Kdo může za nejhorší průběh pandemie v České republice?

Tento článek je pravdou o tom, jakým způsobem si naši zvolení politici na nejvyšších místech dovolují bezmezně a svévolně manipulovat s námi a našimi životy. Politici pocházejí skrz demokratickou volbu z našich řad, ale po uskutečněných volbách se tak rozhodně nechovají. Ve svých osobních plánech mají skoro vždy dopředu domluvené kluby, úvazky, funkce, aktivity a to bezvýhradně na předem domluvené časové období, které jim zaručuje volební zákon. Co by se však stalo, kdyby nebyly volby v předem naplánovaném termínu? Stará škatulata už mají dopředu nové trafiky a funkce a nové škatule už zase spřádají své první poslanecké a senátní krůčky, kluby, funkce atd. Vše běží dokonale a přesně jako podle hodinového strojku. Málokdy a málokdo z ozubeného soukolí vypadne.

A tak jsme na počátku příběhu. Léto 2020 pomalu končí, pravidelně se zvyšující přírůstky nakažených, včetně počtu hospitalizovaných. Byl dostatek času vše zastavit. Chtělo to včasné vyhodnocení a rychlou reakci. Vlastně ještě něco málo navíc. Představit si, že volby nemohou proběhnout tak, jak byly časově naplánovány. A to je představa za všechny peníze a problémy. Žádný manažer nechce řešit problémy na poslední chvíli. Ale krizový manažer by jistě tuto situaci zvládl. Musel by být schopen ale provést zcela nové netradiční řešení. Jaké tedy bylo v té době správné řešení? Jediné možné – přesunutí termínu voleb na bezpečné období a tedy časově tzv. do „neznáma“.

Politici však udělali to nejhorší možné řešení – nic neměnit a neřešit. Všichni voleb chtiví občané se tedy musejí sejít na jednom jediném místě: v malých, přetopených, vydýchaných a přelidněných volebních místnostech, kde nemohly být dodržovány ani hygienické normy. Infekce COVID-19 se dynamicky a bezhlavě začíná šířit celou populací. Tempo šíření nabralo několikanásobně na rychlosti. Chyba. Velká chyba. Pokud by u této chyby zůstalo, dalo by se vše ještě přejít a při troše dobré vůle omluvit, protože chybování je lidské.

Chyba se však v roce 2021 opakuje a to tentokráte z míst politicky nejvyšších. Naplánování nových prezenčních podzimních voleb v době konání nouzového stavu, bez vyhlídky a předpovědi šíření, je do nebe volající chyba. To už ani prezident a jeho kancelář nemá úctu k lidským životům? Vyhlášený přesný termín voleb je opět hazard (obchod) s lidskými životy. Volby za oběti na životech. Zdá se, že pro politiky nemá zdraví ani životy svých občanů žádnou cenu. Jako kdyby snad byli imunní vůči všemu. A přitom řešení bylo a je na dosah. Jaké?

Jsme přeci v 21.století. Století páry a elektřiny je několik generací za námi, jsme ve století IT a robotizace. Navrhnout a nechat schválit Poslaneckou sněmovnu elektronické volby je přece tou nejjednodušší cestou. Náklady na volby se po jejich prvotní změně sníží na desetinu celkových nákladů. Vše bude jasné, rychlé, průhledné a lehce kontrolovatelné. Proč o tom žádná politická strana nehovoří? Proč tak jednoduchý mechanismus nechce nikdo spustit? Ano, to je správná otázka. Odpověď: „Politici mají strach ze změny volební základny. Zapojení nejmladší a střední generace do voleb by možná zamíchalo předpokládanými volebními výsledky. Ale možná taky ne. Hlavně bychom nemuseli zbytečně umírat v době pandemie a nepřidělávali bychom starosti a smutky sobě a našim blízkým. Zvýšila by se tím zcela určitě volební účast a tím odpovědnost každého občana. Nebo ponechání stávajícího volebního mechanismu naši politici chtějí?“ říká zamyšleně výkonný ředitel České fotovoltaické asociaci Petr Maule.

Tedy vyvstává otázka na závěr. Kdy se politici z různých stran dokážou domluvit? Asi nikdy. Proto bychom měli velice důrazně všem stávajícím politikům sdělit, že je konec starých časů. Je zapotřebí nyní jednat a dosáhnout dohody. Válkou ještě nikdo nic nedosáhl, a další nevinné oběti, pokud nezměníme zastaralý volební systém, jsou již nablízku.