Problematika automobilů v Evropském parlamentu

Aneb co se děje ve světě automobilismu. O porovnání ve strojírenském, technologickém, energetickém a ekonomickém směru se Česká fotovoltaická asociace zabývá od roku 2018, tedy více než 8 let. Na počátku sledování vítězně jako jediný převládal americký výrobce TESLA Elona Muska. Evropa si sice stanovila restrukturalizační etapu, ale ne všichni výrobci přistoupili k výzkumu a sériové výrobě budoucích automobilů s péčí řádného hospodáře. Snad doufali, že je to jen politikaření a nevěděli (nechtěli vědět), jak silné světové tempo zaujaly asijské státy, vpředu s Čínou, nebo dobře věděli, že jejich ekonomické výsledky jsou natolik chabé, že nemohou odolávat narůstajícímu konkurenčnímu tlaku. Větší evropské akvizice se téměř nekonaly a všichni čekali na Godota (na zázrak), který nepřichází. Výsledkem je narůstající počet importérů, dovozců asijských značek, které ze spotřebitelského hlediska jsou výrazně pod cenami většiny evropských automobilek. Za podstatně nižší cenu dostávají zákazníci téměř „evropskou kvalitu“, tedy dokonalé auto po stránce strojařské i technologické. A z pohledu energetického jsou importovaná auta dokonce s lepšími parametry než špičková evropská auta, konkrétně: parametr spotřeby elektřiny na ujetý 1 km (100 km).

Zásadní otázky „Kdy asijští výrobci automobilů položí evropské historické dodavatele a výrobce na lopatky?“ nebo „Kdy dojde k důležitým akvizicím v evropských automobilkách?“

Sledovali jste někdy debatu Evropského parlamentu v živém přenosu? V úterý ráno 7. července 2026 se konala jedna akce s názvy: „Automobilový sektor EU: Možná opatření k posílení automobilového sektoru a jeho konkurenceschopnosti a ochraně pracovních míst.“

Za prvé, to nejpozitivnější: projevy jednotlivých poslanců (europoslanců) jsou omezeny na pět minut. Je důležité se soustředit – nebo doufat, že jiný člen parlamentu položí otázku prostřednictvím „Modré karty“. Protože tyto otázky jsou ve skutečnosti samy o sobě projevy – a pak na ně lze odpovědět za další dvě minuty. Ale alespoň se jednotlivý europoslanec musí soustředit na podstatné věci – ne jako na často přehnané, ale ne výjimečně zcela mimo téma projevy v Bundestagu.

Druhá nejpozitivnější: Prohlášení německého Green Stefana Blossa (z 9:00). „Spalovací motor – to bylo kdysi… Držet se toho ničí pracovní místa. Pokud chceme dál stavět auta světové úrovně, musíme se dívat deset let do budoucnosti, ne o 50 let zpět.“

Ale zbytek: téměř výhradně tvrzení, že zpátečnická automobilová politika by například zabránila Volkswagenu mít v Německu o 100 000 méně zaměstnanců, jak bylo plánováno: „Technologická otevřenost“ – tedy neexistující biopaliva pro spalovací motory; „Snížit byrokracii“ – tj. podvádět software dieselem místo čisté e-mobility; „flexibilita“ – tj. nekonečné pracovní hodiny místo zohlednění potřeb zaměstnanců; „Pravidla dusí společnosti“ – místo aby se nakonec jmenovaly selhání vedení při přechodu na elektromobily: to byla hlavní prohlášení většiny ostatních europoslanců.

Nejprve komisař, poté poslanci

Komisař EU pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné, musel na začátku bránit strategii komise. Společnost chce realizovat „strategii pro celý hodnotový řetězec“, chce „dosáhnout cíle dekarbonizace společně s automobilkami“ a nakonec nabídnout „cenově dostupná malá elektromobily s vlastní výrobou baterií“. Neřekl nic o tom, jak by se měl „jasný cíl dostat ze začarovaného kruhu poklesu produkce a tržního podílu“ a začít skutečně fungovat.

Následně téměř všichni přiznali, že čínský automobilový průmysl ubírá evropským firmám stále podíl na trhu. BYD je nyní největším příjemcem financování e-mobility z EU.

Také bylo zmíněno, že stále více zemí – například Etiopie – již nepovoluje vstup spalovacích motorů.

Od pravice po krajní pravici vždy existovala „otevřenost technologií, trh musí rozhodnout“. A příznačně „příliš vysoké ceny energie“. Což by opět znamenalo dovoz ropy a plynu. Spalovací motor, který milují dělá tak drahým a elektrický pohon na solární energii mnohem levnějším ve srovnání s tím.

Málo kritiky vedení

Za SPD Gabriele Bischoff jasně vysvětlila: „Nebyli to zaměstnanci, kdo způsobil krizi, ale chyby vedení. Pokud mají zaměstnanci nyní platit účet, je to hanebné.“

Pak následoval příspěvek, který tvrdil: „Zákaz spalovacích motorů, standard Euro7 a tachografy pro malé dodávky“ jsou problémy, které „dusí“ automobilový průmysl; Ale možná ještě větším problémem jsou „genderové kvóty. Nic z toho nemá nic společného s neschopností průmyslu: musí to být jednodušší.“

Člen AfD Volker Schnurrbusch nepropásl příležitost populisticky bez důkazů vyhlásit: „Komise chce plánovanou ekonomiku. Ale potřebujeme tržní ekonomiku. Pokud zastavíme postupné vyřazování spalovacích motorů, stále lze zachránit 50 000 pracovních míst ve VW.“

Zdroj: ČFA, DGS, Heinz Wraneschitz