Stanovisko ČFA k notifikačnímu rozhodnutí
Evropská komise poprvé uveřejnila na webových stránkách krátkou tiskovou zprávu ke schválení české podpory pro energii z obnovitelných zdrojů a to 28. listopadu 2016. Komise dospěla k názoru, že je česká podpora v souladu s cíli EU a pomáhá České republice, aby mohla dosáhnout naplánovaných cílů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020.
V pondělí 23. ledna 2017 pak vydala Komise úplné znění notifikačního rozhodnutí. V závěrečném (shrnujícím) bodě rozhodnutí Komise sděluje, že dotčená podpora OZE byla poskytnuta v rozporu s článkem 108, odst. 3 smlouvy o EU z důvodu, že Komise nebyla včas informována o záměru českého státu poskytnout státní podporu OZE. Po prostudování dodaných materiálů a zhodnocení faktů, dospěla přesto k závěru, že podpora je slučitelná podle článku 107, odst. 3, bod c) s vnitřním trhem – podpora má usnadnit rozvoj takových hospodářských činností a oblastí, pokud se nemění podmínky obchodu v rozporu se společným zájmem.
Závěru předcházelo i hodnocení přiměřenosti, kterým se zabývá mj. bod 117 rozhodnutí. České podmínky návratnosti, měřené IRR (internal rate of return) jsou srovnatelné s podmínkami ostatních členských států. Tedy ve srovnatelné době a státech zavádějící OZE byly ekonomické podmínky přibližně srovnatelné a legislativa České republiky se tedy ničím zásadním neprovinila.
Komise zpracovala a posoudila meze návratnosti jednotlivých typů OZE v ČR, ze kterých vyplynulo, že největší problémy s „lepší“ celkovou návratností je u biomasy a bioplynu a to až o 26 %. (ve srovnání s fotovoltaickými elektrárnami).
Přiměřenost podpory byla uznána pro všechny typy obnovitelných zdrojů i přesto, že u některých projektů nebyly dodrženy pravidla tzv. „křížových dotací“.
Za křížovou dotaci se označuje paralelní souběh minimálně dvou nebo více dotací. Nejčastějším případem je prvotní poskytnutí investiční dotace, pro výstavbu projektu, a následně využívaní pravidelné provozní dotace. Za normálního stavu by provozní dotace měly být následně úměrně procentuálně kráceny tak, aby využitím více dotačních programů nedošlo k tzv. překompenzaci. Tím, že se Česká republika zavázala v průběhu podání žádosti, že zavede kontroly tzv. křížových dotací, byla přiměřenost podpory v obecné rovině pro všechny typy zdrojů zachována.
Definici překompenzace řeší bod 57 rozhodnutí. Ta může vzniknout dvěma způsoby: kombinací podpory (křížovou dotací) nebo tzv. snížením výrobních nákladů.
Kumulace dotačních podpor, jak se nám podařilo zjistit, byla poskytována téměř průběžně biomasovým a bioplynovým zdrojům, takže závazek kontroly na překompenzaci bude s velkým finančním dopadem právě pro biomasu a bioplyn.
U výstavby FVE probíhaly investiční dotace ještě v roce 2009 z programů Ministerstva životního prostředí pro veřejnoprávní subjekty (města, obce, …), což se týkalo velmi malého počtu zdrojů, navíc spíše střešních FV elektráren, které jsou o 20 – 25 % nákladnější, tudíž případné finanční dopady budou spíše minimální.
Z rozhodnutí Komise tedy jasně plyne závazek ČR, že musí provést přezkum u jednotlivých instalací OZE, u kterých byly použity jako zdroj financování kumulativní dotace (křížové dotace).
U ostatních OZE pouze Komise doporučuje ČR provést přezkum, vytvořením reprezentativního vzorku druhů a typů kategorií OZE, ze kterých se zjistí skutečně dosažené návratnosti se zohledněním všech okolností a skutečností – souvisejících nulových nákladů, včetně těch, které nemohou být v českém účetnictví účtovány a nejsou standardně uznávány jako daňová položka, ale pro hodnověrné a spravedlivé zhodnocení návratnosti podnikatelské investice musí být brány na zřetel (vlastní pozemek, využití vlastní nebo rodinné pracovní síly, použití vlastních finančních prostředků, nasazení vlastní technologie, apod.)
ČFA tím podporuje stanovisko Hospodářské komory České republiky.