CEFAS.CZ – Česká Fotovoltaická Asociace z.s.

SolarWorld Americas, americká divize německé společnosti SolarWorld AG, se připojila k dalšímu americkému výrobci fotovoltaických panelů, který již dříve požádal o zavedení dovozních cel, jež mají ochránit tamní výrobce před levným dovozem z Číny. Američtí výrobci čelí čínské konkurenci obdobně jako výrobci v Evropě. SolarWorld Americas již dříve bojovala proti levným dovozům z Asie, což vedlo k zavedení tarifů na čínské panely v roce 2012. Přesto však podle společnosti současná antidumpingová cla další opatření proti dovozům z Číny a Tchaj-wanu nebrání růstu levných dovozů do Spojených států. Hlavní příčinou tohoto růstu jsou podle SolarWorld společnosti s čínskými vlastníky, které sídlí mimo zemi, aby se vyhnuly dovozním clům. Německá SolarWorld AG, mateřská společnost amerického výrobce, se na začátku měsíce rozhodla vyhlásit platební neschopnost. Společnost koncem března oznámila, že se chce pomocí tvrdého úsporného programu zahrnujícího zrušení 400 pracovních míst vymanit do roku 2019 ze ztrát. V loňském roce firma prodělala téměř 92 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy Kč). SolarWorld Americas, který

Horní Jiřetín se postupně chce zbavit závislosti na uhlí a začít více využívat výhody, které nabízejí obnovitelné zdroje energie. Jako první projde změnou místní škola. Brzy vymění staré kotle na uhlí za tepelná čerpadla. "Škola má nyní k dispozici dva kotle, které jsou staré kolem dvaceti let. Jeden z nich už je úplně odstavený a jeden se udržuje. Je to ale hodně nákladné," uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Pro zajímavost dodal, že roční spotřeba uhlí pro budovu základní školy dosahuje 93 tun. Čerpadly to nekončí Výměnu za ekologičtější tepelná čerpadla město zaplatí ze svého rozpočtu a přijde ho odhadem na 2 až 2,5 milionu korun. "Výměna by měla být hotová před začátkem následujícího školního roku," řekl dále Buřt. Tím ale proměna školy nekončí. Ve středu 24. května, odstartovala netradiční sbírka, díky které by se na střechu budovy měly pořídit fotovoltaické panely. Cílem sbírky je vybrat minimálně 300 tisíc korun. Ty by stačily na pokrytí jedné třetiny povrchu střechy solárními

Výpadky elektřiny v důsledku nejrůznějších technických závad a přírodních katastrof jsou noční můrou všech aglomerací, které jsou na elektřině zcela závislé. Řešením jsou distribuované energetické systémy s nezávislými zdroji, kde porucha jednoho neovlivní fungování druhého. Pilotní projekt, který testuje fungování takových mikrosítí, byl nedávno spuštěn v Brooklynu v New Yorku. V poslední době si stále více lidí instaluje na střechy vlastních domů fotovoltaické elektrárny. Elektřina, kterou si takto vyrobí, většinou pokrývá jejich vlastních spotřebu, za slunečných dnů se však dostává dokonce do přebytku. Tuto elektřinu „navíc“ pak lidé mohou buďto vracet zpět do centralizované distribuční sítě, anebo ji jednoduše prodat sousedovi. Právě tento druhý způsob je základem systému tzv. mikrosítí. V Brooklynu se začalo s prvními sousedskými přeprodeji elektřiny v dubnu 2016. Garantem projektu je brooklynský startup LO3 Energy, který provozuje „transaktivní síť“ – platformu, jež nakládá s jednotlivými energetickými transakcemi jako s řetězcem nezávislých a zcela bezpečných bloků. Každá z těchto transakcí je pečlivě zdokumentována a zabezpečena. Technologii, na

Společnost Tesla začala na Americkém trhu prodávat své solární tašky. Střešní krytinu, která změní střechu na fotovoltaickou elektrárnu, aniž by příliš zasáhla do celkové estetiky domu, firma přitom představila už loni v létě. Firma nové solární tašky nabízí ve čtyřech různých designových variantách – “Textured Glass Tile,” “Slate Glass Tile,” “Tuscan Glass Tile a “Smooth Glass Tile.” Tesla na svém webu zprovoznila kalkulačku, kde si zájemci na základě dat z Googlu mohou spočítat cenu a návratnost své střechy. Zprávy na odborných webech také odhalují cenu tohoto řešení solárních panelů – cca 6000 Kč za m2. Cena by však podle Tesly měla být časem nižší. Na solární technologii v taškách nabízí Tesla záruku 30 let, na samotné tašky je pak záruka doživotní. V Evropě bychom se solárních střešních tašek Tesla měli dočkat příští rok.  Zdroj: nazeleno.cz

Počet střešních fotovoltaik v Česku je oproti Německu malý, přes dvě třetiny výroby elektřiny ze slunce připadají na velké solární parky. Změnit to chce řada firem, které se snaží ukrojit podíl na vznikajícím trhu. Pro pořízení solárních systémů s bateriemi nebo ohřevem vody je ale stále klíčová podpora od státu. Během tří až pěti let by v Česku mohlo vyrůst až 10 tisíc nových střešních instalací. Důvodem mají být kromě dotací i stále nižší ceny solárních technologií. Stále více lidí si pořizuje solární panely na střechy, protože chtějí ušetřit za elektřinu, kterou nebudou muset nakupovat jinde. Zájem o střešní fotovoltaiky podporuje i klesající cena panelů a baterií, stejně jako snadné vyřízení dotace na celý systém − často se o ni postarají firmy, které tak chtějí získat nové zákazníky. Stát kromě dotací usnadnil majitelům i cestu k panelům, protože už nemusí žádat v případě malého zdroje o licenci. Podle odhadu Zdeňka Neufingera z Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií je reálné, aby během

Německý dodavatel zařízení pro výrobu solární energie SolarWorld se rozhodl vyhlásit platební neschopnost. Cena akcií podniku se dnes v reakci na tuto zprávu propadla o zhruba 80 procent. SolarWorld o záměru vyhlásit platební neschopnost informoval ve středeční zprávě pro akciovou burzu. Společnost zaměstnává zhruba 3000 lidí a v minulosti byla největším výrobcem solárních panelů v Evropě. Dostala se však pod tlak kvůli levné konkurenci z Číny. "Je to hořký krok pro SolarWorld, jeho vedení i zaměstnance a také pro celý solární průmysl v Německu," uvedl zakladatel a generální ředitel podniku Frank Asbeck, kdysi označovaný jako "sluneční král". Společnost koncem března oznámila, že se chce pomocí tvrdého úsporného programu zahrnujících zrušení 400 pracovních míst vymanit do roku 2019 ze ztrát. V loňském roce firma prodělala téměř 92 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy korun). Asbeck založil společnost SolarWorld v roce 1998 a během deseti let z ní vybudoval jeden ze tří největších podniků v oblasti solární energetiky na světě. V současnosti ve

Google expanduje se svým projektem Sunroof, jenž posuzuje možnosti využití střech budov pro instalaci fotovoltaických systémů, poprvé za hranice Spojených států. Ve spolupráci se společností E.ON platformu nově nabízí i na území Německa. S využitím platformy Sunroof mohou majitelé domů relativně snadně a přesně posoudit potenciální výkon a výrobu fotovoltaického systému pro svou střechu. Projekt Sunroof společnost Google spustila již v roce 2015, pouze však pro oblast Spojených států. Nyní s projektem přichází i do Evropy. V současné době systém v Německu pokrývá přibližně 7 milionů budov, a to zejména v metropolitních oblastech či ve velkých městech jako Mnichov, Berlín nebo Porúří. Jediné, co zájemci o střešní fotovoltaický systém musí pro posouzení potenciálu své střechy udělat, je zadat svou adresu. Platforma Sunroof využívá k vytvoření modelu data z vlastních produktů společnosti Google jako Maps a Earth, 3D modelování a strojové učení. Systém spočítá, kolik energie v podobě slunečního záření na střechu dopadá v průběhu celého roku. Model přitom počítá s

Zhruba tři tisíce obnovitelných zdrojů budou muset úřady prověřit kvůli takzvané překompenzaci. Stát se k tomu zavázal u Evropské komise. Času přitom nemá mnoho. Začátkem března si úředníci a majitelé obnovitelných zdrojů v Česku po necelých dvou letech nervozity oddechli. Česká republika získala poslední posvěcení z Bruselu, že podpora zelené energetiky probíhá v­ souladu s pravidly. V opačném případě hrozily arbitráže zahraničních investorů, spory o miliardy a totální chaos. Zdálo se, že tím je záležitost uzavřená. Jenže Česko se zároveň zavázalo k prověření toho, že kombinace investiční podpory a dotovaných výkupních cen u některých zdrojů není příliš vysoká. Tedy zda nedochází k takzvané překompenzaci. Nyní postupně vychází najevo, co to pro český stát znamená. Ředitel odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu Ladislav Havel uvádí, že podle předběžných odhadů bude nutné překontrolovat zhruba tři tisíce zdrojů z celkového počtu 31 tisíc. „Těchto tři tisíce zdrojů však čerpá 89,7 procenta veškeré podpory,“ prohlašuje Havel. Obnovitelné zdroje dostávají každoročně ze státní kasy a od spotřebitelů