Likvidace solárních panelů ještě nezačala. Stát už ale chystá změnu pravidel

S likvidací současných solárních panelů se začne až za dvacet let, protože minimálně tak dlouhá je jejich životnost. Již tři roky existuje také zákon, který to má zaručit. Přesto ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje radikální změnu jeho pravidel.

Organizace, které vybírají a spravují peníze na budoucí recyklaci, berou záměry ministerstva téměř jednomyslně jako problematické a ohrožující jejich existenci.

"Stát připravuje změny legislativy po necelých třech letech fungování, i když byl celý systém nastavený na dvacet let dopředu," uvedla Veronika Hamáčková ze sdružení Resolar, které zastupuje dvacítku výrobců a dovozců solárních panelů i malé solární elektrárny představující téměř třetinu všech slunečních zdrojů v Česku.

Spor o 10 megawattů

Ministerstvo může návrhem změnit počet organizací, které se jako jediné mohou zabývat recyklací solárních panelů. Těch specializovaných na fotovoltaiku nyní existuje celkem devět. V příštích několika letech postupně vyberou a budou spravovat kolem 1,5 miliardy korun. Peníze ale reálně použijí na recyklaci až mnohem později.

Jedním z navrhovaných omezení, které vyvolává největší kritiku a obavy, je podmínka, aby alespoň jeden ze zakladatelů sdružení měl vlastní solární elektrárnu o výkonu 10 MW.

"Takový výkon předpokládá, že provozovatel má dostatek finančních prostředků k zajištění provozu kolektivního systému," vysvětlila tisková mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Úředníci, kteří zákon připravují, předpokládají, že nová pravidla splní "po určité transformaci" všechna stávající sdružení. Ta, jichž se regulace týká, si už tak jistá nejsou. Organizace Asekol Solar, která patří mezi trojici největších hráčů a stará se asi o čtvrtinu výkonu všech solárních elektráren v Česku, považuje podmínku za nepřiměřenou a diskriminační.

"Podobně velkou výši instalovaného výkonu může mít nanejvýš deset elektráren," řekl ředitel Asekolu Karel Krejsa. Podle výkladu MŽP ale stačí, aby měl provozovatel výkon rozdělený do několika elektráren. I v tomto případě by ovšem řada sdružení byla tlačena do změn ve vlastnické struktuře, což odmítají.

Podle Veroniky Hamáčkové navíc musí všechna sdružení znovu žádat o licenci podle nových pravidel. "Pokud ji nezískají, musí spravované příspěvky převést jinému systému nebo Státnímu fondu pro životní prostředí," dodala.

Poplatek jen pro někoho

Sdružení Resolar patří k dlouhodobým kritikům i stávajícího prostředí. Mezi jeho zakladatele patří Solární asociace, sdružující podnikatele v tomto oboru, kteří i nynější legislativu vnímají jako krok proti nim. Nelíbí se jim, že musí zaplatit do roku 2018 na recyklaci 8,50 koruny na jeden kilogram panelů, což je jeden z největších poplatků v EU.

Argumentují tím, že k odstranění panelů dojde mnohem později, a proto má být poplatek rozložen na delší období. Nepovažují také solární panely za odpad, ale surovinu. Sdružení Resolar to dokládá studií ČVUT, která tvrdí, že recyklace panelů bude vytvářet zisk 10 korun na kilogram díky hliníku či stříbru, jež panely obsahují.

Zdroj: Hospodářské noviny