Energetický diktát z Bruselu nesmíme přijmout, varuje Beran. Likvidační hrozba aneb jak to bylo s blackoutem
Expert na energetiku Hynek Beran popisuje příčiny blackoutu, který padl na část České republiky. A posvítil si i na „trh“ v Evropské unii. „To, co nám v Evropské unii předvádějí, už dávno není trhem. Předně měl být trh původně organizován pro dobro spotřebitele a celé společnosti. Pokud jsou jeho výsledkem blackout, zdražování a nadstandardní zisky energetické oligarchie a nadnárodních finančních struktur, ať jdou v Bruselu s takovým trhem do háje, protože to pro normální lidi už nikdo nedělá,“ řekl Beran.
Máte k dispozici zprávu ČEPS, která popisuje částečný blackout ze 4. července letošního roku?
Ano, mám kompletní zprávu i řadu dalších informací. Těsně po blackoutu jsme dělali v odborné společnosti nezávislé hodnocení, v mnoha částech se shodujeme, některé poznatky jsou nové. Nové je zejména potvrzení evropské autority ENTSO-E, že šlo skutečně o dva nezávislé jevy, i když oba velmi netypické. Škody v průmyslu tedy zaplatí pravděpodobně pojišťovny, a ne spotřebitel elektřiny nebo daňový poplatník. To je pro nás dobře.
K výpadkům došlo v tu nejhorší možnou dobu, v období dne i v období roku, kdy byla naše soustava nejvíce namáhána díky přetokům, překupům a importům. Když jsme situaci porovnávali s jiným pátkem, kdy bylo horší počasí, takové extrémy nebyly. Považuji to za vážné varování, abychom naši elektrizační soustavu namáhali méně, při normálním zacházení by totiž obě dvě události najednou úplně normálně vydržela, na čemž se s kolegy, kteří tomu rozumějí, shodujeme, a to i včetně konzultací na Slovensku.
Byla v pořádku činnost dispečinku?
Jsem především inženýr a musím se zastat všech kolegů. Zvládali to dobře. Na rozdíl od Španělska nikdo neumřel. Na základě této ojedinělé zkušenosti hledají také inspiraci pro zkvalitnění své činnosti a vyšší bezpečnost.
Pojďme se ale bavit především o odstranění příčin a ne následků. Za ten nejvíce nebezpečný prvek považuji právě extrémní přetoky a dovozy, které náš systém dostávají do stavu, který pak kolegové musí řešit. Normálně by tohle vůbec řešit nemuseli nebo by šlo o lokální událost v jedné rozvodně, jakých jsou desítky do roka.
Jaké tedy byly ty důvody?
Hlavní udávané důvody byly dva. Na vedení V 411, které vypadlo, byla špatně nalisovaná spojka kabelu. Byla tam po údržbě necelý rok, tedy není pravda, že na celé vedení několik desítek let nikdo nesáhl. Bylo to celé zakryté izolací, nejdříve to bylo více tepelně namáháno, pak to chvíli pod izolací jiskřilo, a nakonec to při velkém zatížení celé upadlo. Je to podobné, jak když máte špatně dotažený drát v elektrické zásuvce, a ona vám časem vyhoří. ČEPS se rozhodl všechny tyto prvky, kterých jsou v soustavě stovky, kontrolovat termovizí a spoje čas od času rentgenovat. Tedy budou mít ta vedení podobný režim, jako mají třeba potrubí v jaderné elektrárně. Ale vedení mohou padat i z jiných příčin, třeba námrazou nebo že na ně spadne strom nebo letadlo. Můžeme zaručit lepší prevenci spojek, ale nikoli riziko, že dráty spadnou jinde a z jiného důvodu. To se prostě stává.
V okamžiku pádu vedení najela elektrárna Ledvice do jiného režimu, kdy musí více dynamicky měnit svůj výkon. To udělala, ale měla porouchané relé u bezpečnostního ventilu. Tedy šla do výpadku také ještě dříve, než stihnul dispečink ČEPS obnovit bezpečnostní kritérium (n-1), což normálně zvládá během 10 až 20 minut. Podle hodnocení evropských autorit ale nešlo o porušení bezpečnostního kritéria, protože šlo o dvě nezávislé a neočekávatelné poruchy. Tedy dvě na sobě nezávislé poruchy ze dvou různých technických příčin.
Celou situaci zhoršila i skutečnost, že solární instalace z doby solárních baronů mají nevhodně nastavené frekvenční ochrany. V důsledku kmitání frekvence došlo v relevantní oblasti k výpadku dalších asi 150 megawattů solárního výkonu, což situaci ještě zhoršilo. Místo aby si systém vyrobil část elektřiny uvnitř postižené oblasti, musel ji po výpadku začít o to více dovážet. Tím blackout odkryl další závažný problém. Střídače se sice dají programovat, ale současná situace je dokonce taková, že příjemce dotací musí v České republice akceptovat dálkové ovládání střídače a možné přehrávání software z Číny, jinak by přišel o záruku a tím i o dotace. Dotujeme takto zahraniční softwarovou nadvládu nad našimi sítěmi. Buďto souhlasíte s dálkovým řízením zařízení z Pekingu, anebo vám česká vláda může odejmout dotace.
Souhlasíte s obsahem předložené zprávy ČEPS?
Jako technik ano. Jako energetik ale nemohu souhlasit se způsoby, jak se ta naše soustava používá. Jak již byla řečeno, žádný z těch dvou relativně malých výpadků by za normálních okolností nebyl tak fatální, aby nám zhasl půlku republiky. Zde je potřeba především otočit kormidlem u společnosti ČEZ, aby se nechovala pouze jako komerční společnost a měla zajištění spolehlivých dodávek přinejmenším za stejně důležitou povinnost, jako je Lipská burza. I když na tom možná bude o něco menší zisk, s nefunkční dopravou v Praze a nekomfortem lidí uvízlých ve výtahu se to srovnávat nedá.
Ale abychom byli spravedliví, vláda se také musí zastat své druhé státní společnosti ČEPS. I když byla formálně splněna pravidla z Bruselu, ta soustava nebyla úplně v pohodě. Přetoky i dovozy musí být z hlediska naší bezpečnosti menší. Ale oni by dostali pokutu, protože jim Brusel nakazuje využívat 70 % kapacity sítí pro trh. Přece je nemůžeme nutit provozovat sítě v přetížených stavech na samé hranici bezpečnosti a pak volat ke zodpovědnosti, když to vypadne!
Pokud máme letět letadlem a kapitán letadla z nějakého důvodu usoudí, že nepoletí, i když jsou „formálně“ všechny podmínky splněny, tak to letadlo prostě nevyletí. Kdyby se přetoky a dovozy u nás snížily ze tří a půl výkonu Temelína na dva, budeme úplně v pohodě a obchod se bude konat také nad bezpečnými sítěmi.
Říká se, že dispečer na ČEPSu předčasně vypnul vedení do Prahy. Je to tak?
Dispečer kontroloval zatížení. Vedení bylo zatíženo na 150 % své maximální kapacity, toto potvrzují i následné výpočty a další šetření. Vedení má zejména v oblasti Prahy poměrně velký rozestup stožárů díky zastavěným oblastem, nad kterými vede. Vedení se ale ohřevem roztahuje a prověšuje. V minulosti se několikrát stalo, že se takto zatížené dráty prověsily až na zem a následně zkratovaly. Když si představíte, že by vedení s napětím 200 tisíc voltů a s proudem vyšším, než jeden blok Temelína, dosedlo na střechu nějakého domu nebo výrobní haly, nemusel tak také po takové událostí zůstat nikdo naživu. Podle mého názoru se ten dispečer rozhodl správně na základě okolností a informací, které měl k dispozici.
Jaký je tedy váš závěr?
Pouze konstatuji, že na základě současně užívaných kritérií ČEPS nepochybil. Ale kdyby v Bruselu dali větší důraz na bezpečný provoz sítí, a to nejen u nás, ale zejména ve Španělsku, kdy kvůli přehnanému Green Dealu umírali lidé, museli by sami kritéria i dalších evropských sítí včetně ČEPSu upřesnit a omezit s tím, že takto velké přetoky k nám nepatří. ČEPS ale potřebuje na toto podporu, protože kdyby to omezil, dostal by z Bruselu pokutu. Bez podpory vlády je pak český ústřední dispečink v bludném kruhu. Druhá státní společnost ten provoz ještě zhoršuje a vypíná elektrárny, protože má také od minulé vlády špatně nastavená kritéria. Ale to jsme viděli už v energetické krizi na našich peněženkách a oni zase potom u voleb.
Pokud někdo pochybil v oblasti energetické politiky a zodpovědnosti za ni, pak tedy minulá vláda, zejména ministr Lukáš Vlček, který zodpovídal za ČEPS a tu firmu v těch přetocích nechal, i když o tom věděl. Mnohokrát jsme o tom hovořili, ale on měl svá „politická“ kritéria někde na Ukrajině. A ministr Stanjura zase zodpovídal za ČEZ, a sám je absolventem elektrotechnické fakulty v Brně. Když by se snažil, aby při prevenci takové situace bylo v chodu více našich elektráren, asi by se mu také nic nestalo, a nám také ne.
Nakonec jsem rád, že se pánové z ČEZu i z ČEPSu domluvili, že za to žádný jejich inženýr konkrétně nemůže, a toto i z Bruselu potvrdili. Kdyby z toho nedělal někdo před volbami politikum, mohlo to tak být už dávno a Brusel to pouze potvrdit.
Ale musíme přece nějak reagovat na vývoj trhu?
Podívejte, to, co nám v Evropské unii předvádějí, už dávno není trhem. Předně měl být trh původně organizován pro dobro spotřebitele a celé společnosti. Pokud jsou jeho výsledkem blackout, zdražování a nadstandardní zisky energetické oligarchie a nadnárodních finančních struktur, ať jdou už v Bruselu s takovým trhem do háje, protože to pro normální lidi už nikdo nedělá. Společnost podléhá blackoutům, lidé zase energetické chudobě, a nad tím se vznáší jakási ideologie, které už lidé věří méně než kdysi reálnému socialismu. A my se po nich nemusíme přehnaně opičit ve státní správě i při správě státní společnosti.
Uhelnou elektřinu vyrábíme jednu kilowatthodinu za 20 haléřů i za méně i s tím uhlím. Pokud nám k tomu z Bruselu napaří povolenku za 80 EUR na megawatthodinu, máme z toho v přepočtu 2 koruny penále. 20 haléřů výrobní cenu a desetkrát vyšší penále. A pokud naopak vyrábíte obnovitelnou elektřinu za 3 koruny a někde ji cpete na trh za 30 haléřů a někdy i za zápornou cenu, máte desetinásobek na druhou stranu. Je to jako když otáčíte volantem oběma rukama, z jedné strany desetkrát předražujete domácí výrobu a z druhé strany desetkrát dotujete zahraniční dovoz. V těchto obdobích je tedy umělými manipulacemi Evropské unie a umělými německými cenami až stonásobný rozdíl mezi domácí výrobou a zahraničním dovozem. To je samo o sobě likvidační. Nesmíme takovýto likvidační diktát prostě přijmout.
Nám se tedy v té době nevyplatí vyrábět?
Přesně tak. Ale část té elektřiny potřebujeme jako rezervu na udržení stability naší vlastní soustavy. A tu se nám údajně také „nevyplatí vyrábět“, protože jsou chybně nastavená kritéria z Bruselu, i když se doba změnila a užívání sítí také. Chybou vedení ČEZu je určitě, že i v takovéto situaci respektuje pouze peníze a ne bezpečnost a iniciativně se věnuje hlavně kapitálovým operacím. Chybou vlády je, že jim tohle trpí. A když by naše vlastní firma tvrdila, že to tak dělat nebude nebo dokonce nesmí, má stát také v rukou zákon a pravidla trhu. Ale sám ČEZ ten blackout také nezpůsobil, pouze se svojí obchodní politikou málo podílí jako výrobní společnost na jejich prevenci. Pokud stojí ČEZ na straně překupníků a nikoli na straně inženýrů, podílí se i na riziku vzniku takových nebezpečných situací, a měl by se více podílet na naší bezpečnosti, když už je to naše česká firma. Za elektřinu platíme tolik, že si za tu cenu můžeme i jistý komfort dovolit.
Jaká opatření byste nové vládě doporučil
Jedno je naprosto zásadní. Energetická bezpečnost státu a jeho resilience musí mít přednost před evropským trhem. Ten trh už navíc dávno není trhem, ale především prostředím pro překupníky a lichváře. Nás musí zajímat, jak budeme svítit a vyrábět, nikoli jak na úrovni nějakého umělého „závazku“ nebo vnucované deformace trhu někomu platit za cenu vlastního ohrožení.
Druhé doporučení je, že stát musí kontrolovat státní nebo i municipální výrobu elektřiny a tepla a změnit zákonem roli našich nerostných zásob na státní strategickou rezervu. ČEZ musí být zase Českými energetickými závody, a ne nějakým spekulativním dovozem „čisté elektřiny“, která mnohdy pochází z ruského plynu nebo německého uhlí. Stačí pokyn majitele a případně jedna věta do zákona, a vedení státní společnosti bude mít jiné priority.
Třetím doporučením je neimplementovat další fotovoltaiky a obnovitelné zdroje energie tak, aby v případě krizových stavů, jako byl ten minulý, přispívaly k rozpadu naší soustavy a nikoli k její stabilitě. O určitých řešeních se již jako odborníci bavíme. Nesmíme hlavně připouštět, aby nám čínský výrobce vnucoval svůj software, ale pro klíčové situace si udělat svůj vlastní. Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie nemůžeme předělávat na plán přesunu českého energetického dispečinku z Bohdalce do Pekingu, což je současná situace včetně nesprávné dotační politiky, která je v rozporu s bezpečnostní.
Dalším doporučením nad rámec blackoutu je spíše doporučeni pro nový Hospodářský výbor a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Prosperita německé automobilové kolonie s montovnami díky neprozíravé politice sousedního státu pomalu končí. Je potřeba se poohlédnout po něčem novém, čím by se Čeká republika spolehlivě dalších dvacet let živila. Výroba transformátorů a dalších silových součástek má u nás staletou tradici a měli bychom v ní pokračovat. V Evropě i ve válkou ničené Ukrajině je po tom velká poptávka, nemá cenu v tomto nechávat příležitost konkurenci z Indie a Číny. Pokud je nutné něco v energetice podpořit, tedy nikoli dovoz stožárů s vrtulemi a čínské elektroniky a jejího software, ale vlastní výrobu žádaných součástek. Souvisí to i s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů energie.
Zdroj: Parlamentní listy, Hynek Beran