Oprava fotovoltaických výroben „naruby“
Energetický regulační úřad se pokusil zaujmout stanovisko k nejčastěji prováděným opravám výroben elektřiny z fotovoltaiky. ČFA považuje vydání výkladového stanoviska za strohé, velmi opatrné a zároveň chybující.
Energetický regulační úřad, po více než 15měsíčním odkladu jeho vydání (původní termín byl přislíben na podzim 2017), upřesnil výkladovým stanoviskem č.10/2018 z 18. 12. 2018 podmínky, za kterých lze u výrobny elektřiny provést opravu nebo údržbu. V závěrečném shrnutí je nutné dodržet tři vzájemně skloubené podmínky:
- Musí se jednat o výrobní či jinou vadu zařízení nebo komponent výrobny, živelní nebo škodnou událost anebo ukončení doby životnosti komponent či technologie
- Současně nesmí dojít k překročení instalovaného výkonu výrobny
- Nesmí být podstatným způsobem zvýšena technologická a ekologická úroveň výrobny tak, aby tímto zvýšením dosáhla úrovně nově zřizovaných výroben
„ERÚ se zde opět vyznamenal, když vydal toto rozporuplné stanovisko“, uvádí Petr Maule, výkonný ředitel ČFA. To, že si je toho vědom, sděluje ERÚ v závěru všem – že stanovisko slouží jen a jen jemu samotnému, pro vedená správní řízení – tudíž ani pro soudy ani pro SEI nemůže být stanovisko ERÚ využito a pokud nedojde ke změně právních předpisů nebo nedojde ke změně judikatury. „V tomto případě ERÚ ale energetickou správní judikaturu samo vytváří a tak vydané výkladové stanovisko na závěr samo zpochybňuje“, dodává Petr Maule.
V případě náhlého skončení doby životnosti střídače není možné nahradit střídač 10 až 15 let starým modelem střídače, a to kvůli povinnosti dodržet technické podmínky současně platných Připojovacích podmínek distribuční soustavy (PPDS) příloha č. 4. Instalací nového střídače bude technologická úroveň a tím i účinnost vždy větší, bude rozšiřovat oblast použití provozních hodin střídače, která povede ke zvýšení ročního energetického zisku výrobny. „Je nutno se ptát“, říká Maule, „zda zvýšení výroby elektřiny o 1 až 4 % ročně bude považováno za nepodstatné zvýšení technologické úrovně výrobny?“
Podmínka zachování instalovaného výkonu výrobny je myšlenkově i fyzikálně dnes již zastaralým právním tvrzením, které nemá pevnou oporu v české legislativě. Při definici je nutno vycházet z vyhlášek ERÚ, zákona ale rovněž z mezinárodních technických norem, z nichž některé byly převzaty i do českých norem (ČSN). Velice zjednodušeně: ve výrobnách, ve kterých není jeden výrobní zdroj (panel) osamocen, ale jsou jich zapojovány desítky do série, se posuzuje tzv. jmenovitý výkon panelu. Jmenovitý výkon panelu nemusí být vždy roven maximálnímu jmenovitému výkonu právě v sériovém zapojení, nýbrž může být v sériovém zapojení často menší než maximální jmenovitý výkon. „Proto je podle našeho názoru možné překročit instalovaný výkon výrobny, protože jeho výše je zavádějící a nevypovídá zcela nic o způsobu zapojení panelů, navíc výroba elektřiny se i při navýšení instalovaného výkonu nezvýší“, uzavírá Petr Maule z ČFA. Pokud tedy neexistuje navýšení roční výroby elektřiny, nemůže se jednat o rekonstrukci ani modernizaci, a proto i překročení instalovaného výkonu by nemělo být považováno za vylučující podmínku opravy výrobny.