O státní peníze na fotovoltaiku Češi zatím nestojí. O „zelené dotace“ zažádala za pět měsíců jen dvacítka lidí
Solární revoluce se v Česku zatím nekoná, lidé se zdráhají změnit své domácnosti na malé elektrárny. Přesto, že jim stát může na pořízení fotovoltaických systémů přispívat. Zájem o peníze z programu Nová zelená úsporám zatím projevilo jen velmi málo lidí.
Od října do konce února dorazilo na Státní fond životního prostředí, který má "zelené dotace" na starosti, jen sedm žádostí o peníze na solární panely k zásobování domů elektřinou. O fotovoltaiku pro ohřev vody zažádalo 17 domácností.
"Zatím nemá možnost podpory takový dopad, jak se očekávalo, s hodnocením bych ale ještě vyčkal," přiznává šéf fondu Petr Valdman. "Je to nová oblast, kde si musí získat své klienty i sami výrobci a dodavatelé," dodává.
Domácnosti mohou na pořízení fotovoltaických panelů dostávat od státu 35 až 100 tisíc korun. Záleží na tom, kolik energie z panelu vyrobí a zda ji budou využívat jen k ohřevu vody, nebo i k běžné spotřebě v domácnosti.
"Rodinám přinese instalace solárních systémů nemalé úspory, podpora pomůže snižovat závislost Česka na fosilních palivech," vysvětloval krok na podzim ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), pod nějž zelené dotace spadají.
Jeho ministerstvo chce do roku 2021 na podporu solárů, ale i například zateplování dát ze Zelené úsporám až 27 miliard korun získaných z prodeje emisních povolenek. A jen do konce letoška počítá zhruba s dvěma miliardami korun.
Jenže zatímco například o zateplování domků mají zájem tisíce lidí, soláry zatím moc příznivců nenacházejí. "Podmínky dotace se ukázaly být v praxi moc přísné," vysvětluje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie, která sdružuje firmy z oboru.
V únoru proto ministerstvo slevilo z požadavku na velikost takzvaného zásobníku na ohřívání teplé vody a vyjasnilo požadavky. Podle Chalupy ale podmínky pořád nejsou ideální, překážkou je podle něj i nutnost pořídit si k panelům drahou baterii při přímém využívání elektřiny.
"Aby lidé podporu využívali ve větší míře, musí buď klesnou cena technologie s bateriemi, nebo se musí zvednout dotace, případně se musí podporovat i systém jen na využívání elektřiny," vysvětluje.
Rozhodnutí koupit si soláry navíc brzdí nejasná budoucnost vývoje plateb za elektřinu nebo vysoké sankce za posílání přebytečné energie do sítí. Od ledna ale platí, že si člověk může do domácnosti pořídit malou solární elektrárnu s výkonem do 10 kilowattů bez toho, aby musel mít speciální licenci na výrobu elektřiny.
Na nový trend se snaží naskočit i obchodníci s elektřinou − ČEZ i RWE začaly nabízet fotovoltaiku do domácností "na klíč", v nejbližších dnech se k nim přidá i E.ON.
A trh se podle zástupců firem pomalu rozjíždí − jen mluvčí ČEZ Roman Gazdík hovoří o 150 uzavřených smlouvách od října.
O peníze na soláry mohou od úterý žádat i majitelé pražských bytovek.
"Efektivitu investic do energetických úspor u bytových domů nicméně snižuje to, že z úspor primárně profitují nájemníci. U fotovoltaiky si část majitelů bytových domů v Praze jednoduše nemůže dát na střechu jen tak cokoliv," míní Lukáš Rubeš z Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR.
Úspěch naopak v Zelené úsporám slaví solární systémy pro ohřev vody na střeše. Na podzim si je nechal namontovat například Robert Kubelka z Blatce v Olomouckém kraji.
O fotovoltaice neuvažoval: "Včera svítilo slunce a pokryl jsem tím celou spotřebu tepla jak na umývání, tak na topení. Nepotřebuji dodávat do sítě elektřinu."
Zdroj: Hospodářské noviny