CEFAS.CZ – Česká Fotovoltaická Asociace z.s.

Vláda ve středu 20. listopadu 2013 schválila státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie 2014. Cílem programu je podnítit zájem o úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu je jediným resortem, který dodržuje původní záměr vlády a systematicky podporuje úspory energie.  Program je zřízen na základě ustanovení § 5 tohoto zákona a je také jedním z nástrojů pro zajištění mezinárodních závazků, zejména snížení podílu spotřeby energie na HDP o 1 % ročně (podle směrnice č. 2006/32/ES), zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na 20 % a snížení spotřeby energie o 20 % v roce 2020 (podle Strategie Evropa 2020). V letošním roce byl navíc přijat národní cíl úspory 47,84 PJ na konečné spotřebě energie do roku 2020. "Prioritou programu je osvěta a vzdělávání laické i odborné veřejnosti, pomoc statutárním městům a krajům se zaváděním energetického managementu a podpora malých investičních akcí s přímými úsporami energie zejména pro města a obce,

V minulosti už Google investoval do energie z obnovitelných zdrojů přes miliardu dolarů. Poslední investice internetové společnosti míří do obřích solárních elektráren.  Společnost Google a newyorská investiční firma KKR investují 400 milionů dolarů do společného projektu šesti obrovských solárních elektráren. Ty by měly začít fungovat v lednu 2014 s celkovým výkonem 106 megawatt.  Investice samotného Googlu číní 80 milionů dolarů. Detaily kontraktu společnosti nezveřejnily, nicméně už mají tři velké odběratele elektřiny, kteří podepsali dlouhodobou smlouvu. Podle serveru qz.com se dá předpokládat, že nepůjde o ztrátovou investici. Projekty týkající se obnovitelných zdrojů energie mají 30procentní úlevu na dani a americký solární trh roste právě i díky vládním podporám na výrobu obnovitelných zdrojů.  Google je v podobných investicích vzorem i pro další technologické společnosti. Zdroj: Wall street journal

Jedna z přednášek Fotovoltaického fóra a Energetické konference 2013 se věnovala problematice horkých míst na panelech, takzvaných hot spots.  Každý fotovoltaický článek má svá silná a slabá místa. Ta lze odhalit použitím termovizní kamery či elektroluminiscencí. Slabá místa článků vykazují vyšší teplotu. Již teplota o 50°C vyšší než je teplota okolních článků může vést k poškození panelu. Při teplotě nad 150°C dochází k trvalému poškození.  Může dojít k delaminaci fotovoltaického panelu, poškození fólie či rozbití skla. Delaminace se projevuje separací jednotlivých částí panelu, která vede ke vzniku dutin či bublin a výsledkem je porušení správné funkčnosti panelu.  Jak hot spots vznikají? Jedním z důvodů vzniku hot spots je například zastínění. V případě zastínění článku panelu dochází k situaci, kdy se zastíněný článek přestává chovat jako zdroj elektrické energie, ale naopak energii vyprodukovanou ostatními články začíná spotřebovávat, čímž dochází k jeho přehřívání.  Hot spots také vznikají v místech defektů krystalické mříže fotovoltaických článků. Pro zájemce, kteří se nemohli konference zúčastnit, nabízíme

Česká fotovoltaická asociace, o. s.  má jako jednu z priorit očištění jména fotovoltaiky v očích široké veřejnosti. Proto vítá kontroly u velkých instalací, které pobírají největší procento podpory. Čísla uvedená v tiskové zprávě Energetického regulačního úřadu, jsou znepokojivá, ale je nutné ke každému případu přistupovat individuálně a neprohlašovat obecně, že provozovatelé fotovoltaických elektráren porušují zákon. Pevně věříme, že většina z uvedených prohřešků, bude jen administrativním pochybením. Pokud se však prokáže, že některé zdroje pobírají podporu neoprávněně, je zapotřebí tuto podporu ukončit, či nově stanovit a podpora pobíraná v rozporu se zákonem by měla být vrácena. Informace z tiskové zprávy ERÚ jsme Vám přinesli v tomto článku.

Speciální kontrolní tým ERÚ dokončil v těchto dnech hloubkovou kontrolu u 183 fotovoltaických elektráren, jejichž prošetření zahájil Energetický regulační úřad v květnu 2013. Šlo o velké elektrárny připojené v závěru roku 2010, celkem se kontrola týkala 183 licencí FVE s celkovým instalovaným výkonem přes 645 MW a roční výší podpory asi 9 miliard korun, což činí přibližně 164 miliard korun za celou dobu podpory. Kontrolovány byly fotovoltaické výrobny s instalovaným výkonem nad 1 MW, jejichž licence nabyly právní moci v prosinci 2010. „Minulý týden jsme odeslali ministerstvu průmyslu a obchodu informaci o ukončení kontroly FVE, které jsme na základě podnětů kontrolovali. Původně se jednalo o 159 udělených licencí, ale postupně se přidaly další podněty, takže konečné číslo kontroly speciálním týmem Rychlé šípy dosáhlo hodnoty 183. Výsledky kontrol byly alarmující a ukazují na vážný problém,“ oznámila předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Cílem kontroly bylo komplexní hodnocení všech podkladů v licenčních spisech, ověření správnosti veškeré dokumentace, pravdivost zejména technologických dat a posouzení souladu

Jeden ze senátů Nejvyššího správního soudu nezamítl stížnost společnosti MGP2, která provozuje solární elektrárnu u Zaječí na jihu Moravy. Firma si stěžovala na likvidační účinky daně. Je to vůbec poprvé, kdy soudci v rozhodovací praxi připustili možnost, že by prodělečným solárním elektrárnám mohla být daň odpuštěna nebo by finanční úřady mohly počkat s jejím zaplacením.  Firma MGP2 jako jedna z prvních doložila svou hospodářskou situaci, čímž potvrdila, že je kvůli odvodům daně ve ztrátě, která se měla loni vyšplhat na 1,6 milionu korun. Na solární dani v letech 2011 a 2012 zaplatila firma víc, než vydělala.  Konečné slovo v celé kauze bude mít rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, na nějž se soudci kvůli svému rozdílnému názoru na řešení problému s daní obrátili. Jeho stanovisko pak bude závazné. Soudci mají za to, že existují možnosti, jak situaci prodělečných fotovoltaických elektráren řešit. Jednou z možností je rozhodnutí o odložení platby daně, kterou mohou dle zákona použít finanční úřady v případech, kdy se

Jednou z nejčastějších chyb výrobců je neuzavření smlouvy o dodávce (výkupu) elektřiny dodané do distribuční soustavy. Výrobce se tím vystavuje riziku neoprávněné dodávky elektřiny do distribuční soustavy dle Energetického zákona a zároveň tím přichází o část svých příjmů. Blíží se konec roku 2013 a s ním i ukončení státní podpory části dosud podporovaných kategorií obnovitelných zdrojů, proto lze v následujících měsících očekávat zvýšenou aktivitu spojenou s připojováním těchto obnovitelných zdrojů.  Investoři se budou snažit zajistit připojení výrobny do 31. 12. 2013, zaměří se tedy především na včasné dokončení prací dodavatelských firem, jednání s Energetickým regulačním úřadem za účelem získání licence či s místně příslušným provozovatelem distribuční soustavy k zajištění připojení nové výrobny k distribuční soustavě. Pokud si výrobce zvolí podporu formou zelených bonusů, často při všech zmíněných starostech nezaregistruje povinnost definovanou zákonem č.  458/2000 Sb. v platném znění (Energetický zákon) v § 52, odst. 1, písm. a, kterým se zakazuje neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy. Z toho tedy vyplývá povinnost uzavřít smlouvu o dodávce (výkupu) elektřiny s obchodníkem s elektřinou. Na

Představitelé energetických regulačních úřadů zemí regionu V4 (České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska) podepsali na svém setkání v Budapešti 6. listopadu 2013 Společné prohlášení o ustavení Stálého fóra energetických regulačních úřadů Visegradské čtyřky. Myšlenku toho fóra, které si klade za cíl posílit konzultace a koordinaci postupu zúčastněných regulátorů v oblasti budování energetické infrastruktury, racionální podpory  obnovitelných zdrojů a snižování ceny pro konečné spotřebitele, iniciovali na červnové schůzce regulátorů V4 v Praze Alena Vitásková a její slovenský protějšek Jozef Holjenčík. Podstatná část budapešťského setkání regulátorů Visegradské čtyřky byla zároveň  věnována projednání aktuálních otázek, které stojí před regulačními orgány všech zemí  regionu – možnost snižování cen energií pro konečné zákazníky, rozvoj veřejných služeb,  propojování trhů s elektřinou v regionu zemí V4 a perspektiva vybudování Severo-jižního  plynárenského koridoru. Představitel hostitelské země Maďarska, které v tomto roce předsedá Visegradské skupině, informoval partnery o snaze maďarské vlády posílit kontrolu nad významnými energetickými společnostmi s cílem upevnit energetickou bezpečnost země. Setkání v Budapešti se vedle Aleny