Téma: Čekání na jadernou fúzi
Vláda v pondělí schválila aktualizaci státní energetické koncepce. Že to bude koncepce jaderná bylo celkem zřejmé už podle výběru členů druhé Pačesovy komise. Takže těžko mohlo MPO někoho překvapit pouze formálním vypořádáním připomínek veřejnosti z procesu SEA ani povrchním zpracováním tzv. zeleného alternativního scénáře. Vždyť profesor Pačes již v roce 2013 vysvětlil, že nové jaderné bloky jsou přece jen dočasným řešením, než budou vyvinuty reaktory 4.generace nebo jaderná fúze.
Jenže i dosud projaderná Francie z ekonomických i dalších důvodů plánuje postupně snížit podíl jádra na výrobě elektřiny pod 50% a francouzský jaderný průmysl je ve velkých potížích: French nuclear issues-reaching the limits of a subsidised system. Často se u nás argumentuje, že stavba jaderných bloků může významně podpořit český průmysl i ekonomiku. Jenže se může velmi lehce stát, že stejně jako nezvládnutá podpora fotovoltaiky budou nové jaderné bloky dalším nákladným pomníkem neschopnosti či neochoty českých elit reagovat na rychlý vývoj za hranicemi české kotliny.
Přiznejme si zároveň absurdnost situace, kdy SEK je nově zpracováván s horizontem pouze 25 let, neboť dle důvodové zprávy k novele zákona 406 o hospodaření s energií, str.33 "to představuje maximální časový horizont, v němž jsou představitelé státní správy a místní samosprávy odpovědně schopni odhadnout vývoj technologií, dopadů stávajících a připravovaných legislativních opatření na národní i evropské úrovni". Přitom nové bloky mají být uvedeny do provozu teprve ke konci tohoto období a při uvažovaném Contract for Difference po dobu 35 let chybí v SEKu jakékoli technické či ekonomické posouzení tohoto "optimalizovaného" scénáře, neboť to daleko přesahuje řešený horizont.
Nevolám po žádném radikálním obratu. Vždyť temelínské bloky budou ještě do poloviny století krýt téměř čtvrtinu české spotřeby. Při důrazu na úspory a rozumnou podporu OZE však nejméně do roku 2040 žádné nové velké zdroje nepotřebujeme a zda budou vůbec potřeba později, natož jaderné, nemá smysl nyní řešit ani utrácet miliardy za jejich přípravu. To může být předmětem další aktualizace státní energetické koncepce za pět let, při dnešním rychlém vývoji budeme vědět mnohem víc. Odložení jaderných plánů by nebylo projevem slabosti či nerozhodnosti ale realistického zhodnocení dnešní situace.
Milan Šimoník