CEFAS.CZ – Česká Fotovoltaická Asociace z.s.

Řada evropských fotovoltaických společností a asociací požádala evropského komisaře Malmströma o ukončení antidampingových cel na dovoz solárních článků a modulů z Číny. Toto opatření zpomaluje rozvoj solárního průmyslu v Evropě kvůli nastavené minimální dovozní ceně.  V posledních letech Evropa ztratila své vedoucí postavení v objemu solárních instalací. V současné době napříč Evropou klesají dotace do solárního odvětví a pořizovací cena je klíčový prvek v konkurenceschopnosti fotovoltaických instalací. Vlivem minimální dovozní ceny jsou pořizovací náklady uměle drženy výše než by určoval svobodný trh.  Dovozní cla byla zavedena pro ochranu evropských producentů solárních článků a modulů, ovšem rapidní snížení počtu instalací má za následek ohrožení daleko většího počtu subjektů v souvisejících sektorech jako jsou výrobci střídačů, konstrukcí a podobně.  Všichni podepsaní si velmi váží zájmu Evropské komise o obnovitelné zdroje a věří, že zrušení celních překážek povede k nastartování trhu se solárními technologiemi, což povede ke snížení závislosti energetiky na fosilních palivech. 

Švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse 2 vyrazil v pondělí z New Yorku do španělské Sevilly. Přelet Atlantického oceánu by měl pilotovi Bertrandovi Piccardovi trvat asi 90 hodin. Dlouhá, pomalá a premiérová cesta letadla na solární pohon kolem světa pokračuje další velkou etapou. Letoun Solar Impulse se vydává z USA přes moře směrem do Eropy. Cílem je španělská Sevilla, která leží zhruba ve stejné zeměpisné šířce jako startovní místo, americký New York.  Vybraná trasa přes Atlantik je dlouhá zhruba 5 700 kilometrů, a není tedy nejdelší etapou, jakou letadlo muselo překonat. Už má za sebou 8 900 kilometrů dlouhý let z japonské Nagoje na Havaj, který trval zhruba 116 hodin, tedy téměř pět dní. Pak následovalo několik kratších etap do New Yorku, kde Solar Impulse přistál 11. června. Po přeletu nad Evropou čeká švýcarský stroj na solární pohon závěrečná etapa do Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech, kde loni v březnu svou cestu kolem světa zahájil. Letoun má na

TATUNG Company je jednou z největších a nejstarších firem Tchaj-wanu. Společnost TATUNG založená již v roce 1918 má v současnosti více než 25000 zaměstnanců po celém světě. Roční obrat činí přes 3 miliardy USD. TATUNG má kanceláře a pobočky v Japonsku, Vietnamu, Číně, Thajsku, Singapuru, USA a Mexiku. U nás vyráběla od roku 2005 v Plzni ve svém závodě monitory a LCD později LED TV, exportující díky své kvalitě výrobky do západní Evropy. V současné době má TATUNG v Praze obchodní kancelář. TATUNG většinově vlastní výrobní závod na fotovoltaické panely a výrobu polovodičového křemíku – společnost GINTUNG, kde ročně vyrobí 320 MWp. V ČR se TATUNG cílově zaměřuje na systémy o výkonu do 10 kWp, včetně akumulace vyrobené elektrické energie a systémů SmartHouse. Na území ČR je vybudován operační sklad fotovoltaických panelů, vč. příslušenství a servisní tým, pomocí kterých budeme moci uspokojit všechny budoucí zájemce.  Technické listy: GTEC – Mono 6X10 Datasheet GTEC – Poly 6X10 Module Datasheet Kontakt:    

Italská společnost Enel dokončila práce na svém největším solárním projektu v Latinské Americe. Elektrárna o výkonu 160 MW ročně vyrobí až 400 GWh elektrické energie, množství dostatečné pro zhruba 200 tisíc tamních domácností. Do výstavby solární farmy Finis Terrae, která leží přibližně 1300 km severně od hlavního města Santiago de Chile, Enel investoval přibližně 270 milionů dolarů. Nově zprovozněná elektrárna by měla přinést roční úsporu na emisích CO2 v rozsahu 200 tisíc tun. Prvenství na kontinentu však elektrárně zřejmě dlouho nevydrží. Již v polovině příštího roku by měla ACCIONA Energía zprovoznit solární elektrárnu El Romero o výkonu 196 MW, ležící rovněž v Chile. Ani ta však nezůstane na vrcholu více než několik měsíců, jelikož ke konci roku 2017 plánuje Enel dokončit svou 254MW solární elektrárnu Ituverava v Brazílii. Její roční produkce by měla dosahovat 550 GWh. Celý článek: www.oenergetice.cz

Největším zdrojem elektrické energie vyrobené v Libereckém kraji jsou sluneční elektrárny. Solární panely loni do sítě dodaly přes 114,86 GWh elektrické energie, o sedm procent víc než před rokem. Je to 31 procent elektřiny, kterou loni kraj do sítě dodal. Podle statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se loni v kraji vyrobilo téměř 340 GWh elektrické energie, 61 procent pocházelo z alternativních zdrojů, jako jsou solární, větrné a vodní elektrárny. Podhorský Liberecký kraj není podle odborníků z pohledu slunečního záření nejvhodnější lokalitou, přesto byly v regionu na konci loňského roku solární elektrárny s celkovým instalovaným výkonem 107,8 MW. Největší boom zažily solární elektrárny v Libereckém kraji v roce 2010. Zatímco v roce 2009 dosahoval instalovaný výkon v kraji jen 3,6 MW, o rok později stoupl díky výhodným výkupním cenám třicetinásobně na 105,6 MW. Od té doby už roste jen pomalu, podmínky jsou méně výhodné, a tak přibývají hlavně malé domovní solární elektrárny. V Libereckém kraji byly ještě v roce 2011 největším

Provozovatelům zelených elektráren, kteří dostávají za vyrobenou elektřinu zvýhodněné ceny, stále hrozí, že budou muset peníze vracet. Příslušné zákony, jež poskytování dotací zeleným elektrárnám umožňují, totiž stále čekají na posvěcení z Bruselu. Ročně jde přitom o desítky miliard, které zčásti platí odběratelé v cenách elektřiny, zčásti pak státní rozpočet. Ministr průmyslu Jan Mládek přitom před Vánocemi sliboval, že notifikaci pro starší zdroje přiveze z Bruselu nejpozději na konci dubna. „Postupujeme v souladu s nastaveným harmonogramem a očekáváme rozhodnutí v období července až srpna,“ tvrdí nyní mluvčí ministerstva František Kotrba. Jenže i tento termín může být příliš ambiciózní. Komise sice před časem odsouhlasila systém podpor Itálii, ale zbývající země včetně Česka už chce podle informací MF DNES řešit v jednom balíku. A to se může protáhnout. Navíc většina bruselských institucí obvykle během prázdnin příliš nefunguje. Hazard s podporou Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková tvrdí, že bez notifikace dostávají zelené elektrárny podporu v podobě výrazně vyšších cen v rozporu se zákonem.

Jeden z největších tuzemských výrobců energie ze slunce, skupina Solar Global, a.s. se rozhodla založit vlastního obchodníka s elektřinou. Pod společností Solar Global Energy řídí obchod s elektřinou významný český manažer v energetice Jan Fousek. Společnost Solar Global Energy je součástí jednoho z předních českých fotovoltaických producentů, skupiny Solar Global, která v současnosti začíná obchodovat vlastní produkci. Nejdříve na velkoobchodních trzích, později hodlá nabízet zelenou elektřinu nabízet i na maloobchodním trhu.  Důvodem k založení vlastního obchodu je velikost stávajícího portfolia vlastních elektráren a množství zdrojů, které skupina servisuje skrze svoji společnost Solar Global Service, a.s. Skupina rovněž v minulosti připojila stovky solárních střešních systémů domácnostem a firmám a plánuje další investice do obnovitelných zdrojů energie i celé řady dalších projektů se zaměřením na zelenou energii. „Cílem Solar Global Energy je obchodovat zelenou elektřinu z vlastních solárních elektráren, ale i dalších obnovitelných zdrojů energie, na velkoobchodních a maloobchodních trzích za lepších podmínek, než je prodej veškeré produkce jednomu odběrateli. Finální metou

V pátek dne 20. 5. 2016 rozhodl Krajský soud v Brně o zrušení rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kterým byla udělena licence fotovoltaickým elektrárnám Saša – Sun a Zdeněk Sun. Jednalo se o jeden případ v rámci kauzy 22 správních žalob, které vůči solárníkům vede nejvyšší státní zástupce Zeman. Tiskové prohlášení společností Saša-Sun s.r.o. a Zdeněk-Sun s.r.o. k rozsudku Krajského soudu v Brně z 20. května 2016, díky kterému obě elektrárny přišly o licence. Nesprávné vyhodnocení závěrů během kontroly Celá tato kauza je zapříčiněna nesprávným vyhodnocením závěrů zjištěných při prvním ohledání obou fotovoltaických elektráren dne 20. 12. 2010. Kontroloři ERÚ, kteří dne 20. 12. 2010 elektrárny kontrolovali, v důsledku vlastní neodbornosti, technické neznalosti a nesprávné úvahy vyhodnotili stav obou elektráren jako rozporný s revizními zprávami Vladimíra Čimpery a neumožňující udělení licence, aniž by poukázali na jeden jediný rozpor z šestnácti stránkovou revizní zprávou. Krajský soud celé své páteční rozhodnutí postavil na tvrzení, že revizní zpráva vyhotovená na obě FVE revizním technikem