Novinky-web

První, pilotní kolo společné aukce na výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren v Německu přineslo zajímavé výsledky – aukci zcela ovládly projekty fotovoltaických elektráren, větrná elektrárna neuspěla ani jedna. Na riziko výrazného převážení jedné technologie nad druhou již dříve upozorňovaly německé asociace, avšak výsledek měl být podle původních očekávání opačný. Za totálním vítězstvím fotovoltaických elektráren nad větrnými stojí jediná věc, a to výše nabízené ceny. Do společné aukce developeři přihlásili celkem 54 projektů, 36 pro fotovoltaické elektrárny a 18 pro větrné. Zatímco průměrná nabízená cena pro fotovoltaické elektrárny podle německého síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA) činila 48,2 EUR/MWh, v případě větrných elektráren byl vážený průměr nabízených cen s 72,3 EUR/MWh o polovinu vyšší. „Garantovanou cenu obdržely pouze nabídky na solární systémy. V konkurenčním prostředí se prosadí právě ta technologie, která může nabídnout nejnižší náklady. Pro úspěch Energiewende je nicméně nezbytný mix různých technologií,“ komentoval výsledky aukce Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora. V pilotním kole německý regulátor nabídl celkem 200 MW výkonu,

Výzkumní pracovníci z Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy společně se společností EVG vyvinuli solární více-přechodový článek na křemíkové bázi, který dokáže přeměnit jednu třetinu energie obsažené v dopadajícím slunečním záření na elektrickou energii. Podle institutu se jedná o nový rekord pro tento typ článku. Výsledek byl prezentován na stránkách institutu a v renomovaném časopisu Nature Energy. Křemíkové články v současnosti dominují globálnímu fotovoltaickému trhu s podílem zhruba 90 %. Výzkum na tomto poli se již blíží teoretické mezní účinnosti, která je daná vlastnostmi polovodičového křemíku. Zároveň se ale otvírají možnosti pro vývoj nové generace článků, které budou mít vyšší účinnost. Vědci z Fraunhoferova institutu dosáhli vysoké účinnosti vícevrstvých fotovoltaických článků na bázi křemíku spojením s extrémně tenkými 0,002mm polovodičovými vrstvami ze sloučenin P a N polovodičů, které jsou propojeny s křemíkovým solárním článkem. Pro srovnání, tloušťka těchto vrstev je menší než jedna dvacetina tloušťky lidského vlasu. Viditelné světlo je absorbováno v horní vrstvě tvořené galium indium fosfidem (GaInP), vlny

Na místě největší havárie jaderné energetiky bude zprovozněna během několika týdnů fotovoltaická elektrárna v hodnotě  jednoho milionu eur. Elektrárna bude schopna pokrýt spotřebu elektrické energie malého města, přibližně tedy okolo 2000 bytů. V následujících letech se  předpokládá velký nárůst instalovaného výkonu fotovoltaik v černobylské zóně.   Elektrárna bude s 3800 fotovoltaickými panely mít instalovaný výkon 1 MW a rozlohu 16 000 metrů čtverečních (zhruba o velikosti dvou fotbalových hřišť). Bude se nacházet pouze 100 metrů od sarkofágu, který zakrývá černobylský 4. reaktor. Společnost Solar Chernobyl doufá, že návratnost investice bude sedm let. Množství slunečního záření v této oblasti je srovnatelné se zářením v jižním Německu. Od minulého roku je v provozu fotovoltaická elektrárna v sousedním Bělorusku, která se také nachází v kontaminované zóně. Jelikož jakákoliv činnost se stále kontaminovanou půdou je zakázána, jsou fotovoltaické panely připevněné k betonovým blokům. Tímto se vyřešil problém s ukotvení podpůrné konstrukce panelů do země. Černobylská fotovoltaická elektrárna je jedním z šedesáti navrhovaných projektů od doby,

Společnost ČEZ Solární vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v zemi. Úhrnný výkon třiceti panelů představuje pouhou setinu promile energie, kterou je schopná dodávat sesterská přečerpávací elektrárna. Nová elektrárna tak poslouží spíš k osvětě. Malá solární farma vyrostla u horní nádrže přečerpávací elektrárny v nadmořské výšce 1350 metrů. Tři desítky panelů pokryly střechu takzvaného objektu uzávěrů. Každý z nich má výkon pouhých 290 wattů a celkem zabírají téměř padesát čtverečních metrů. Roční produkce sluneční elektrárny by za ideálních podmínek mohla přesáhnout osm megawatthodin, tedy méně než milióntinu roční výroby Temelínu (téměř čtrnáct milionů megawatthodin). Takový výkon nestačí ani na pokrytí spotřeby technologií elektrárny umístěné v podzemí. Přínosem sluneční elektrárny na turisticky velmi frekventovaném místě, které navštíví kolem 90 tisíc lidí ročně, je proto zejména propagace alternativních způsobů výroby elektřiny. „Lidé si stále spojují fotovoltaiku s obrovskými plochami posetými stovkami panelů, ale dnes už je dostupné a zároveň ekonomicky výhodné vybudovat si fotovoltaickou elektrárnu

Minulý týden Evropský soudní dvůr (ESD) vydal průlomové rozhodnutí, které může  výrazně komplikuje solární arbitráže mezi státem a provozovateli velkých fotovoltaických elektráren (FVE). Podle nového verdiktu ESD totiž rozhodčí doložky obsažené v dohodách na ochranu investic mezi členskými státy EU jsou v rozporu s unijním právem, a neměly by tak o nich rozhodovat mezinárodní tribunály. Informuje o tom deník Hospodářské noviny (HN). Solární arbitráže pokračují V solárních arbitrážích může nastat zvrat. První arbitráž sice vyhrál stát, ale ve druhé arbitráži stát nejspíše neuspěl. Výsledek druhého arbitrážního řízení zatím nebyl oficiálně sdělen, ale podle deníku E15 na počátku února ministerstvo financí obdrželo report, který potvrzuje právoplatnost nároku investorů do obnovitelných zdrojů. Již několik let se  soudí se státem společnosti,  které investovaly do solárních elektráren v Česku, a to kvůli retroaktivní solární dani. Ta byla zavedena v roce 2010 pro elektrárny, které vznikly v letech 2009 a 2010.  Kvůli zavedení solární daně 3 roky platily firmy dodatečnou daň 26 procent z výnosů.

Automobilka  Škoda Auto bude investovat Chystá se investovat dvě miliardy eur (zhruba 50,7 miliardy korun) do elektromobility a digitalizace. "Je to největší investiční program v historii Škody," řekl v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt předseda představenstva Škody Bernhard Maier. Nová strategie Škoda Auto plánuje, že v roce 2025 chce mít deset modelů na elektrický pohon, z toho šest čistých elektromobilů. V příštím roce automobilka předvede první hybrid v modelu Superb a elektrický Citigo. O rok později má přijít zcela nový elektromobil na základě konceptu Vision E, který společnost představila v loni. Malá městská škodovka Citigo na elektrický pohon má nabídnout dojezd až 300 kilometrů na jedno nabití.  Na vozu Citigo je zajímavé to, že není stěžejním modelem značky a je jediným evropským modelem Škody, který se nevyrábí v Česku. Minulý týden na autosalonu v Ženevě Škodovka představila studii městského SUV Vision X s hybridním pohonem, které začne sériově vyrábět v příštím roce. V roce 2019 automobilka předvede první plug-in hybrid

Vědci z Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE) při Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity (FEL ZČU) v Plzni vyvinuli novou technologii pro vytváření pokročilých přijímačů slunečního záření využívaných v systémech koncentrované fotovoltaiky. Má to zajistit jejich vyšší výkonnost a životnost. Solární panel s koncentrovanou fotovoltaikou, na níž se odborníci z RICE podíleli, se nyní testuje na střeše fakulty. Bude tam alespoň do konce května. Foto: ZČU „Na RICE vyvíjíme keramické moduly s čipem – tedy samotným přijímačem slunečního záření –, které jsou jádrem celého systému,“ vysvětlil Jan Řeboun z inovačního centra. Trvalá dodávka elektrické energie RICE je zapojeno do mezinárodního projektu ASES, jehož vedoucím je francouzská společnost ERYMA, která se zabývá výrobou kamerových a senzorových zabezpečovacích systémů například pro jaderné elektrárny, vodojemy a podobná zařízení, nacházející se obvykle na odlehlých územích. Proto je pro jejich napájení potřeba zajistit nezávislý zdroj trvalé dodávky elektrické energie, jakou poskytují obnovitelné zdroje. Vedle ZČU jsou součástí konsorcia další tři subjekty – španělský výzkumný ústav TECNALIA, madridská

Ve Španělsku se začíná rozbíhat výstavba nedotovaných fotovoltaických elektráren (FVE). Britští investoři plánují ve Španělsku výstavbu zhruba 350 MW elektráren využívajících k výrobě elektřiny sluneční záření, které ovšem nebudou pobírat žádné státní dotace. Během následujících dvou let by tak mělo dojít k definitivnímu potvrzení grid parity FVE o výkonu jednotek až stovek megawattů ve Španělském království. Již koncem roku 2017 byla na jihovýchodě Španělska zahájena výstavba nedotované fotovoltaické elektrárny Torre de Cotillas o výkonu 3,9 MW. Jako investor v tomto projektu, jehož předpokládaná roční výroba elektřiny je odhadována na 7 GWh, figuruje britský fond Foresight. Na odběr elektřiny z elektrárny Torre de Cotillas byla uzavřena historicky první PPA (Power Purchase Agreement) v oblasti solárních elektráren ve Španělsku. Do konce června letošního roku pak má být tato elektrárna připojena do soustavy. V Andalusii se zase přiblížila realizaci nedotovaná FVE s výkonem více než 10x větším ve srovnání s elektrárnou Torre de Cotillas. Za projektem fotovoltaické elektrárny El Salobrai s výkonem 45,6