CEFAS.CZ – Česká Fotovoltaická Asociace z.s.

Španělská Národní komise pro obchod a hospodářskou soutěž (CNMC) zadala svému výkonnému orgánu vypsání další aukce obnovitelných zdrojů. Veřejné vyhlášení by dle serveru EnergyNews mělo proběhnout na konferenci o OZE, která proběhne 18. července. V aukci se bude soutěžit 2000 MW, které mohou být rozšířeny až na 3000 MW, stejně jako v předchozích aukcích. Této aukce se ovšem budou moci účastnit pouze větrné a fotovoltaické zdroje. Dokument ještě není definitivně schválen. Aukce má doplnit již proběhlou aukci pro OZE z minulého měsíce. Španělsko se těmito kroky snaží splnit cíle dané EU, dle kterého má do roku 2020 20 % energie pocházet právě z obnovitelných zdrojů. Zadání aukce není překvapivým krokem, protože již byla očekávána na základě vyjádření předsedy vlády, Mariana Rajoye, který oznámil záměr již v průběhu května během diskuze ohledně nového zákona o změně klimatu a energetické transformaci. Předchozí aukce nerozlišovala mezi druhy zdrojů, které se do soutěže přihlásily. Tentokrát budou technologie omezeny na popud vlády, na větrné a

V úterý 13.6.2016 proběhla veřejná energetická diskuze v pražském hotelu Marriot, kterou tradičně uspořádal Institut pro veřejnou diskuzi. Úvodní slovo a moderování se ujal zástupce šéfredaktora týdeníku EKONOM David Mařík. Následovaly přednášky na téma: Cíle a limity ČR v oblasti obnovitelných zdrojů energie, Ladislav Havel, ředitel elektroenergetiky a teplárenství, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, OZE v Evropě? Dnes už povinnost, Jörg Kubitza, bývalý šéf divize strategie a rozvoje podnikání MHI Vestas Offshore Wind, Offshore a onshore – zahraničí klíčem k udržení pozice ČEZ v evropské energetice, Tomáš Pleskač, šéf divize nová energetika a distribuce Skupiny ČEZ, Nové technologie ve službách OZE. Zpřístupní se obnovitelná energie masám?, Vítězslav Benda, vedoucí skupiny fotovoltaiky na katedře elektrotechnologie ČVUT v Praze a v diskuzi vystoupil i Petr Maule, výkonný ředitel České fotovoltaické asociace. Petr Maule účastníkům diskuze v úvodu objasnil budoucnost energetiky ve vztahu k celkovému dopadajícímu slunečnímu záření a jeho dnešní zcela mizivému využití, takže budoucnost patří mnohem většímu rozšíření využití této energie,

V programu Nová zelená úsporám se rozšiřuje nabídka dotací v oblasti solárních systémů, finanční podpora fotovoltaických elektráren dosáhne až 150 000 korun u největších podporovaných systémů. K dalším změnám NZÚ přibude i zcela mimořádný dotační bonus až 40 000 korun pro ty, kteří mohou současně vyměnit starý kotel díky kotlíkovým dotacím a současně čerpat podporu v oblasti A v programu Nová zelená úsporám. Oceňujeme aktivní přístup a zásluhu na rozumném a citlivém rozšíření dříve navrhovaných opatření, které se za 8 měsíců podařilo zrealizovat od okamžiku společného jednání ČFA a MŽP. Dotační program Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám běží od roku 2014 a patří k nejefektivnějším programům v České republice zaměřeným na úspory energie v budovách pro bydlení. Státní fond životního prostředí ČR, který program administruje, přijal na 24 tisíc dotačních žádostí na více než 5 miliard korun, z nichž je vyplaceno dvě miliardy korun. Finanční podpora směřuje na energeticky úsporné renovace rodinných a bytových domů, výstavbu domů v „pasivním“ standardu a instalaci obnovitelných

Přírůstek instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren loni v Evropě poklesl na nejnižší hodnotu od roku 2009. Evropská solární asociace (SPE) předpovídá ve svém středním scénáři letos zhruba 9 GW nového instalovaného výkonu a jeho další nárůst až do roku 2021. V roce 2016 bylo podle SPE v Evropě instalováno 6,7 GW instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren (FVE), což je meziroční pokles o 22% a nejnižší hodnota od roku 2009. Nově instalovaný výkon FVE každoročně klesá od dosažení svého vrcholu v roce 2011, vyjma mírného vzestupu v roce 2015. Důvodem je především omezení programů podpory v jednotlivých zemích. SPE ve své analýze predikující přírůstky instalovaného výkonu na období 2017-2021 předpokládá návrat k nárůstu nově instalovaného výkonu. Predikce ovšem pracují se značným rozmezím předpovídaných hodnot. Dle středního scénáře má nově instalovaný výkon FVE v letošním roce oproti loňským 6,7 GW narůst o 31 % na 8,8 GW. V nízkém scénáři predikce počítá s nárůstem 5,8 GW, ve vysokém potom s 12,4 GW. V následujících

Dnes končí historicky první modul denního studia „Fotovoltaický expert“, který v České republice připravila Česká fotovoltaická asociace za finančního přispění Evropského sociálního fondu. V průběhu uplynulých tří týdnů v celkem osmi pracovních dnech, předneslo sedm přednášejících dohromady 64 hodin výuky pro dvanáct posluchačů. Česká fotovoltaická asociace, z.s. (ČFA) realizuje v letech 2017 až 2020 tento projekt v rámci Operačního programu Zaměstnanost, Vzdělávání – společná cesta k rozvoji, pod názvem Vzdělávání zaměstnanců členských subjektů České fotovoltaické asociace, z.s.  Projekt je spolufinancován Evropskou unií. Cílem projektu je zvýšit úroveň znalostí a dovedností zaměstnanců členských subjektů ČFA a zajistit tak soulad jejich kvalifikací a kompetencí s požadavky na vykonávané pracovní činnosti. Studium je rozděleno na čtyři dvoudenní bloky, z nichž každý dvoudenní blok je zaměřen na specifickou oblast fotovoltaických zdrojů energie, od systémů zapojených k distribuční síti, přes ostrovní fotovoltaické systémy, akumulaci elektrické energie a konče projektováním a simulací fotovoltaických systémů na počítači. V závěru každého teoretického dvoudenního bloku se musí každý uchazeč podrobit ověření získaných znalostí písemným testem, u praktického

Nově instalovaný výkon solárních elektráren letos zřejmě překoná loňský rekord 76,6 gigawattu, přírůstek by mohl překročit hranici 80 GW. Předpověděla to dnes asociace SolarPower Europe (dříve Evropská asociace fotovoltaického průmyslu), z jejíž zprávy čerpala agentura Reuters. Ke konci roku 2016 byl celkový světový instalovaný výkon solárních elektráren přibližně 306,5 GW. V loňském roce byly instalovány a připojeny k energetické síti solární články o celkovém výkonu 76,6 GW, což bylo o 50 procent nad úrovní roku 2015. „Existuje reálná šance, že letos by trh mohl překonat hranici 80 GW,“ uvedl ve zprávě šéf asociace James Watson s tím, že zvyšování světové kapacity závisí především na Číně. Ta vloni připojila k síti 34,5 GW, tedy téměř polovinu celosvětové nové kapacity a o 128 procent víc než v předcházejícím roce. Někteří odborníci však poukazují na to, že letos se tempo instalace solárních článků v Číně zpomalilo, za první čtvrtletí bylo připojeno 7,2 GW, což jen nepatrně překonává stejné období 2016. Asociace odhaduje, že

SolarWorld Americas, americká divize německé společnosti SolarWorld AG, se připojila k dalšímu americkému výrobci fotovoltaických panelů, který již dříve požádal o zavedení dovozních cel, jež mají ochránit tamní výrobce před levným dovozem z Číny. Američtí výrobci čelí čínské konkurenci obdobně jako výrobci v Evropě. SolarWorld Americas již dříve bojovala proti levným dovozům z Asie, což vedlo k zavedení tarifů na čínské panely v roce 2012. Přesto však podle společnosti současná antidumpingová cla další opatření proti dovozům z Číny a Tchaj-wanu nebrání růstu levných dovozů do Spojených států. Hlavní příčinou tohoto růstu jsou podle SolarWorld společnosti s čínskými vlastníky, které sídlí mimo zemi, aby se vyhnuly dovozním clům. Německá SolarWorld AG, mateřská společnost amerického výrobce, se na začátku měsíce rozhodla vyhlásit platební neschopnost. Společnost koncem března oznámila, že se chce pomocí tvrdého úsporného programu zahrnujícího zrušení 400 pracovních míst vymanit do roku 2019 ze ztrát. V loňském roce firma prodělala téměř 92 milionů eur (zhruba 2,4 miliardy Kč). SolarWorld Americas, který

Horní Jiřetín se postupně chce zbavit závislosti na uhlí a začít více využívat výhody, které nabízejí obnovitelné zdroje energie. Jako první projde změnou místní škola. Brzy vymění staré kotle na uhlí za tepelná čerpadla. "Škola má nyní k dispozici dva kotle, které jsou staré kolem dvaceti let. Jeden z nich už je úplně odstavený a jeden se udržuje. Je to ale hodně nákladné," uvedl starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt. Pro zajímavost dodal, že roční spotřeba uhlí pro budovu základní školy dosahuje 93 tun. Čerpadly to nekončí Výměnu za ekologičtější tepelná čerpadla město zaplatí ze svého rozpočtu a přijde ho odhadem na 2 až 2,5 milionu korun. "Výměna by měla být hotová před začátkem následujícího školního roku," řekl dále Buřt. Tím ale proměna školy nekončí. Ve středu 24. května, odstartovala netradiční sbírka, díky které by se na střechu budovy měly pořídit fotovoltaické panely. Cílem sbírky je vybrat minimálně 300 tisíc korun. Ty by stačily na pokrytí jedné třetiny povrchu střechy solárními