PS schválila LEX PLYN a s ním i konec individuálních kontrol FVS všech výkonů
Poslanecká sněmovna schválila novelu energetického zákona, označovanou jako LEX PLYN. Po podpisu prezidenta pak vstoupí drtivá většina pravidel počínaje 1 srpnem 2025.
Co se všechno schválilo v hrubých rysech?
- Konec individuálních kontrol výnosnosti a přiměřenosti státní podpory
- Nerealistická čísla rezervovaných kapacit, blokace nedovolují výstavby reálných projektů, revize starých smluv
- Zjednodušení výstavby nových obnovitelných zdrojů
- Zákaz mařičů energie (elektřina jako SVR do vzduchu, pokud je možné regulovat přebytky soustavy do baterie)
- Zjednodušení výstavby nových plynových zdrojů
Fotovoltaické elektrárny z období největšího boomu v letech 2009 a 2010 nakonec nebudou podléhat individuálním kontrolám výnosnosti a přiměřenosti státní podpory. Poslanecká sněmovna včera schválila pozměňovací návrh Senátu k novele energetického zákona přezdívané Lex plyn a na jeho návrh individuální kontroly vypustila. Novela energetického zákona přezdívaná Lex plyn původně navrhovala jen snížení hranice pro kontroly, díky kterým by se snížil i počet kontrolovaných elektráren zhruba na 1500.
Provozovatelům starších fotovoltaických elektráren nyní odpadla chystaná nadměrná a nesplnitelná administrativní zátěž a právní nejistota. „Řada z nich dnes nedisponuje potřebnými účetními a technickými doklady starými více než 15 let, jejichž předložení by mohlo být v praxi obtížné nebo v některých případech zcela nemožné.
Česká fotovoltaická asociace se proto opakovaně zastávala o zrušení násilně přijatého ustanovení. „Oddychli si všichni fotovoltaikové, že předchozí vládní sliby byly naplněny a nebylo nutné podávat již připravovanou žalobu k Ústavnímu soudu v této právní záležitosti“, sdělil Petr Maule, výkonný ředitel ČFA.
„Schválením této novely jsme udělali zásadní krok k zajištění spolehlivých dodávek elektřiny v příštích dekádách. Plyn bude sloužit jako přechodný, ale nezbytný zdroj při odchodu od uhlí a přechodu k jádru a obnovitelným zdrojům,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a dodává: „Díky tomu zajistíme stabilní dodávky energií pro domácnosti a firmy a zvýšíme naši energetickou bezpečnost.“
Plynové elektrárny představují důležitý pilíř transformující se energetiky, protože poskytují flexibilitu nezbytnou pro integraci obnovitelných zdrojů. Společně s technologiemi akumulace a agregace pomáhají vyrovnávat výkyvy mezi výrobou a spotřebou a přispívají k bezpečnému provozu sítě.
Novela zjednodušuje povolovací procesy pro nové plynové elektrárny s výkonem nad 100 MW a vytváří předvídatelné podmínky pro investory. Současně obsahuje pojistné mechanismy, které umožňují Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS zasáhnout v případě ohrožení bezpečného provozu elektrizační soustavy.
„LEX Plyn není jen o zrychlení stavebního procesu, ale také o odpovědném řízení rizik. Novela počítá s mimořádnými situacemi a zajišťuje, že případná opatření budou podložena odborným vyhodnocením,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky René Neděla.
Novela navrhuje určitou pojistku, pokud by mělo dojít k „překotnému“ odstavení klíčových zdrojů z pohledu bezpečného provozu elektrizační soustavy. Navržený nástroj dává možnost ERÚ, v úzké spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS, uložit tzv. povinnost nad rámec licence (tento institut je již v legislativě zakotven s ohledem na výrobu tepla). Tato povinnost může být uložena stávajícímu provozovateli zařízení, případně může být uložena i jinému subjektu, pokud stávající provozovatel odmítne této povinnosti dostát. U nákladů vyvolaných provozem nad rámec licence bude ERÚ velmi pečlivě vyhodnocena jejich způsobilost.
ČEPS a ERÚ budou také zajišťovat ochranu před možným zneužitím. Musí totiž nejprve existovat důvodný předpoklad, že bezpečnost a spolehlivost provozu elektrizační soustavy nebude možné zajistit jinými prostředky. To se bude opírat o reálné potřeby na základě vyhodnocení a expertízy provozovatele přenosové soustavy ČEPS. V případě, že taková potřeba provozovatele skutečně nastane, stanoví ERÚ podmínky provozu. ERÚ bude také detailně kontrolovat případné kompenzace. Pokud ERÚ zjistí pochybení v poskytnutých údajích, může uložit povinnost vrátit neoprávněné získané prostředky. Po ukončení opatření dojde k vyrovnání všech závazků, tak aby provozovatel nedostal třeba více prostředků. Na základě vyhodnocení krizových scénářů ukončování výroby elektřiny z uhlí však lze říci, že tento nástroj nebude s největší pravděpodobností nutno využít.
Zdroj: ČFA, MPO