Čína posouvá hranice v ekologii. Vybudovala největší plovoucí elektrárnu světa

Ve městě Chuaj-nan v čínské provincii An-chuej byl na místě bývalého uhelného dolu instalován unikátní plovoucí solární systém. Tato největší plovoucí elektrárna na světě o celkovém výkonu 40 megawattů je schopna pokrýt většinu poptávky po elektrické energii v přilehlém městě.

Fotovoltaický plovoucí systém je tvořen ze 166 tisíc lesklých panelů, které se vznáší na hladině zatopeného uhelného dolu. Pro srovnání, největší česká fotovoltaická elektrárna Ralsko se pyšní celkovým výkonem 38,3 megawattů. Skládá se však z menších zdrojů, které jsou od sebe pár kilometrů vzdáleny.

Čína se tímto způsobem rozhodla reagovat na stále se zhoršující klimatické podmínky tím, že investuje stále více peněz do projektů s takzvanou čistou energií. Snaží se také omezovat těžbu uhlí. V současné době totiž stále zodpovědná za polovinu světové spotřeby uhlí, přičemž 70 procent místní elektřiny pochází z potu čtyř milionu uhelných horníků. Nemluvě o ovzduší. Asijská velmoc má totiž jedno z nejhorších znečištění ovzduší na světě, což podle vědců pravděpodobně přispívá ke třetině úmrtí v zemi.

To se však má již brzy změnit. Čína je nyní největším světovým investorem v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Vláda slibuje, že do roku 2020 vynaloží 360 miliard dolarů na projekty čisté energie a vytvoří 13 milionů nových pracovních míst. A jak demonstruje projekt Chuaj-nan, asijská velmoc stále posouvá hranice ekologických technologií, ať už se jedná o větrné, solární nebo vodní elektrárny. Nyní je hlavní heslo udržitelnost a ne růst za každou cenu.

Plovoucí fotovoltaické elektrárny představují strhující nově se rozvíjející trh, přičemž poptávka se neustále rozšiřuje, jelikož cena vodní hladiny je zpravidla nižší než cena půdy. Výhodou je také chladící efekt z odpařování vody, která pomáhá snižovat teplotu solárních modulů, čímž se zvyšuje jejich účinnost a předchází se jejich degradaci.

„Čína je v současné době lídrem v hledání nových ekologických řešení," uvedl Wu Čchang-chua, ředitel pro klimatickou skupinu Greater China.

Jeden z místních, jedenatřicetiletý Sang Dajie, který předtím pracoval v uhelných dolech a nyní pomáhá udržovat největší plovoucí elektrárnu na světě pro časopis Time uvedl: „Práce v dolech byla mnohdy velmi nebezpečná a přispívala ke znečištění místního ovzduší. Jsem rád, že se situace obrátila a nyní využíváme tuto oblast, abychom vytvořili lepší budoucnost."

Plovoucí solární panely mají nesčetné výhody, například nedostatek prachu a nečistot v okolí znamená, že panely zůstávají déle čisté. Použití vody pro snadné čištění panelů je snadné a minimalizuje odpad a také snižují škodlivé odpařování velmi zásadité vody, jež je způsobena těžbou.

Stejně jako běžné solární farmy, plovoucí sluneční technologie není nová a byla používána již dříve v Japonsku, Izraeli a Velké Británii. Čína však tento projekt posunula zase o něco dále. Udělala to, co dělá lépe než kdokoliv jiný: rozjela obrovskou masovou výrobu neuvěřitelnou rychlostí a velkou účinností.

Dnes jsou čtyři z pěti solárních modulů instalovaných po celém světě vyráběny v Číně. „Čínské investice do solárních panelů jsou skutečně darem pro svět," říká Amit Ronen, ředitel Solar Institute George Washington University.

Zdroj: deník.cz