Kachní křivka a budoucnost evropského energetického systému: Jak fotovoltaika mění trh

Rozvoj fotovoltaiky výrazně mění energetický systém a trhy. Jedním z nejviditelnějších ukazatelů této změny je tzv. „kachní křivka“ neboli křivka ve tvaru kachny, která zobrazuje denní průběh zbytkového zatížení v síti. Tato křivka se poprvé objevila v Kalifornii, ale dnes je relevantní i pro Německo a další země s rostoucím a zvyšujícím se podílem fotovoltaické energie.

Co je to „kachní křivka“?

Fotovoltaické systémy vyrábějí nejvíce elektřiny okolo poledne, zatímco spotřeba kulminuje v podvečer. Výsledkem je, že během dne může být spotřeba téměř plně pokryta solární energií, ale večer je potřeba rychle zapnout regulovatelné zdroje. Tento denní cyklus vede ke vzniku charakteristického tvaru na grafu – tzv. kachní křivky.

Aktuální situace

V červnu 2025 byly poprvé v historii průměrné ceny elektřiny na burze v poledne záporné. To je důsledek výrazného nárůstu instalovaného výkonu fotovoltaiky, který aktuálně dosahuje přibližně 100 GWp. Do roku 2030 je plánováno zdvojnásobení této kapacity na 215 GWp.

Příčina záporných cen elektřiny

Záporné ceny nejsou způsobeny samotnou fotovoltaikou nebo větrnými elektrárnami, ale technickými omezeními tradičních elektráren s parními kotli. Tyto kotle nesmí být rychle zahřívány nebo ochlazovány, jinak dochází k jejich poškození. Proto musí zůstávat pod tlakem i v době, kdy jejich elektřina není potřeba. To vede k nabídce elektřiny, která převyšuje poptávku, což tlačí ceny do záporných hodnot.

Role akumulace a flexibilní spotřeby

Klíčem ke stabilizaci cen a eliminaci záporných cen je nasazení bateriových úložišť a flexibilních spotřebičů. Úložiště mohou ukládat přebytečnou elektřinu během dne a dodávat ji večer, čímž snižují špičky zatížení. Optimálně by měly pracovat ve dvou denních cyklech – nabíjení kolem poledne a v noci, vybíjení večer a brzy ráno.

Budoucnost „kachní křivky“

Se zvyšujícím se podílem úložišť a flexibilní spotřeby se tvar „kachní křivky“ změní: stane se plošší a širší. Špičky se sníží a záporné ceny vymizí. Výsledkem bude stabilnější trh s elektřinou, výhodnější podmínky pro průmysl i domácnosti a jistější návratnost investic do nových fotovoltaických systémů. Česká republika zatím stále vyčkává a proto pravidelný dopad záporných cen se spíše zvětšuje, jak objemem tak frekvencí opakování. Velká bateriová úložiště jsou na samém počátku a jejich většímu rozšíření brání samotní distributoři.

Má souvislost kachní křivky a vzniklý blackout 4.7.2025?

1. Velice pravděpodobně ANO.
2. V Německu nebyla velká spotřeba firem a domácností, obnovitelné zdroje fotovoltaika a vítr dodávaly svoji levnou a zelenou energii.
3. Přesně v době českého blackoutu 4.7.2025 byly masivní přeshraniční importy elektrické energie z Německa. Paralelně přes Českou republiku přetékaly další transporty energie z Německa a z Polska na Slovensko a do Rakouska.
4. Byla přenosová soustava ČEPS z hlediska dimenzování a sjednání těchto velkých energetických toků technicky i právně v pořádku? To je otázka…
5. Plnila naše česká elektrizační soustava v tomto zatížení jednotek několika GW importů a přetoků bezpečností kritéria, zejména pro bezpečnost kritérium (N-1)? Určitě ne.
6. Potřebujeme mnohem větší investice do moderní energetické infrastruktury? Nepochybně ano.

Zdroj: DGS, ČFA