CEFAS.CZ – Česká Fotovoltaická Asociace z.s.

Stát v současnosti nemá právní důvod, aby od lidí na fakturách za elektřinu požadoval poplatky za "zelené" zdroje. Souvisí to s velkou chybou v zákoně, kterou udělala Rusnokova vláda. Poplatek dosud vybíral dodavatel elektřiny, kdo ho má vybírat nyní, však novela neuvádí. Státní firma OTE organizující trh s proudem tak může přijít až o 30 miliard. Zákon o obnovitelných zdrojích změnil s platností od října 2013 dosavadní model při vybírání poplatků, kterými každý spotřebitel dotuje výrobu elektřiny ze slunečního zařízení, bioplynu, větru, kogeneračních jednotek a dalších podporovaných zdrojů. Do té doby byly poplatky za obnovitelné zdroje součástí ceny za distribuci.Dodavatelé tedy loni vybrali 30 miliard, které pak předali distribučním společnostem. Distributoři je odvedli státní firmě OTE, která z utržených peněz dotovala výrobce "čisté" energie. Od října jsou poplatky za obnovitelné zdroje samostatnou položkou placenou mimo dodávku elektřiny a problém je v tom, že autoři zákona zapomněli napsat, komu budou spotřebitelé poplatky odvádět. Koncem roku připustilo chybu i ministerstvo průmyslu a

Bulharský prezident Rossen Plevneliev požádal ústavní soud, aby zrušil zavedení retroaktivní solární daně, které považuje za protiústavní. Prezident tak vyslyšel žádost Bulharské fotovoltaické asociace, která jej vyzvala v prosinci k „vetování“ předloženého zákona. "Retroaktivní 20% daň platná od 1. ledna 2014 je v rozporu se základními ústavními principy svobodného podnikání," prohlásil Plevneliev. Bulharský prezident uvedl, že daň by vytvořila různé právní podmínky pro solární a větrnou energii ve srovnání s jinými formami energie z obnovitelných zdrojů, jako je vodní energie nebo biomasa, které nejsou předmětem daně. Plevneliev se rovněž obává, že retroaktivní daň by dramaticky zhoršila podnikatelské a investiční prostředí v Bulharsku, což by mohlo ohrozit pracovní místa v zemi. Zdroj: SofiaGlobe.com 

Výbory Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) a pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) v minulém týdnu hlasovaly o stanovisku ke klimaticko-energetickému rámci pro rok 2030. Poslanci podpořili navázání na současný trend tří závazných klimaticko-energetických cílů. Konkrétně se jedná o snížení emisí skleníkových plynů o 40 %, dosažení 30 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a závazek dosažení 40 % úspor energií.  Text stanoviska bude hlavním předmětem plenárního zasedání Evropského parlamentu v prvním únorovém týdnu.  Ještě před samotným plenárním hlasováním by Evropská komise měla 22. ledna představit legislativní návrhy klimaticko-energetické politiky. Některé evropské země, včetně UK, nicméně chtějí podpořit pouze snížení emisí CO2.  Zdroj: Solar Power Portal 

Austrálie má nyní 2 miliony instalací obnovitelných zdrojů energie malého rozsahu, říká Clean Energy Regulator, vládní agentura, která dohlíží na australské cíle v oblasti obnovitelné energie. Regulátor říká, že 2 miliony malých zařízení, z nichž většina je solárních – včetně 1,1 milionu solárních fotovoltaických střešních systémů a 842.000 solárních systémů používaných k výrobě teplé vody – má schopnost generovat přibližně 6882 gigawatthodin elektřiny ročně. To se rovná množství elektřiny potřebné k napájení asi 1,04 milionu australských domácností ročně, prohlásil regulátor.  Regulátor tento milník přisuzuje klesajícím cenám solárních systémů a cílům pro využívání obnovitelné energie v zemi.  Australské cíle pro OZE, přijaté v roce 2009, požadují, aby maloobchodníci a velcí zákazníci využívali část elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Do roku 2020 by měly obnovitelné zdroje energie pokrýt 20% výroby elektrické energie v zemi.  Někteří členové koaliční vlády požadují snížení tohoto cíle, s poukazem na to, že využití OZE zdražuje náklady na elektrickou energii.  Australský premiér Tony Abbott uvedl, že cíle pro

V loňském roce zaplatily domácnosti a malé podniky v Německu za podporu obnovitelných zdrojů energie 21,8 miliardy eur (597 miliard Kč), což je nejvíc v historii. Čtyřčlenná domácnost tak za rok zaplatila v průměru 220 eur (6 000 Kč). Jak uvedl server Idnes, vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnili němečtí distributoři elektřiny. V příštím roce by se částka měla ještě zvýšit. Proud vyrobený ve větrných, solárních a bioplynových elektrárnách, který musejí distributoři přednostně vykupovat a dodávat spotřebitelům, měl na burze hodnotu jen zhruba dvou miliard eur. Dalších 19,4 miliardy eur činila takzvaná ekologická přirážka, kterou spotřebitelé platí v ceně proudu a která má zajistit, že budou obnovitelné zdroje konkurenceschopné vůči konvenčním elektrárnám. Částka, která směřuje na podporu obnovitelných zdrojů, se každoročně zvyšuje. V roce 2012 spotřebitelé zaplatili celkem 17,3 miliardy eur, loni to bylo 21,8 miliardy eur a letos se očekává zvýšení na zhruba 23,5 miliardy eur. Podpora zelené elektřiny zatěžuje největší měrou domácnosti a malé firmy, protože

Praha 9. ledna (ČTK) – Solární byznys v Česku letos čeká nejistý rok, instalovaný výkon elektráren by ale mohl opět vzrůst o desítky MWp stejně jako loni, především díky podnikatelskému sektoru. Pro podnikatele a právnické osoby totiž nebude na rozdíl od fyzických osob licence omezujícím faktorem, sdělil ČTK tajemník České fotovoltaické asociace (ČFA) Tomáš Baroch. Většina z těch, kteří měli zájem o výstavbu solárních elektráren, tak podle něj učinili již v době, kdy byla podporována, přesto je zde stále prostor pro nové instalace. Letošní rok bude podle Barocha ovlivněn faktem, že nové provozovny již nebudou podporovány. Přesto však existují instalace, které mají ekonomickou návratnost. Nutnou podmínkou je maximální využití vlastní vyrobené elektřiny, a to minimálně z 80 až 90 procent. V takovém případě pak úspory v platbách za elektřinu dosahují takových hodnot, že se investice do fotovoltaické elektrárny vyplatí a návratnost se může pohybovat v horizontu deseti let. Baroch uvedl, že v solárních elektrárnách podnikatelů se spotřeba realizuje přes den

Vědci ze státní univerzity v severní Karolíně a čínské akademie věd nalezli snadný způsob, jak změnit molekulární strukturu polymeru běžně používaného v solárních článcích.  Jejich modifikace může zvýšit účinnost solárních článků o více než 30 procent.  Podle fyzika a spoluautora studie Haralda Adeho, má přístup týmu několik výhod.  "Možná nevýhoda při změně molekulární struktury těchto materiálů je, že můžete vylepšit jeden aspekt solárního článku, ale bezděčně přitom vytvořit nechtěné důsledky v zařízeních, které odporují původnímu záměru," říká. „V tomto případě jsme našli chemicky snadný způsob, jak změnit elektronové struktury a zvýšit efektivitu zařízení tím, že zachytí větší část světelné energie, aniž by se změnila schopnost materiálu absorbovat, vytvářet a přepravovat energii. " Zdroj: Solar Daily  

Čínská vláda v sobotu přislíbila další podporu domácímu sektoru solární energetiky. Prý pracuje na opatřeních, která mají do roku 2015 pomoci zajistit plánovaný nárůst kapacit pro výrobu sluneční energie na více než čtyřnásobek. Tento cíl, který si vláda stanovila už minulý rok v červenci, má podpořit čínské výrobce fotovoltaických panelů, kteří se potýkají s nadbytečnou nabídkou a klesajícími cenami. Někteří čínští výrobci solárních zařízení, například firmy LDK Solar a JA Solar Holdings, se navzdory vládním opatřením pohybují na pokraji bankrotu. Čínské ministerstvo průmyslu a informací nyní podle vlády "podporuje zdravý rozvoj fotovoltaického průmyslu". Podle agentury Reuters usiluje například o zlepšení standardizace a zajištění "řádné konkurence" v odvětví. Podpora solárního sektoru ale již Číně přinesla spory se zahraničními obchodními partnery, včetně USA či Evropské unie, o kterých jsme Vás informovali již dříve. Zdroj: Reuters