Dopis senátorům k jednání 15.1.2025 výboru a podvýboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu

Vážené senátorky, vážení senátoři,

obracíme se na Vás jako na členy Senátu, jako na členy horní komory Parlamentu, jež má být pojistkou demokracie a kontrolou stability právního prostředí a legislativního procesu. Dne 11. prosince 2024 byl Poslaneckou sněmovnou schválen sněmovní tisk č. 656, taktéž známý jako Lex OZE III, v Senátu jako Senátní tisk č. 38.

Žádáme Vás zejména o odmítnutí ustanovení návrhu zákona, kterými se zavádí systém individuálních kontrol instalovaných FVE z období let 2009 a 2010.

Hlavní důvody pro odmítnutí tohoto způsobu zavedení individuálních kontrol je čas zavedení, kdy k tomuto kroku je přistupováno po 15 resp. 16 letech po instalaci a uvedení do provozu FVE. Taktéž vnímáme jako zcela nevhodné, že takto zásadní legislativní změna nebyla nijak diskutována s odbornými organizacemi a nebyly odborné subjekty nijak vyzvány ke spolupráci či relevantnímu zapojení do legislativní tvorbu uvedeného zákona resp. jeho části.

Na FVE z let 2009 a 2010 bylo realizováno již 10 retroaktivních opatření (solární odvod 26 % pro období 2011-2013, solární odvod 10 % pro období po 2013, zvýšení solárního odvodu o dalších 10 % od roku 2021, zrušení původně slíbených daňových prázdnin atd.). Při prosazování posledního zvýšení solárního odvodu 2021 MPO jednoznačně konstatovalo, že tímto krokem je zajištěna přiměřená výnosnost FVE a že žádné další zásahy nebudou.

Povinnost úplně a bezchybně vyplňovat složité výkazy přináší enormní byrokratickou zátěž pro cca 3.000 majitelů elektráren, které z drtivé většiny tvoří malé a střední podniky nebo provozovatelé jako obce, školy, školky, spolky, zemědělská družstva a další. Pro tyto majitele bude skoro nemožné splnit povinnost, která vyžaduje vyhledat tisíce faktur a dokladů za posledních 15 let. Při poskytnutí přímé investiční dotace jsou součástí vypsaných výzev i podmínky udržitelnosti a úschovy účetních či daňových dokladů k projektu se vztahující. U dřívějšího poskytování provozních dotací nebyly nad rámec zákona žádné podmínky vypsány ani uplatněny. U výroben, které mají vyčleněnu samostatnou právnickou osobu pro každý fotovoltaický projekt, je zákonná doba archivace 10 let, která skončila v letech 2020 – 2021, a je tak shodná s archivační dobou u zákazníků plátců DPH. U výroben, které jsou součástí celého podniku, školy, obcí je zákonná archivační lhůta 5 let, která skončila v letech 2015 – 2016, a tudíž samotné účetní doklady, odpisy, účetní knihy, včetně vnitropodnikového účtování nejsou archivovány. Pro neplátce DPH a výrobny, které jsou součástí celého podniku, však platí lhůta 5 let.

Vyplňování výkazů se týká všech výroben s instalovaným výkonem nad 30 kW. Tedy včetně střešních FVE instalovaných ve firmách, zemědělských podnicích, obcích, městech a státních institucích. Nová právní úprava tak dopadá nesmyslně na relativně malé zdroje z pohledu instalovaného výkonu a vystavuje jejich provozovatele riziku drastické pokuty, pokud nevyplní výkazy správně a úplně. Chybně vyplněný výkaz může vést až k trestní odpovědnosti, pokud by SEI usoudila, že ho provozovatel vyplnil úmyslně špatně (podvod při čerpání dotace).

Výnosnost (IRR) jednotlivých projektů není a nikdy nebyla známa, ani uvedena v zákoně. IRR se objevilo v zákoně až v roce 2021 (po 11 letech provozu) v rámci notifikace podpory ze strany Evropské komise. Nešlo ale o IRR jednotlivých elektráren, ale šlo o průměr za sektor. Výše podpory pro solární elektrárny byla naopak pro všechny výrobce stejná a vycházela z průměrných hodnot investičních nákladů na výstavbu výrobny v daném roce. Tento systém v naprostém souladu se zákonem umožňoval některým projektům dosáhnout na vyšší IRR než 8,4 %, pokud dokázali snížit investiční a provozní náklady. Z toho důvodu i sektorové šetření přiměřenosti podpory cílilo na zjištění průměrného IRR sektoru, nikoliv individuálního IRR každého projektu.

Zásadní změna podmínek poskytování podpory v důsledku individuálních kontrol tedy spočívá v tom, že z horní hranice IRR jako průměru pro celý sektor má být nyní nastavena jako maximální hranice pro každý individuální projekt.

Podmínky nově zaváděných individuálních kontrol tak budou trestat ty provozovatele solárních elektráren, kteří se spolehli na platnost zákonem nastavených podmínek a hospodaří efektivněji než průměr sektoru, třeba v důsledku zapojení do procesu projektování, výstavby a údržby své blízké, nebo vzdálenější rodiny či jiných příbuzných. U nich lze očekávat snížení nebo zastavení podpory v důsledku těchto kontrol.

Naopak těch, kteří špatně hospodaří, provádějí všechny služby dodavatelským způsobem, nebo nakoupili předražené projekty či drahé komponenty se kontroly nedotknou.