CEFAS.CZ – Česká Fotovoltaická Asociace z.s.

Jan Procházka obdržel ocenění od prezidenta V sobotu 28.10.2017 udělil prezident České republiky Miloš Zeman medaili Za zásluhy I. stupně doktoru Janu Procházkovi, vědci a vynálezci za zásluhy o stát v oblasti vědy. Stalo se tak při udílení státních vyznamenání u příležitosti 99. výročí vzniku nezávislého Československa. Procházka je v současnosti prezidentem společnosti HE3DA, která se zabývá aplikovaným výzkumem a vývojem bateriových technologií. Společnost vyvinula technologie a proces výroby baterií s 3D prostorovými elektrodami na bázi lithiových nanomateriálů. „Jsem vážně šťastný, že můj vynález se dostává do masivní výroby. Díky tomu získá Česká republika celé nové odvětví skladování energie, které zaměstná desetitisíce lidí,“ komentoval přípravné práce autor patentu Jan Procházka, ředitel firmy HE3DA. „Na konferenci Smart Energy Forum jsem měl příležitost se seznámit s Janem Procházkou. Sršela z něj energie, jakoby byl on sám akumulátorem,“ uvedl Petr Maule z ČFA. Zdroj: ČTK, ČFA

Egyptský fotovoltaický průmysl přilákal investice ve výši 1,8 miliardy dolarů (39 miliard korun). Tyto investice pocházejí zejména z Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD – European Bank of Reconstruction and Development) a Mezinárodní finanční korporace Světové banky (World Bank´s IFC – International Finance Corp). Celkový nový instalovaný výkon se má pohybovat kolem 1,4 GW. Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a Mezinárodní finanční korporace (IFC) se budou finančně podílet na nových fotovoltaických projektech v Egyptě. Egypt chce do roku 2022 vyrábět 20 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V současné době země vyrábí 90 % elektrické energie z ropy a zemního plynu. EBRD podporuje celkem 16 projektů a IFC se bude finančně spoluúčastnit na 13 projektech. EBRD poskytne 380 milionů dolarů (8 miliard korun) a IFC poskytne 203 milionů dolarů (4 miliardy korun). Zbylé peníze získaly EBRD a IFC od jiných investorů. „Jedná se o první soukromé projekty v oblasti obnovitelné energie v Egyptě a není to jednoduchá

Zájem lidí o solární elektrárny na střechách nastartovaly peníze z dotačního programu Nová zelená úsporám. Zároveň roste obliba baterií, které umožňují skladovat přebytky elektřiny doma. Fotovoltaika se tak pomalu začíná zbavovat očerňující nálepky, kterou získala během solárního boomu před sedmi lety. „Podíl fotovoltaik s baterkami roste. Pro zákazníky, kteří s koupí baterií váhají, nabízíme i možnost půjčit si je na několik měsíců na zkoušku,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Pro nákup bateriového úložiště se rozhodne zhruba třetina lidí, kteří si pořizují solární panely. A to přesto, že náklady jsou zhruba dvakrát vyšší. Jak uvádí šéf firmy S-Power Jaroslav Šuvarský, systém o výkonu 3,5 kilowattu s ukládáním přebytků do vody vyjde v průměru na 165 tisíc, díky dotaci si lze odečíst 60 tisíc korun. Podobný systém s akumulátory stojí 315 tisíc a dotace na něj činí 105 tisíc korun. Návratnost „vodního“ řešení je tak 9 až 10 let, zatímco systém s baterií se splatí za 16 až 17 let. Čím větší

Smlouvu za 2,5 miliardy eur (64,3 miliardy Kč) norská firma podepsala jen pár dní poté, co americký prezident Donald Trump zpřísnil postoj Spojených států vůči Teheránu. Podle předběžné smlouvy s íránskou státní společností Amin Energy Developers, jejíž potvrzení závisí na ekonomických zárukách Teheránu, počítá s výstavbou elektrárny o výkonu dvou gigawattů za čtyři až pět let. Návratnost investice se odhaduje na 25 let. Fotovoltaické panely pro tento projekt vyrobí jak Saga, tak litevská společnost SoliTek. Většinu ostatního zařízení pak dodá tchajwanská firma Delta Electronics. Trump minulý týden prohlásil, že by mohl zrušit jadernou smlouvu s Íránem, kterou v roce 2015 uzavřel jeho předchůdce Barack Obama. Podle Trumpa je tato smlouva jednostranná a také jednou z nejhorších, na jaké se Spojené státy podílely. Na odstranění nedostatků dohody bude Trump pracovat s Kongresem a spojenci. V úvahu tedy připadá i opětovné zavedení sankcí vůči Íránu. "Máme trochu obavy z toho, co Trump dělá, tu jadernou smlouvu ale určitě podporujeme a ve svých

V Ženevě skončil spor České republiky s německou firmou JSW Solar o 500 milionů korun. Stát vede dalších šest arbitráží s firmami, které jsou sdružené v International PhotoVoltaic Investors Clubu, kde jde o další 3,5 miliardy korun. Důvodem sporů je zavedení solární daně, na níž stát od roku 2011 vybral téměř 26 miliard korun. Už několik let trvá spor českého státu celkem se sedmi zahraničními investory do solárních elektráren v Česku. V jednom z případů, který se týká německé společnosti JSW Solar, nyní padlo rozhodnutí, které by mohlo ovlivnit i další spory, kde jde potenciálně až o 20 miliard korun. Na rozhodnutí třech arbitrů v Ženevě se v případě JSW Solar čekalo od loňského května. A výsledkem je, že ministerstvo financí nemusí německé firmě vlastněné rodinou Wirtgenových zaplatit ušlý zisk 500 milionů korun, který požadovala kvůli zavedení solární daně v roce 2011 a dalším omezením pro majitele fotovoltaik v Česku. Důvod sporů Speciální daň ve výši 26 procent na výnosy ze solárních elektráren zavedla tehdejší vláda Petra Nečase, aby omezila dopady solárního boomu z let 2009 a 2010. Tehdy

Ve Spojeném království došlo k historickému okamžiku pro obnovitelné zdroje energie. Do provozu byla uvedena 10MW fotovoltaické elektrárna, které bude provozována bez jakékoliv státní podpory. Provoz elektrárny bez dotací ze strany státu je umožněn unikátními podmínkami v lokalitě Clayhill a kombinací zdroje s bateriovým úložištěm. Zatím tedy stále není možné hovořit o tom, že solární sektor ve Velké Británii začal fungovat čistě na tržní bázi. Elektrárna Clayhill byla slavnostně uvedena do provozu za přítomnosti náměstkyně ministra pro oblast klimatické změny a průmysl Claire Perry. Fotovoltaická elektrárna vyrobí dostatek elektřiny pro pokrytí roční spotřeby zhruba 2 500 domácností. Za výstavbou 10MW fotovoltaické elektrárny nacházející se v hrabství Bedfordshire stojí jeden z britských největších developerů, společnost Anesco. Ve svém portfoliu má společnost Anesco již více než 100 solárních elektráren. Panely pro elektrárnu Clayhill a pět bateriových jednotek o celkovém výkonu 6 MW  dodala čínská společnost BYD. Dodavatelem střídačů je pak Huawei. Bez dotací, ale jen díky souhře několika faktorů Elektrárna Clayhill se

Lidé stále více objevují výhody využívání energie. Přispívá k tomu i dotační program Nová zelená úsporám, který od roku 2015 podporuje také instalaci domácích solárních zařízení a letos nabízí dotace i na výkonnější fotovoltaické elektrárny. Aby však dávalo využívání solární energie v domácnosti ekonomický smysl, je nutné celý fotovoltaický systém dobře navrhnout. Ne všechny firmy to dělají. Začít plánovat by přitom lidé měli už na podzim.  Podle průzkumu, který na vzorku 1500 respondentů provedla letos v létě agentura Ipsos, využívá solární energii osm procent českých domácností. Nejčastěji se tato energie využívá k ohřevu vody, pouhá dvě procenta českých domácností vyrábějí i elektřinu. To by se ale mohlo v blízké budoucnosti změnit. Jen loni bylo v dotačním programu Nová zelená úsporám úspěšně vyřízeno více než 500 žádostí o dotaci na technologie pro využití solární energie v domácnosti. Letos je očekáván dvojnásobek. „Zatímco dříve rozvoj solární energetiky v Česku spíš stagnoval kvůli absenci jasné strategie státu, po zrušení povinnosti vyřizovat licenci a

ERÚ zveřejnil cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2017 ze dne 26. září 2017, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie pro rok 2018. Mezi nejdůležitější body cenového rozhodnutí patří plošné snížení zelených bonusů na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. Důvodem je vývoj na energetickém trhu v  tomto roce, kde došlo k nárůstu cen silové elektřiny. Obdobná změna se dotkla i zelených bonusů pro elektřinu z KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla). Kromě růstu cen silové elektřiny zde hrál roli i pokles ceny primárního paliva. K navýšení naopak došlo u zeleného bonusu pro výrobu tepla z bioplynových stanic. Zde je hlavním důvodem snaha motivovat nové investory, protože Česká republika v oboru výroby tepla z bioplynových stanic zaostává za Národním akčním plánem pro obnovitelné zdroje energie. Podpora, stejně jako pro letošní rok, nebyla vypsána pro výrobny KVET uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 a druhotné zdroje energie uvedené do provozu po 1. lednu 2013. Tyto zdroje stále nezískaly potřebná notifikační rozhodnutí Evropské komise. Jestliže notifikační proces