Zvyšování spotřeby vlastní elektřiny z fotovoltaické elektrárny
Ačkoli jsme se letos dočkali snížení ceny elektrické energie i pro koncové zákazníky, stále je důležité umět využít i elektřinu, vyrobenou vlastním zdrojem. Nejčastěji to bývá právě fotovoltaická elektrárna.
Možnost spotřebovat si vlastní elektřinu, a tím snížit množství elektřiny nakoupené ze sítě, mají pouze majitelé zdrojů připojených v režimu zelených bonusů. Těch je dnes, z hlediska počtu provozoven, většina. Od roku 2012 si provozovatelé nových fotovoltaických elektráren vybírají prakticky jen připojení výrobny na zelený bonus.
Od roku 2014, kdy již nebyly vypsány žádné výkupní ceny, jako provozní podpora nových slunečních elektráren, je spotřeba vlastní elektřiny tím jediným důvodem, proč si elektrárnu pořídit.
Nejjednodušší je spotřebovat vyrobenou elektřinu ihned po jejím vyrobení. Vzhledem k tomu, že fotovoltaická elektrárna vyrábí elektřinu přes den, jsou ve výhodě elektrárny umístěné na objektu, kde během dne probíhá výrazná spotřeba elektřiny. Patří sem výrobní podniky, administrativní a obchodí centra, ale také hotely, školy a mnoho dalších budov, kde se něco děje přes den.
Naproti tomu elektrárna na střeše rodinného domu, dodává energii v době, kdy ve většině případů není nikdo doma. Jedinou možností tak bývá využití odložených startů spotřebičů, jako jsou pračka, myčka, sušička apod., na dobu kolem poledne, kdy se dá předpokládat, že elektrárna bude vyrábět a spotřebiče tak spotřebují část výroby energie. Při tomto způsobu řízení vlastní spotřeby majitel spotřebuje asi třetinu vlastní produkce. Investice do takového provozu jsou nulové. Jen je třeba si vzpomenout a načasovat start spotřebiče.
Větší šanci na lepší poměr mezi vyrobenou a využitou energií nabízí elektronické řízení spotřeby. Zařízení monitoruje v reálném čase, zda elektřina teče do objektu (nakupujete ji) nebo naopak z objektu vytéká (přebytek). Pokud zaznamená přebytek, dle nadefinovaného pořadí sepne spotřebič, který tento přebytek spotřebuje. V případě rodinného domu je ideálním spotřebičem akumulační nádoba na teplou vodu (bojler). Elektronika dokáže do bojleru dodávat právě tolik výkonu, který je k dispozici a tím ohřát vodu pomocí přebytků. Pokud není slunečno a přebytky nevznikají, voda se ohřeje standardně elektřinou ze sítě. Při použití elektronického řízení spotřeby je možné dosáhnout až 70% využití vlastní elektřiny. Investice do těchto zařízení se pohybují kolem 15.000,- Kč. Návratnost bývá do tří let, většinou je však mnohem kratší.
Prakticky stoprocentního využití vlastní elektřiny lze pohodlně dosáhnout pomocí elektrického akumulačního systému. Tyto systémy pracují v několika režimech provozu. Nejčastěji se přebytky výroby používají k nabíjení akumulátorů. Energie uložená v bateriích se využívá po západu slunce, ale také na krytí výkyvů ve výrobě během dne.
Představme si situaci, kdy běží nějaký spotřebič a svítí slunce. Elektrárna i přes to produkuje přebytky, které jsou systémem akumulovány. Když ale po obloze přijde mrak a výkon elektrárny se sníží, potřebný výkon dodá spotřebiči tento systém z baterií a není třeba tak dokoupit ho ze sítě.
Neméně zajímavou funkcí těchto akumulačních systémů je schopnost udržet domácnost v chodu i při výpadku dodávky z veřejné sítě. Pokud k výpadku dojde během dne, odepne toto zařízení objekt od sítě a simuluje střídači síťovou frekvenci. Elektrárna tak zůstane i přes výpadek v chodu a dodává energii do objektu. Případné přebytky jsou akumulovány pro pozdější využití.
Nevýhodou této akumulace je její vyšší pořizovací cena, která je závislá hlavně na velikosti akumulátorů. Návratnost investice se pohybuje kolem deseti let s ohledem na distribuční sazbu. Čím máte dražší elektřinu, tím se investice vrátí dříve.
Akumulační systémy našly uplatnění hlavně v průmyslovém sektoru, kde případný výpadek výroby přináší vysoké finanční ztráty. A tak se návratnost těchto systémů nepočítá z ušetřené elektřiny, proto se může taková investice vrátit i po prvním výpadku. V domácnostech krátkodobý výpadek elektřiny většinou nezpůsobí mnoha tisícové škody a tak je záložní funkce těchto systémů jen příjemným bonusem.
Z pohledu majitele fotovoltaické elektrárny je velmi lákavým řešením, jak využít vyrobenou elektřinu, netmetering. V současné době jde o hudbu budoucnosti. Snad ne tak vzdálenou, ale stále hrozí situace, že tato součást chytrých sítí nebude distributory akceptována. Jak netmetering funguje?
Jde vlastně o jakýsi zápočet dodané energie do sítě během definovaného období. Nejčastěji jednoho kalendářního roku. Ve vyúčtování za elektřinu je pak provozovateli zdroje od spotřeby nakoupené ze sítě odečtena dodaná energie. Dle nastaveného poměru v zúčtování pak může takový provozovatel využít od 80 do 100 procent vlastní elektřiny. Pro majitele elektrárny nepřináší netmetering žádné významné náklady, což činí tento systém tak zajímavým.
V současné době není naše legislativa na tento způsob nefinanční podpory obnovitelných zdrojů připravena a je proto potřeba vyčkat na novelu Energetického zákona.
Možnost využít výhod netmeteringu budou mít pouze nepodporované zdroje, takže by to mělo být automatické pro zdroje připojené od letošního roku. Majitelé starších provozů by měli mít možnost vzdát se finanční podpory v režimu zelených bonusů a přejít na netmetering. Minimálně pro provozovatele fotovoltaických elektráren připojených od roku 2012 by přechod na netmetering výhodnější, jak z pohledu většího využití vlastní energie, tak i tím, že provozovatelé nepodporovaných zdrojů by od roku 2015 již neměli být podnikateli.
Pokud by skutečně došlo k zavedení netmetringu v České republice a většina majitelů elektráren připojených od roku 2012, by se raději přidala k nefinanční podpoře, ušetřil by stát, který vyplácí zelené bonusy ušetřit ročně až 250 miliónů korun.