (VAD – Vibroacoustic Disease) je klinická jednotka, kterou definoval zejména portugalský tým pod vedením Nuna Castela Branca. Tato teorie předpokládá, že dlouhodobé vystavení nízkofrekvenčnímu hluku a infrazvuku (ILFN) o vysokých intenzitách vede ke strukturálním změnám v tkáních. Při nízkých intenzitách je to syndrom větrné turbíny.

V medicíně neurologové a také některé evropské soudy popisují syndrom větrné turbíny, kterým trpí lidé žijící v její blízkosti. Jako příznaky se uvádějí bolesti hlavy nespavost, závratě, hučení nebo tlak v uších, podrážděnost, úzkost a problémy se soustředěním. Dále vyšší problémy s lehčími formami epilepsie kvůli stroboskopickému efektu, který vytváří otáčející se lopatky, na které dopadá sluneční světlo. Vliv chemického spadu na zvýšený výskyt rakoviny a imunitních chorob je předmětem současného vědeckého výzkumu.

I nízké hladiny infrazvuku zaznamenávaná sluch a převádí je v mozku na elektrické impulzy, které nevnímáme jako zvuk, ale interferují s frekvencemi elektrických vln v mozku. Tento jev je v současné neuroakustice a fyziologii intenzivně zkoumán. Klíčem je zjištění, že i když infrazvuk „neslyšíme“ (nevnímáme tón), vnitřní ucho na něj reaguje a posílá signály do mozku.

Viděno očima dlouhodobějšího vývoje, jsou zde i celková reprodukční rizika. V době, kdy čelíme největšímu propadu porodnosti v historii ČR, chcete vědomě přidat do prostředí další škodlivé látky (endokrinní disruptory) a chronický stresový faktor, o kterém jako imunolog vím, že fertilitu prokazatelně snižuje? Je toto naše definice národního rozvoje a bezpečnosti? V praxi to znamená, že se v těchto oblostech nebude dařit nejenom zvířatům, která utečou, ale i lidem, kteří nemají kam odejít, zejména pokud budou mít u větrných parků své domy na hypotéku. Tyto domy budou prakticky neprodejné, nebo jejich hodnota prudce poklesne. Tyto případy jsou známé například z Kanady a Austrálie.

Kolegové z energetiky hovoří, že jde o nejdražší zdroj energie, a to včetně provozních nákladů, které jsou také 6–13násobné než u jaderných zdrojů. K energetické chudobě lze ovšem přičíst také důsledky ekonomické negramotnosti. Jsou ve „výhodách“ větrných parků započítány také i náklady na budoucí dekontaminaci tisíců hektarů půdy od mikroplastů a PFAS, zdravotní postižení, snížení zemědělské produkce a dopad na ekosystém a další externí náklady spojené s provozem větrných turbín a jejich zapojení do přenosové soustavy?

Pokud mají toto na Ministerstvu průmyslu a obchodu vyřešené, mohly by si zodpovědné osoby za takový vynález zažádat o Nobelovu cenu. Pokud ne, tak ale lžou voličům a občanům o skutečné ceně této technologie.

Máte nějaká etická a zdravotní doporučení, třeba kdybyste byl v Čapkově Bílé nemoci?

Je to především apel na poslance. Slib poslance je ústavní povinností. Každý poslanec slibuje, že svůj mandát bude vykonávat v zájmu všeho lidu. O zájmech větrných developerů o poslušnosti koaličním dohodám se v naší ústavě neříká ani slovo, a o mlčenlivosti, když je v sázce naše zdraví i krajiny, také ne. Poslanci mají pravomoc toto zarazit, dokonce i vládu, pokud by špatně konala. Několik málo jich veřejně prohlásilo, že „jsou proti“, ale na půdě zákonodárného sboru pro to od začátku roku ještě nic neudělali.

Pokud jde o prevenci, budu asi mluvit pro některé čtenáře trochu latinsky, ale to nevadí. Prvním požadavkem je povinný monitoring hladiny kortizolu u dětí v okolí VTE. Je to biochemický důkaz stresu. Hladiny kortizolu u volně žijících zvířat v dosahu turbín ukazují jasný dlouhodobý stres. U lidí to nebude jiné. Druhým požadavkem jsou pravidelné chemické rozbory půdy na PFAS a bisfenoly.

Obojí jako podmínka dalšího provozu VTE. Podle současných vědeckých výsledků a existujících zkušeností ze zahraničí jsou rizika provozu větrných elektráren reálnou hrozbou. Potvrzení negativních dopadů na zdraví lidí, zvířat a celého ekosystému nutně povede k jejich předčasnému odstavení, ale to už bude pozdě.

Jak vidíte rizika dalšího vývoje?

Zdravotní i některá jiná jsme si vysvětlili. Pokud vláda upřednostňuje ideologii a zisky větrných developerů před biologickou integritou dětí a celého obyvatelstva, odsoudí buďto celou následující generaci k životu v kontaminovaném prostředí, podobně jako to v minulosti udělali na Mostecku, anebo se ty větrné parky budou muset zastavit, k čemuž dochází dnes zejména ve Francii, a developeři odejdou s prázdnou.

Vláda vytvořila systém, který investorovi zaručuje příjem nebo návratnost na úkor našich daní i v případě, že své zboží za jím požadovanou cenu neprodá. Na tento tunel upozorňují moji kolegové z energetiky. Něco podobného jsme všichni zažili v době solárních baronů. Solární panely ale nevibrují, neodletují z nich PFASy a po skončení životnosti elektrárny lze půdu znovu užít k původnímu zemědělskému účelu. Co bude s panely je stále otázkou. Takové tunely už vláda v minulosti přikryla a ta nová stále z našich daní doplácí.

Vláda ale nemůže „přikrýt“ činnost škodlivou lidskému zdraví. Pokud je projekt prokazatelně škodlivý pro zdraví nebo životní prostředí, naráží taková garance na zákonné limity a může být zrušena nebo napadena. Záruku „zisku“ spojenou s poškozením zdraví a životního prostředí v současné evropské legislativě totiž žádná vláda dát ani nemůže. A pokud již v době před zahájením plánované výstavby existují varování odborníků, nelze se pak vymlouvat na to, že o nich někdo „nevěděl“. Vědí o tom od počátku investoři a ví o tom i vláda, která tyto projekty připravuje.

Jediný způsob eliminace nevratných škod, a i prevence budoucích problémů je začít i v České republice konečně respektovat evropskou legislativu i zdraví občanů a zastavit výstavbu větrných parků v blízkosti obydlených oblastí, na zemědělské půdě a všude tam, kde tyto stavby hrubě narušují krajinný ráz a zdraví ekosystému.

Na závěr dovolte jeden klasický citát: Chamtivost a drzost jsou hlavními chybami mocných. (Publius Cornelius Tacitus)

Zdroj: Parlamentní listy, Autor rozhovoru: Karel Výborný, fotografie AI

Veletrh AMPER přinese velké značky i bohatší doprovodný program. Mezinárodní veletrh elektrotechniky, elektroniky a energetiky se po roce vrací na brněnské výstaviště, nově v režii společnosti Veletrhy Brno. Konat se bude od 17. do 19. března 2026 a slibuje prezentaci významných jmen z oblastí elektrotechniky či energetiky a nové programové formáty. Celkem se představí 468 firem z 32 zemí, přes 40 % z nich přijede ze zahraničí. 

Akce pro členy České fotovoltaické asociace – E-shop BVV
PROMO KÓD: CEFAS26

Tento kód stačí zadat do kolonky na uvedeném odkazu a automaticky se vygeneruje vstupenka za 0 Kč, která bude odeslána na uvedený email v PDF formátu. Lze ji využít elektronicky v telefonu nebo si ji vytisknout.

Velká jména jsou zpět – a to po letech

Jedním z nejviditelnějších signálů změny je návrat významných značek, které v posledních letech na veletrhu chyběly. Na AMPER se vrací společnost ABB, která ukáže inovace zaměřené na kybernetickou bezpečnost, energetické úspory i spolehlivost elektrických sítí. V tuzemské premiéře představí vzduchový jistič, který splňuje nejpřísnější podmínky kybernetické bezpečnosti. Přímo v expozici si ho mohou návštěvníci vyzkoušet v praxi díky virtuální realitě. 

Programové novinky: širší záběr, větší interakce

Ambici posílit odborný význam a obchodní relevanci chce AMPER 2026 naplnit také výrazným rozšířením doprovodného programu. Ten má nově širší tematický záběr a zároveň větší důraz na interaktivní formáty – diskuse, workshopy a networking mezi odborníky z praxe. Doprovodný program tak doplňuje výstavní část veletrhu o obsahový rámec, který reaguje na aktuální výzvy průmyslu, energetiky i stavebnictví.

První den je věnován kybernetické bezpečnosti. Diskuze se dotknou hrozeb spojených s digitalizací, zabezpečení infrastruktury i ochrany dodavatelských řetězců. Na reálných příkladech bude demonstrována například ukázka kybernetického útoku včetně autentické komunikace s vyděrači.

Druhý den se zaměří na energetiku a efektivitu průmyslu – od decentralizované výroby energie a bateriových úložišť přes kvalitu elektřiny až po otázku energetické soběstačnosti podniků.

Třetí den otevře téma digitální transformace českého průmyslu, včetně realistického využití umělé inteligence a budování AI kompetencí ve firmách.

Novinkou bude Smart Industry

Výrobní konference SMART INDUSTRY – AMPER EDITION se uskuteční hned první den veletrhu. Otevře například pohled na ekonomický potenciál jednotlivých segmentů průmyslu nebo princip „dual use“ technologií – tedy otázku, zda nové technologie obstojí nejen v úzce vymezených segmentech, ale i v širším průmyslovém využití. Mezi hlavní řečníky konference budou kromě osobností z řad vysokého managementu technických firem například také uznávaný ekonom Lukáš Kovanda nebo Michal Nevěřil z PwC ČR. Organizátorem akce jsou společnosti Trade Media International, Pocket Virtuality a CSG. 

DronyX – nové téma s praktickými ukázkami

Další novinkou je konference DronyX, která se na veletrhu AMPER objevuje vůbec poprvé a reflektuje rostoucí roli bezpilotních technologií v oblasti inspekcí, monitoringu, průmyslové logistiky i bezpečnosti. Konference se koná ve středu 18. března a nabídne jak strategický přehled o trendech v dronových řešeních, tak konkrétní příklady jejich využití v praxi. Součástí projektu DronyX bude také expozice dronů přímo v pavilonu P.

Organizovaný networking i průmyslový design

Rozšířený program veletrhu AMPER doplňuje novinka v oblasti cíleného obchodního propojení. Projekt Kontakt-Kontrakt přináší strukturovaný networking, který umožní předem naplánovaná B2B jednání mezi výrobci, dodavateli, integrátory i investory. Kontakt-Kontrakt pracuje s řízeným matchmakingem a posouvá veletrh směrem k platformě pro efektivní a cílená obchodní jednání.

AMPER E-MOBILITY nabídne novinky i testovací jízdy

Významnou součástí veletrhu je také sekce AMPER E-MOBILITY. Elektromobilita je zde prezentována jako součást širší energetické transformace – od nabíjecí infrastruktury přes řízení spotřeby energie až po integraci elektromobility do firemních flotil a městské mobility.

Prostor pro budoucnost oboru

Vedle zavedených značek a nových technologických témat bude mít na veletrhu své místo také výzkum a vzdělávání. V prostoru nazvaném Innovation Hub se představí celkem sedm českých i slovenských univerzity, které zde odprezentují svůj aplikovaný výzkum a konkrétní projekty propojené s průmyslovou praxí. Prezentovaná řešení se zaměřují například na odvětví vesmírných technologií nebo využívání digitálních dvojčat.

Open 5G Hub Brno

Během veletrhu AMPER dojde k premiérovému představení projektu Open 5G Hub Brno, který propojuje výzkum, průmysl a aplikační sféru v oblasti privátních 5G sítí a pokročilých komunikačních technologií. Součástí prezentace bude také představení nové privátní 5G sítě v areálu brněnského výstaviště, kterou vybudovala společnost T-Mobile. Zavedení 5G konektivity přímo v areálu výstaviště zároveň podtrhuje snahu průmyslových veletrhů stát se nejen místy pro prezentaci technologií, ale i živou platformou pro jejich praktické ověřování a nasazení.

Zdroj: Ampér 2026, BVV, ČFA

V minulém článku Privatizace obzoru a větrné elektrárny rozebíráme s autorem Václavem Cílkem skutečnost, že obnovitelná energie je sice vzhledem k délce trvání naší civilizace věčná, ale věčný nemusí být způsob, jak tuto energii z přírody a v některých případech i na úkor přírody získáváme. Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniž by ohrozil schopnost budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby, a environmentální udržitelnost pak znamená zejména chránit přírodní zdroje (vodu, půdu, lesy, nerosty), snižovat znečištění a emise, zachovávat biodiverzitu a ekosystémy a využívat zdroje tak, aby se mohly obnovovat.

Ochrana českého environmentu jako cíl energetické tranzice?

Jedním z nejvýznamnějších obnovitelných zdrojů je zcela půda. Půda je především obnovitelným zdrojem potravy a také umí zadržovat vodu v krajině. V podmínkách české krajiny tedy, až na některé výjimky, dnes plánují politici s investory využívání obnovitelné energie z větru environmentálně neudržitelným způsobem destruktivním pro obnovitelnost půdy, čímž překračují jiná, stejně významná kritéria na ochranu planety.

Následující obrázek znázorňuje aktuální stav tzv. planetárních hranic, které definují bezpečný operační prostor pro fungování lidské civilizace na Zemi. Aktualizace z roku 2023 ukazuje, že několik klíčových systémů planety – zejména změna klimatu, integrita biosféry, změny ve využití půdy a biogeochemické toky dusíku a fosforu – již překročilo bezpečnou mez, což zvyšuje riziko destabilizace globálních environmentálních systémů. Koncept planetárních hranic je proto významným analytickým rámcem pro hodnocení udržitelnosti energetických systémů a souvisí s hodnocením energetické udržitelnosti v rámci World Energy Trilemma Report 2024 publikovaného organizací World Energy Council.

Obrázek 1: Aktualizace planetárních hranic (2023). Barevné označení vyjadřuje míru rizika překročení planetární hranice: bezpečná zóna (zeleně), rostoucí riziko (oranžově) a vysoké riziko / překročená hranice (červeně).

• Změna klimatu (Climate Change) — překročená hranice
• Okyselování oceánů (Ocean Acidification) — v rámci bezpečné zóny
• Nové látky v prostředí / chemické znečištění (Novel Entities) — překročená hranice
• Biogeochemické toky dusíku a fosforu (Biogeochemical Flows – Nitrogen and Phosphorus) — překročená hranice
• Odběr sladké vody (Freshwater Use) — rostoucí riziko
• Změny ve využití půdy (Land-System Change) — překročená hranice
• Integrita biosféry / úbytek biodiverzity (Biosphere Integrity / Biodiversity Loss) — překročená hranice
• Atmosférické aerosoly (Atmospheric Aerosol Loading) — regionálně významné riziko
• Stratosférický ozon (Stratospheric Ozone Depletion) — v rámci bezpečné zóny

Zdroj: Azote for Stockholm Resilience Centre, na základě Richardson et al. (2023); převzato z reportu World Energy Trilemma Report 2024 vydaného organizací World Energy Council :  World Energy Trilemma Report 2024. London 2024.

Pokud porovnáme dva typy nevhodných instalací obnovitelných zdrojů energie na orné půdě, vítězí zcela jednoznačně fotovoltaiky, protože po odstranění elektrárny můžeme půdu zase dále využívat k původnímu účelu, kterým je zemědělství. Jde o dočasné využití orné půdy k něčemu jinému, než k čemu byla určena. Škodlivější je v mnoha případech pěstování „energetických“ monokultur způsoby, kdy se z půdy vymývá humus a zůstává pouze jakási písčitá hydroponie doplněná velkým množstvím umělých hnojiv. Pokud nelze ornou půdu po „energetických“ plodinách vrátit již do běžného zemědělství, je to její devastace a nikoli „obnovitelná energetika“ Naopak při rozrytí půdy kabely a větrnými věžemi je neekologičnost našeho počínání téměř zaručena, riskujeme zničení půdní infrastruktury a její vodní zásoby a režim a betonové sokly k větrným elektrárnám budou možná zkoumat archeologové nejméně několik století po nás, ale určitě na takové zničené půdě nic neporoste.

Ideologická „náhrada“ fosilních paliv a stabilita dodávek

Příklad byl již v Solárním magazínu opakovaně publikován, můžeme jej převzít z minulého článku, který situaci podrobně popisuje. Horní černá křivka, která se pohybuje v rozmezí mezi 8000 a 10000 MW, představuje zatížení české elektrizační soustavy v zimním období v průběhu jednoho týdne, křivka má pět větších vrcholů v průběhu pracovních dní a dva o něco menší o víkendu. Růžová plocha pod křivkou představuje pokrytí naší bilance dovozem i vlastní výrobou, bílé plochy pak nezajištěnou elektřinu. Na tomto příkladu vidíme, že nám ve čtvrtek a zejména v pátek velký kus energie chybí, a není odkud dovážet. Podstatné je, že v takovémto počasí si chybějící energii bez větru v Německu ani u nás ve větrných turbínách nevyrobíme.

Obrázek 2: Modelový příklad zimního nedostatku elektřiny, převzato z časopisu Energetika, ročník 2025, článek Ing. Karla Vinklera.

Závěrem je nutno konstatovat, že z mnoha důvodů nelze větrné elektrárny považovat za náhradu stávajících fosilních výkonů. Při zavírání uhelných elektráren vynucují další výkony plynové. Takto to bylo i v době německého „energetického zázraku po dohodách Angely Merkelové s Vladimírem Putinem o navýšení surovinové závislosti celé Evropy na dováženém zemním plynu a technika ani naše soustavy se od té doby příliš nezměnily.

Akcelerační zóny jako příležitost pro rozvoj fotovoltaiky

V evropské směrnici RED III, o které vláda tvrdí, že ji implementuje, prioritně využíváme (citace)

• umělé a zastavěné plochy, jako jsou střechy a fasády budov,
• dopravní infrastruktura a její bezprostřední okolí,
• parkoviště,
• zemědělské podniky,
• skládky,
• průmyslové areály,
• doly,
• umělé vnitrozemské vodní útvary, jezera nebo nádrže,
• městské čistírny odpadních vod,
• znehodnocenou půdu, kterou nelze využívat pro zemědělství.

V současné situaci je opak pravdou, na návrhu akceleračních zón vystavených na www.vukoz.cz taková místa upřednostněna nejsou.

Obrázek 3: Mapa připravovaných větrných akceleračních zón, Zdroj: Výzkumný ústav pro krajinu https://experience.arcgis.com/experience/b1442968c043496fa635698519cc1f99

Obrázek 4: Mapa připravovaných větrných akceleračních zón, Zdroj: Výzkumný ústav pro krajinu https://experience.arcgis.com/experience/535564e8e2614eb19248b91c1839e7c4

Sám výzkumný ústav pro krajinu na svých stránkách o těchto mapách uvádí (cituji)

Mapový portál představuje odborný podklad pro podporu informované debaty a rozhodování o vhodnosti území pro případné vymezení akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje v souladu se zákonem č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a nařízením vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti.

Jednotlivé vrstvy (limity) indikují míru rizika možného konfliktu rozvoje větrných a solárních elektráren s ochranou jiných veřejných zájmů. Mezi tyto zájmy patří zejména ochrana přírody, ochrana zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnost civilního letectví, ochrana ložisek strategických surovin, památková péče nebo také ochrana lázní a léčivých zdrojů.

Jsou zde území červená, kde vládní nařízení zakazuje vymezení akceleračních oblastí pro jednotlivé obnovitelné zdroje, území žlutá, kde je potřeba pečlivě a individuálně návrhy na případné vymezení akceleračních oblastí posoudit a území zelená, kde je konflikt s ochranou jiných veřejných zájmů oproti rozvoji obnovitelných zdrojů minimální.

Mapový portál nepředstavuje návrh akceleračních oblastí, který by vstupoval do zákonem stanoveného procesu vymezování.

Mapový portál je výsledkem projektu “Příprava politiky krajiny, krajinného plánování a akceleračních zón OZE” na základě smlouvy mezi Ministerstvem životního prostředí a zpracovatelem – Výzkumným ústavem pro krajinu, v.v.i. Projekt byl v letech 2024-2025 podpořen z Nástroje na podporu oživení a odolnosti EU prostřednictvím Národního plánu obnovy (komponenta 7.7.2). (konec citace)

Plochy vhodné k instalaci podle směrnice RED III mají také řadu zdrojů, významným je například Národní databáze brownfieldů na webu agentury Czechnivest

Obrázek 5: Národní databáze brownfieldů Zdroj: https://brownfieldy.czechinvest.org/Aplikace/bf-public-x.nsf/bfs.xsp

A také nabídky volných průmyslových objektů, například společnosti SKLAD

Obrázek 6: Digitální mapa aktuálně volných průmyslových prostor Zdroj:  https://www.sklad.cz/digitalni-mapa-aktualne-volnych-prumyslovych-prostor/

Netransparentní jednání vlády

Přestože se na stránkách výzkumného ústavu krajiny uvádí, že jejich mapový portál nepředstavuje návrh akceleračních oblastí, který by vstupoval do zákonem stanoveného procesu vymezování, obchází s těmito podklady developeři krajem. Ze zainteresovaných resortů, jakými jsou Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo průmyslu a obchodu, se zatím nepodařilo vymoci jakékoli podklady, metodiky nebo i jmenovité složení mezirezortní komise, o které média veřejně informují, a to ani v režimu Zákona 106 / 1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Zato máme občas vyhlášení některých politiků, jak daleko budou ty větrné parky od domů obyvatel. Názor autora na porušování celé řady zákonných norem, mezinárodních předpisů při takovémto procesu ani porušování dobrého mravu a demokratického dialogu není předmětem tohoto článku, je možno se s ním seznámit v jiných médiích. Podstatné je, že toto celé chystá nějaká neznámá skupina za zavřenými dveřmi.

Obsahem článku jsou možné důsledky takovéhoto nestandardního postupu pro další vývoj českého fotovoltaického průmyslu a varování odborné veřejnosti

Odhad prioritně užívaných ploch v ČR

Brownfieldy

Jde o využiti ploch, které jsme zničili v dávné minulosti a které se již k ničemu jinému stejně nehodí. Skládky, výsypky, doly, odkaliště, prázdné areály továren apod. Odhadem máme kolem 3000 brownfieldů.

Konkrétní příklady a možný instalovaný výkon

• Uzavřená elektrárna Dětmarovice 40 až 50 MW,
• Odkaliště v teplárně (klient nejmenován) 10 až 15 MW,
• Zavezená skládka v Liberci u obchodního domu mezi obchodní a průmyslovou zónou 8 až 10 MW.

Uvedená příklady jsou zajímavé i v tom, že u nich existuje síťová infrastruktura a v jejich okolí nebo bezprostřední blízkosti i spotřeba vyrobené elektřiny. Pokud bychom využili pouhých 10 % těchto lokalit s instalovaným výkonem po 10 MW, spolehlivě pokrývá celý limit 3 GW

Logistické haly

Jde o využití půdních ploch, které jsme zničili v nedávné minulosti, když jsem u nás postavili „skladiště“ Evropy. Odhad jejich celkové plochy je přes 12 milionů m2, vejde zde se okolo 1,5 GW, tedy polovina závazku ČR v EU:

Směrnice RED III ani naše závazky v EU neobsahují v době povinnost, aby vlastník haly něco stavěl, pokud nebude chtít. Akcelerační zóna na jeho střeše znamená, že pokud se pro takovouto výstavbu rozhodně, nemusí už procházet složitým stavebním řízením a při dodržení technických a bezpečnostních norem může de facto začít.

Markety

Mají odhadem 3 až 5 milionů m2, i s parkovišti jde zcela jistě o dalších 0,5 GW. Mohou se využít i okolní pozemky, výhodou je celoroční spotřeba přímo v místě výroby.

Školy

Máme přes 10 tisíc škol, polovina z nich je postavena v době „Husákových dětí“ a mají rovné ploché střechy. Na střechu jedné takové školy, mají více pavilonů, se vejde průměrně 100 kWp, většinou i více. To znamená příležitost pro dalších 0,5 GW.

Teplárny

Tepláren máma kolem 60 malých a 600 velkých. Vzhledem k tomu, že mají teplárny obvykle velké množství středech i okolních pozemků a brownfieldů, použijeme v tomto případě inverzní způsob odhadu, a sice kolik jsou schopny spotřebovat letní obnovitelné elektřiny. Tepelný výkon mají cca 20 TWh, z toho ohřev teplé užitkové vody činí asi 20 % (4 TWh, z toho polovina produkce v létě, kdy svíti slunce. Dostáváme tedy možnou kapacitu kolem 2 TWh spotřeby v elektrickém ohřevu, na instalovaný výkon toto vychází další 2 GW.

Průmyslové podniky

Máme jich kolem 200 tisíc. Kdyby v průměru každý z nich měl na střeše to, co má rodinný dům, je to další 2 GW.

Závěrem k plochám dle směrnice RED III

Dohromady zde máme 9,5 GW, TROJNÁSOBEK přehnaného závazku minulé vlády 3 GWh. U většiny těchto lokalit s existujícími sítěmi i dostatečnou spotřebou na místě, tedy bez výrazných dodatečných investic do posilování soustav a stabilizace jejich provozu. Část spotřeby (teplárny, mrazící pulty marketů, klimatizace ve školách a část průmyslové spotřeby) má dokovej akumulační charakter a mohla by částečně poskytovat i služby výkonové rovnováhy namísto mařičů energie nebo samostatných bateriových úložišť.

Ceny, energetická chudoba

Vliv na síťové poplatky a jejich vliv na další rozvoj

Větrné parky nejsou, na rozdíl od většiny nepotřebných ploch a objektů nařízených z Bruselu, v blízkosti elektrizační soustavy. Jestliže se budou stavět investice vedení a transformace k větrným parkům a související posílení soustav, které budou s dobou využití maxima 2000 hodin z 8760, tedy s využitím méně jako 25 %, bude to mít za následek zvyšování regulované složky elektřiny a také další zastarávání existujících sítí, na jejichž rozvoj mít nebudeme, i když budeme regulovanou složku zdražovat. Peníze na obnovu sítí jsou jenom jedny, například v Liberci máme ještě historické sítě VN 10 kV ze 70. let, tedy 50 let staré rozvody. V případě plánování větrných parků je na místě se ptát, kolik prostředků zůstane na jejich obnovu.

Pokud by mělo jít o podporu takovéto výstavby z dotací EU, ty bývá obvykle 30 až 50%, tedy zbytek si uhradíme stejně ze svého, nehledě na to, že nám takovéto hospodaření Modernizačním fondem vyčerpá zdroje na inovace vlastní infrastruktury, například komunitní energetiku pór obce a Novou zelenou úsporám.

Na stav sítí a cenu za jejich použití to bude mít následující vliv:

• Zdražování regulované složky ceny, a tím i větší izolaci komunitního sdílení, toto plánuje vláda již před obecními volbami;
• Pokus o převod zbytků dotací z projektů Nová zelená úsporám a Komunitní energetiky pro obce do podpory připojování větrných parků;
• Zastarávání sítí nn a vn v infrastruktuře, na jejichž obnovu a rozvoj nebude kvůli podpoře připojování nových větrných parků rozpočet.
• Budeme de facto z našich daní kompenzovat dumpingové ceny elektřiny v době přebytků a ze zvyšující se regulované složky ceny přispívat na její dopravu na Lipskou burzu.

Dumpingové ceny silové elektřiny

Vývoj četnosti záporných cen v letech 2023 až 2025 v Německu (trh na den dopředu) je na následujícím obrázku

Obrázek 7: Vývoj četnosti záporných cen v letech 2023 až 2025 v Německu (trh na den dopředu). Na vodorovné ose jsou intervaly velikosti záporné ceny v Eurech na MWh, na svislé ose počet hodin, kdy se cena vyskytuje v tomto intervalu. Je vidět, že se oproti minulému stavu tento trend zdvojnásobil, zhoršila se i výše záporní ceny a již se to týká kolem 10% hodin do roka. Tento trend se vlivem dalších dotací zhoršuje. Nejnižší cena dosáhla asi −250 €/MWh dne 11. května 2025, v přepočtu na české koruny jde o více jak 6 korun, které musí zaplatit výrobce za to, když dodá elektřinu do přetěžované sítě. Průměr je kolem −100 €/MWh, tedy zhruba za 2,50 Kč každou desátou hodinu do roka.

Zdroj německá burza www.ffe.de

Pokud bude tento trend pokračovat, znamená to dvě rizika:

• Bude-li použit contract for difference a garance špatné prodejní ceny na trhu státem, půjde o vyšší výdaje ze státního rozpočtu na pokrývání ztrát větrných developerů s rostoucím trendem
• U subjektů, jejích dodávky jsou částečně závislé na spotovém trhu, vroste vliv záporných cen i z domácího prostředí a prakticky zablokuje návratnost obecních instalací.

Stagnace solárního vývoje včera a dnes

Obrázek desetileté stagnace vývoje fotovoltaického průmyslu v ČR již byl publikován. V letech 2010 až 2012 nastala extrémní podpora „solárních baronů“, která byla v roce 2012 byla zaražena účelovou studií soukromé společnosti EGÚ Brno, že se do sítě nevejde více jak 2 GW solárního výkonu.

Pokud budeme postupovat podle návrhu minulé vlády, tj. 2,5 GW větrných elektráren „větrných baronů“ a 0,5 GW elektráren solárních, ale také instalovaných v rozporu se směrnicí RED III, dojde k celkové stagnaci domácích, komunitních a obecních elektráren, Tento rizikový vývoj je znázorněn na následujícím obrázku. Rok 2025 je podle zdrojů ERÚ odhadnut na 5 GW (jiné zdroje, například Solární asociace, uvádí dokonce 5,5 GW). K tomuto výkonu je po dobu pěti let připočítáván výkon po 0,1 GW, tedy plánovaná výstavba v akceleračních zónách je rozdělena do pěti let.

Obrázek 8: Predikce vývoje fotovoltaiky do roku 2030 při současném návrhu akceleračních zón. Zdroj: archiv autora, zpracováno ve spolupráci s Laboratoří diagnostiky fotovoltaických systémů (LDFS) FEL ČVUT, zdroj dat do roku 2024 je ERÚ / OTE / MPO, rok 2025 kvalifikovaný odhad ERÚ, další vývoj podle algoritmu autora uvedeného v této publikaci.

Shrnutí

Korektní implementace evropské směrnice RED III představuje velkou výzvu pro český fotovoltaický průmysl, který by se takovéto příležitosti ve spolupráci s obcemi a průmyslem neměl vzdávat. Cesta „větrných baronů“ je v přímém nesouladu s evropskou legislativou a přináší v této oblasti četná úskalí.

Cenově blokované komunitní sdílení solární energie

Mnohé obce mají problém s nesmyslně drahou cenou za sdílení obnovitelné elektřiny na jejich území: Tento jev se vlive zdražování provozu soustav v důsledku plánované výstavby větrných parků ještě zhorší, zatímco vláda plánuje dotace Modernizačního fondu přesunout k těmto parkům namísto našich domů v rámci Nové zelené úsporám.

Dumpingová konkurence větrných elektráren

Vlivem další dumpingové výroby z větrných parků, které mají být dotovány z českých daní, se konkurence levné ceny přesune z německého exportu do dotované české dumpingové výroba, což omezí další uplatnění obnovitelné energie v obcích i v průmyslu.

Zastarávání soustav a tím omezená připojení

Vysáváním peněz bude blokován i rozvoj soustav a jejich kapacit v infrastruktuře.

Závěrem

Vývoj se bude točit za dumpingové dotované ceny ve větrných turbínách nad našimi hlavami, ale v obcích pod nimi a takové v inženýrských oborech k němu nedojde. Pokud bude vláda dále pokračovat v plánovaných 2,5 GE podpory „větrných baronů a 0,5 GW solárních baronů na polích namísto na akceleračních zónách v souladu s legislativou EU, postavíme během pěti let čtvrtinu toho, co za „solárních baronů“, a skončíme.

Příčinou tohoto rizikového stavu není vývoj v Evropské unii ani její požadavky, ale nezákonný postup české vlády při implementaci evropské legislativy. Minulá koalice to takto naplánovala a ta nová, od které řada voličů očekávala změny k lepšímu, v tom zatím pokračuje, zatímco opravdová budoucnost naší obnovitelné energetiky je tam, kde jsou soulad s evropskými zákony a nikoli s předem podjatou českou cestou. Naopak dodržování evropských zákonů novou koalicí povede k velkému nárůstu a příležitostem obnovitelné solární energetiky.

Autorem komentáře pro Solární magazín je energetický expert Ing. Hynek Beran

Zdroj: Solární magazín, Ing, Hynek Beran – otištěno se souhlasem autora

Vláda dnes před malou chvílí oznámila, jaká bude nová podoba programu Nová zelená úsporám 2026. Nově nabídne bezúročné úvěry a dotace pro nízkopříjmové domácnosti. Po letech finanční jistoty a vcelku malých úprav však přichází změna. Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím SFŽP potvrdilo, že dotační podpora energeticky úsporných renovací z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) nebude tak štědrá, jak byly domácnosti zvyklé. Hnacím motorem programu už nebudou dotace. Podle nově jmenovaného ministra životního prostředí Igora Červeného musí být program dlouhodobě udržitelný, aby pomáhal lidem i společnosti.

Pilířem NZÚ budou nově tzv. bezúročné úvěry. „Počítáme s tím, že my za vás rádi zaplatíme úroky, které nějakým způsobem vznikly. Budeme hradit veškeré peníze navíc, které si musíte zaopatřit skrze ten daný úvěr,“ říká ministr Červený v článku na seznam.cz.

Počítá se s tím, že se do programu NZÚ zapojí většina bank i některé stavební spořitelny. Financování má být z Modernizačního fondu a pro letošek se počítá cca 30 – 40 mld. Kč. Financování potvrdil prezident České bankovní asociace a generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka.

Přesto budou zachovány dotace pro domácnosti s nižšími příjmy. „Co je novinkou, je energetické poradenství zdarma,“ říká Červený s tím, že Státní fond životního prostředí bude hned nápomocný s vyřizováním žádostí.

Program NZÚ Light bude opět spuštěn od cca června 2026 pouze pro nízkopříjmové domácnosti. Čerpání finančních prostředků bude navázáno na tzv. „superdávku“. Pokud tedy dotyčná domácnost splňuje parametry superdávky, ještě navíc ke zvýhodněnému úvěru bude podpořena 250 tis. Kč na zateplení a 150 tis. Kč na výměnu starého a neefektivního zdroje vytápění nebo instalaci vhodného obnovitelného zdroje, třeba i fotovoltaiky. Bezúročné úvěry budou spuštěny od cca září 2026.

Žadatelé, kteří připravili projekty na renovaci domu, ale nestihli podat žádost v minulém roce vzhledem k předčasnému ukončení příjmu žádostí v programu Nová zelená úsporám z důvodu předčasného vyčerpání alokace na konci minulého roku, mají možnost získat kompenzaci nákladů vynaložených na přípravu projektové dokumentace. U podpory bytových domů bude nově poskytnuta podpora na vypracování projektové dokumentace a dotací až 100 tisíc korun pro bytové domy. Na vypracování projektové dokumentace pro rodinné domy bude poskytnuta podpora až 50 tis. Kč. Tato možnost se pro ně otevře 25. března 2026 a bude se týkat nákladů na projektovou přípravu uhrazených od září 2025 do konce února 2026.

Nový systém energetického poradenství a renovační pasy

V současné době vrcholí příprava rozsáhlého poradenského systému pro domácnosti s působností ve všech regionech České republiky. Jedná se o nový ucelený systém poradenství pro domácnosti pod hlavičkou Nová zelená úsporám. Systém je nastavován tak, aby se dostal co nejblíže do regionů přímo k domácnostem a je připraven na postupný další rozvoj. Systém navazuje a dále rozvíjí dřívější spolupráci s poradenskými místy a místními akčními skupinami.

Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu vzniká systém na přípravu a zpracování tzv. renovačního pasu pro rodinné a bytové domy. Jedná se o kombinaci metodických postupů pro energetické poradce a specialisty a moderní webové aplikace pro zjednodušené posouzení energetické náročnosti domů.

Harmonogram:

Březen 2026

Představení nové etapy programu Nová zelená úsporám

• Představení plánu udržitelnosti, předvídatelnosti a dlouhodobosti programu NZÚ
• Představení nového systému energetického poradenství a renovačních pasů
• Představení systému pomoci nízkopříjmovým domácnostem
• Představení základních parametrů podpory pro rodinné a bytové domy
• Představení kompenzací za projektovou přípravu pro renovace za rok 2025

Spuštění programu kompenzací za projektovou přípravu – 25. března 2026

• Vyhlášení výzvy a spuštění příjmu žádostí na kompenzace projektovou přípravy pro renovace RD a BD za rok 2025

Duben 2026

Spuštění poradenské sítě a renovačního pasu

• Spuštění bezplatného energetického poradenství na kontaktních místech
• Vyhlášení výzvy a spuštění příjmu žádostí na dotace na zpracování renovačních pasů

Květen 2026

Vyhlášení nové etapy programu NZÚ Light

• Vyhlášení výzvy a představení Závazných pokynů NZÚ Light

Vyhlášení nové etapy programu NZÚ Bezúročný úvěr

• Vyhlášení výzvy a závazných pokynů NZÚ Bezúročný úvěr pro RD a BD (vč. bonusů pro nízkopříjmové domácnosti)

Červen 2026

Spuštění nové etapy programu NZÚ Light

• Otevření příjmu žádostí o dotaci

Spuštění nové etapy programu NZÚ Bezúročný úvěr

• Otevření příjmu žádostí o posouzení nároku u RD a BD – příjem projektů k technické kontrole na SFŽP ČR

Září 2026

Spuštění nové etapy programu NZÚ Bezúročný úvěr

• Příjem žádostí o bezúročný úvěr na pobočkách zapojených bank a stavebních spořitelen

Zdroj: Vláda ČR, NZÚ, MŽP, ČFA,

Firma Dronetech se dlouhodobě specializuje na inspekce fotovoltaických modulů s využitím nejmodernějších technologií. Společnost nasazuje drony vybavené termokamerami, jejichž záznamy vyhodnocují pokročilé algoritmy strojového učení, které dokáží s vysokou přesností odhalit technické závady. Právě tato vysoká míra automatizace a spoléhání se na AI ale zpočátku vyvolávala otázky.

Společnost Dronetech získala v roce 2025 certifikaci na provádění inspekcí FVS. Jako první v české republice prošla procesem nezávislého ověření své technologie pro kontrolu fotovoltaických elektráren pomocí dronů a vyhodnocovacím softwarem na bázi umělé inteligence. Získaný certifikát od České fotovoltaické asociace (ČFA) potvrzuje, že systémy postavené na bázi DroneTech technologií dokáží spolehlivě a přesně odhalit závady na fotovoltaických modulech a do budoucna společnost počítá s užší spoluprací a rozšířením monitorovacích a sledovacích funkcí.

O společnosti DroneTech s.r.o.

DroneTech s.r.o. je technologická společnost specializující se na letecké inspekce fotovoltaických elektráren pomocí špičkových průmyslových dronů a pokročilé analýzy dat s využitím vlastního AI softwaru.

Projekt FVE na MAX představuje komplexní službu zaměřenou na maximalizaci výkonu fotovoltaických elektráren prostřednictvím precizní diagnostiky a detailního vyhodnocení anomálií.

V současné době jsme první a jedinou společností v České republice, jejíž postup kontroly FVE je certifikován Českou fotovoltaickou asociací, s dosaženou přesností vyhodnocení 99,6 %.

Máme za sebou stovky realizovaných inspekcí napříč segmenty – pozemní instalace, střešní systémy i průmyslové haly.

Co služba FVE na MAX přináší členům ČFA

Na základě našich realizací dokážeme:

• odhalit 7,97× více závad než běžně používané metody,
• identifikovat konkrétní typy anomálií včetně odhadu roční ztráty výkonu,
• odhalit problémy, které snižují výkon FVE v průměru o 2,69 %,
• lokalizovat každou závadu do mapového podkladu s přesnou prioritizací oprav,
• dodat interaktivní online report místo běžného statického PDF.

Technická specifikace letecké inspekce FVS

Přínos pro jednotlivé segmenty členů

Pro majitele FVE

• včasné odhalení závad a prevence vážných poruch
• optimalizace výkonu a plánování údržby
• přesný odhad ušlého zisku

Pro instalační firmy

• kontrola kvality před předáním díla
• garance 100% technického stavu při předání

Pro servisní společnosti

• detailní podklad pro plán oprav
• prioritizace zásahů podle ekonomického dopadu

Pro repowering a akvizice

• identifikace funkčních a nefunkčních částí
• objektivní technický podklad pro rozhodování

Aktuální členská kampaň – 20% sleva
Pro členy České fotovoltaické asociace aktuálně nabízíme:
20% slevu na inspekci FVE při úhradě zálohy na předobjednávku do konce března.

Součástí nabídky je také možnost:

• zvýhodněného sezónního předplatného pro určitý objem MWp

Zdroj: DroneTech, ČFA