Energetika, průmysl a doprava dostávají od bruselského Ježíška 1,78 mld. EUR

Společná tisková zpráva Evropské komise a Evropské investiční banky oznámily 17.prosince 2025, že z Modernizačního fondu vyplatí investice do čisté energie ve výši 1,8 miliardy eur, čímž se celková investice za 5 let zvýší na více než 20 miliard EUR. ČR obdržela 1,78 miliardy EUR, cca 44,5 miliardy CZK na podporu akumulace elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Evropská komise a Evropská investiční banka dnes oznámily vyplacení 1,8 miliardy eur z Modernizačního fondu na podporu 45 investic souvisejících s čistou energií ve 12 různých členských státech . Včetně vůbec první investice v Portugalsku, které se v roce 2024 stalo přijímajícím členským státem.

Tato platba, financovaná z příjmů ze systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), zvyšuje celkovou podporu z Modernizačního fondu na 20,7 miliardy eur pro 294 investic od roku 2021. Fond podporuje modernizaci energetických systémů v EU, konkrétně projekty s vysokým dopadem, které sníží emise skleníkových plynů (GHG) v odvětví energetiky, průmyslu a dopravy a zlepší energetickou účinnost. Tyto investice pomáhají zemím plnit jejich cíle v oblasti klimatu a energetiky, provádět jejich národní energetické a klimatické plány, posilovat konkurenceschopnost průmyslu a snižovat závislost na dovozu fosilních paliv.

Tato druhá platba v roce 2025 se připočítává k 3,66 miliardám EUR, které již byly vyplaceny v červenci na 34 investic, čímž se celková částka vyplacená v roce 2025 zvýšila na 5,46 miliardy eur a celkový počet investic ve všech přijímajících členských státech na 79. Jen v tomto roce byly platby provedeny Bulharsku (50 milionů eur), Chorvatsku (224 milionů eur), Česku (1,78 miliardy eur), Estonsku (111 milionů eur), Maďarsku (279 milionů eur), Řecku (163 milionů eur), Lotyšsku (40 milionů eur), Litvě (42 milionů eur), Polsku (1,44 miliardy eur), Portugalsku (15 milionů eur), Rumunsku (1,24 miliardy eur), Slovensku (26 milionů eur) a Slovinsku (47 milionů eur).

Všech 79 projektů podpořených v roce 2025 se zaměřuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, využívání a zavádění obnovitelných zdrojů energie, modernizaci energetických sítí a zlepšení energetické účinnosti. Mezi příklady patří:

vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů pro sítě dálkového vytápění a průmysl v Bulharsku;
podpora výroby a využití tepla z obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti v systémech vytápění a chlazení v Chorvatsku;
investice do kapacity skladování elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku;
zlepšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie ve veřejném sektoru v Estonsku;
modernizace a modernizace elektrické sítě v Řecku;
zvýšení kapacity elektrické sítě v Lotyšsku;
investice do rozsáhlých kapacit pro skladování energie v Litvě;
zlepšení energetické účinnosti v městských termálních lázních v Maďarsku;
vývoj programu pro čistší vzduch podporujícího zlepšení energetické účinnosti a výměnu zdrojů tepla v rodinných domech v Polsku;
vytápění a chlazení založené na obnovitelných zdrojích s využitím stávajícího geotermálního potenciálu, podporované dalšími obnovitelnými zdroji pro zařízení s přírodními minerálními vodami a termální léčebná zařízení v Portugalsku;
zvýšení energetické účinnosti v zařízeních EU ETS v Rumunsku;
modernizace a rozvoj přenosové a distribuční sítě elektřiny s cílem usnadnit integraci obnovitelných zdrojů energie ve Slovinsku;
zvýšení energetické účinnosti a snížení emisí skleníkových plynů v průmyslu a souvisejících budovách na Slovensku.

O alokaci přidělených fondu z Modernizačního fondu bude muset rozhodnout nový ministr resortu životního prostředí. Toho v pondělí 15. prosince 2025 pověřil předseda vlády Babiš vedením Ministerstva životního prostředí Petra Macinku, kterého krátce předtím na Pražském hradě jmenoval ministrem zahraničních věcí prezident Petr Pavel.

„V následujících čtyřech letech vnímám jako důležité, aby se na resortu životního prostředí podařilo zjednodušit administrativu při povolovacích řízeních, samozřejmě při zachování odpovědného pohledu na dopady na životní prostředí. Budeme chtít také racionalizovat některé zelené politiky, které podle našeho názoru zašly příliš daleko, a přesunout důraz na ochranu přírody – méně se snažit bojovat s klimatem a více chránit naši krajinu,“ uvedl k resortním prioritám nový ministr životního prostředí Petr Macinka.

Co je Modernizační fond EU, z jakých prostředků přerozděluje investiční podpory

Modernizační fond, financovaný z příjmů z dražeb emisních povolenek v rámci systému EU ETS, má za cíl podpořit 13 zemí EU s nižšími příjmy (s hrubým domácím produktem na obyvatele pod 75 % průměru Unie v letech 2016 až 2018) v jejich přechodu na klimatickou neutralitu. Přijímajícími členskými státy jsou Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko a Slovensko, jakož i Řecko, Portugalsko a Slovinsko, které se staly způsobilými pro podporu od ledna 2024 podle revidované směrnice o systému EU ETS.

Modernizační fond podporuje investice do výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, skladování energie, modernizace energetických sítí, včetně dálkového vytápění, rozvodných sítí a spravedlivé transformace v regionech závislých na uhlíku. Fond doplňuje další nástroje EU, jako je politika soudržnosti , nástroj na podporu oživení a odolnosti a Fond pro spravedlivou transformaci . Mobilizuje značné zdroje, které mohou pomoci způsobilým zemím podpořit investice v souladu s plánem REPowerEU a balíčkem Fit For 55. Funguje pod odpovědností přijímajících zemí v úzké spolupráci s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou .

Další lhůty pro předložení investičních návrhů z Modernizačního fondu pro členské státy, které jsou příjemci podpory, jsou 15. ledna 2026 pro neprioritní návrhy a 12. února 2026 pro prioritní návrhy. Prioritní investice, které tvoří více než 90 % portfolia, se zaměřují na modernizaci energetických systémů, snižování emisí skleníkových plynů v energetice, průmyslu a dopravě a zlepšení energetické účinnosti uvedené ve směrnici EU o ETS. Všechny ostatní investice, které splňují podmínky pro Modernizační fond, jsou považovány za neprioritní investice a podléhají dodatečné kontrole.

Zdroj: Tisková zpráva Evropské komise a Evropské investiční banky, ČFA, Solární novinky